DAF Trucks – DAF XF 460 FT Low Deck

Poslední měsíce roku 2016 jsme měli docela štěstí na množství redakčních testů. Včetně několika plně naložených souprav.

Z Eindhovenu přijela k českému importérovi do Jažlovického servisu DAF souprava DAF XF 460 FT v provedení Low Deck. Ideální možnost projet si s plně naloženou soupravou – tj. 40 tun – standardní testovací okruh. A vzhledem k tomu, že v době testu stále ještě pokračovaly stavební práce na dálnici D1 i na silnici I/3 u Benešova, bylo jasné, že pojedu směrem Strakonice s otočkou u Příbrami. Verze Low Deck má u tahače výšku točnice 910 mm nad vozovkou a spolu s nízko profilovými pneumatikami Goodyear 315/45 R22.5 tak umožňuje – při plnění limitů soupravy hlavně co do výšky – nabídnout k přepravě objem větší než 100 m3. Verze Low Deck má samozřejmě upravenou i zadní nápravu, s jinak navrženými podélnými rameny, vzpěrami a odpružením. Vše směřovalo k tomu, aby jízdní vlastnosti tahače resp. soupravy, byly co nejlepší a nejbezpečnější. Součástí dalších úprav byla optimalizace spoilerů a to jak střešních, tak i bočních, tj. „límců“ a to jak pro kabiny XF Space Cab, tak i pro XF Super Space Cab.

Konkrétní testovaný tahač DAF XF měl kabinu Super Space Cab a osazen byl motorem DAF MX-13 s výkonem 340 kW/460 k, resp. s největším točivým momentem 2300 Nm. Dnes již u dálkové přepravy je samozřejmostí automatizovaná 12stupňová převodovka, v tomto případě AS Tronic 12AS2330 DD. Převodový poměr zadní nápravy byl 2,38. Což se ukázalo jako ne zcela ideální (diplomaticky řečeno) na výškový profil testovací trasy. Pro tento převodový poměr se vžilo označení „holandský“, protože plně odpovídá ekonomickému provozu v nizozemských rovinách. Připojen byl standardní (tedy bez zvláštních aerodynamických úprav) třínápravový návěs, krytý plachtou. Pobyt „na palubě“, tedy za volantem konkrétního tahače byl výrazně vylepšen prémiovou výbavou a čalouněním dvoubarevnou kůží. Volant i sedadlo řidiče jsou nastavitelné ve všech směrech a to v dostatečném rozsahu, sedadlo řidiče je pneumaticky odpružené. Výborně přehledná palubní deska je ve své pravé části mírně zatočená do kabiny, takže veškeré ovládací prvky, včetně otočného voliče převodovky, má řidič perfektně při ruce. Motorová brzda se ovládá pravou páčkou pod volantem. Osobně jsem měl za volantem pocit, že mám kolem sebe o něco méně místa, než u testovaných konkurentů v této třídě, na druhou stranu to nebylo nepříjemné a při odpočinku jsem neměl problém se v pohodě postavit v kabině na tunel motoru. Konkrétní truck byl vybaven dvěma lůžky. Ocenil jsem dostatečné množství odkládacích schránek a boxů (celkem mají objem skoro 300 litrů) a nezapomněl jsem nahlédnout do chladničky pod lůžkem. 

Otáčím klíčkem ve spínací skříňce, upravuji sedadlo, volant a zpětná zrcátka, ještě tachograf „nakrmit“ kartou a vyjíždím ze servisu. Lehce mrholí, teplota kolem 7 °C. Volba trasy je jasná a tak je důležité se pokud možno bez problémů „prokousat“ dopoledním hustým provozem mezi dálnicí D1 a D5. Jedu v koloně, rychlostí cca 80 km/h a úlevou si vydechnu, když z Pražského okruhu odbočuji na Strakonice na D4. Vše probíhá v pohodě až do stoupání na Cukrák. Motor má výkonu dostatek, ale převodový poměr zadní nápravy je nevhodný a tak zbytečně převodovka podřazuje až na 8 rychlostní stupeň. Uprostřed stoupání, v místě vyznačeného přechodu pro chodce ani nemusím brzdit, souprava supí rychlostí 52 km/h. Na druhou stranu konstatuji, že i v této situaci byl v kabině velmi malý vnitřní hluk. Odhlučnění motoru je tedy příkladné. Konečně jsme na vrcholu, a během pár stovek metrů je zařazen nejvyšší rychlostní stupeň. Několik kilometrů za Dobříší zastavuji na parkovišti a fotografuji. Právě na parkovišti mám ještě možnost si vyzkoušet i manévrování se soupravou a příjemně jsem překvapen subjektivně velmi malým poloměrem otáčení. Pochválit musím řazení převodovky AS Tronic, které je rychlé a řadí bez cukání. Stejně tak jsem si na zpáteční cestě pochvaloval výkon motorové brzdy. Prakticky až na několik momentů na kruhových objezdech jsem nemusel použít provozní brzdu. Výborný je i výhled z vozidla od volantu, ale na „první místo“ ve třídě to ještě není. Nejsem si také zcela jist, zda nízkoprofilové pneumatiky budou mít na českých silnicích dostatečnou „výdrž“. Zvlášť v zimě či ještě více po zimě jsou naše vozovky plné malých či větších prasklin, výmolů a děr. A pravdou také je, že verze Low Deck má i nižší světlou výšku. Výjimkou tak jsou nově opravené či nově zprovozněné úseky dálnic.

To že trucky DAF jsou vybaveny také elektronickým systémem hodnocení jízdního stylu řidiče není nic nového. Ten poskytuje řidiči podrobnou zpětnou vazbu ohledně dosažené spotřeby paliva, o jeho schopnosti předvídat jízdní situace a také o četnosti aktivace provozních brzd. Nově jsou nyní zobrazovány na displeji přístrojového panelu také údaje z tachografu, což řidiči poskytuje jasný přehled o době jízdy a rychlosti tak, aby nedocházelo k porušování předpisů. Na displeji se také zobrazuje upozornění na blížící se příští servisní prohlídku vozidla atd. Vše v jazyce, který si řidič zvolí, v našem případě v češtině. A teď trocha statistiky. Na celém testovacím okruhu jsem měl průměrnou spotřebu 37,9 l/100 km. Palubní počítač ohodnotil můj výkon 92 %, přičemž brždění bylo na 100 %. Takže jsem to tahači zas až tak moc nekazil. V průběhu jízdy jsem několikrát měl možnost využít „plachtění“ bez zařazeného rychlostního stupně, takže se šetřilo palivo. Nevyužil jsem prediktivního tempomatu, pouze standardního adaptivního tempomatu, akceptoval jsem pak celou řadu elektronických příplatkových systémů, které výrobce nabízí. Celkově mám z kamionů DAF velmi dobrý dojem a zvláště vozidla určená pro dálkovou dopravu už delší dobu patří do „prémiového segmentu“, a to nejen cenou.

Převzato z časopisu

Fotogalerie