Scania V8: 50 let – King of the Road

Stát se legendou mezi nákladními automobily není až tak běžné… 
Nemusíme však hledat daleko. Je jí třeba naše Tatra 111 (1942 – 1962) se vzduchem chlazeným motorem V12, která má dokonce na Sibiři svůj pomník. Ve světě je ale ­známější silniční Scania V8, jež se představila v roce 1969 a brzy si vysloužila titul „Král silnic“. Z velké evropské sedmy výrobců těžkých nákladních automobilů, tj. DAF (PacCar), Mercedes-Benz (Daimler), ­IVECO (CNH), MAN a Scania (VW) a Renault a Volvo (Volvo Group) zůstala již jen Scania věrná u svých nejvýkonnějších vozů koncepci osmiválce do V. Je to řešení složité, technicky náročné, drahé, ale zato velice prestižní a na chladném severu osvědčené (viz AR 10/’18).

V roce 1969 byl na IAA ve Frankfurtu nad Mohanem představen u typu Scania LB140 nový čtrnáctilitrový motor V8 (ø 127 x 140 mm) DS14LB 257 kW (350 k), 1245 N.m, postupně modernizovaný a v roce 2000 nahrazený agregátem DC16 01 s objemem 15,6 l (ø 127 x 154 mm), 426 kW (580 k), 2700 N.m, resp. DC16 02, 353 kW (480 k), 2300 N.m. Motory již specifikace Euro 3 se vyznačovaly „buldočí“ momentovou charakteristikou s maximem při otáčkách 1100 až 1200 min^-1. Dvanáctistupňová převodovka Opticruise (2x3x2) a vysoký točivý moment motoru v nízkých otáčkách umožňovaly nejen rozjezd plně vytížené soupravy z volnoběžných otáček, ale i zařazení nejvyššího rychlostního stupně (12) již při rychlosti 25 km/h, odpovídající otáčkám běhu naprázdno, a následnou plynulou akceleraci celé soupravy až na nejvyšší rychlost danou omezovačem. Novinkou byl i V8 další generace, jehož zdvihový objem vzrostl na 16,4 l (ø 130 x 154 mm). Jeho parametry byly impozantní, užitečný výkon 537 kW (730 k) a točivý moment 3500 N.m. Motor specifikace EEV (Enhanced Environmentally Friendly Vehicle) plnil s velkou rezervou přísné emisní limity Euro 5, platné od roku 2008. Scania u motorů V8 od té doby používá k redukci škodlivin systém SCR (Selective Catalytic Reduction).

Padesát let vývoje motorů Scania V8 přineslo skutečně dramatické změny. Zdvi­hový objem motoru vzrostl jen o 16 % ze 14,2 na 16,4 l, užitečný výkon ale stoupl o 108 % z 257 na 535 kW (ze 350 na 730 k), točivý moment o 180 % ze 1245 na 3500 N.m a obsah sledovaných škodlivin, tj. oxidů dusíku a pevných částic (kouřivost), ve výfukových plynech poklesl o 95 % na hodnoty nižší, než dnes vyžaduje Euro 6. Dalšími znaky technického pokroku je prodloužení servisních intervalů z 30 000 km na 120 000 km, posunutí životnosti vozu na nejméně 2 mil. km, snížení vnější i vnitřní hlučnosti o 6 dB, tj. o 75 %, a v neposlední řadě i zvýšení hospodárnosti provozu, a to nejen snížením spotřeby paliva, ale i omezením nákladů na servisní úkony a opravy. Výrobní počty jsou na tak komplikovaný motor impozantní, protože vedle motorů automobilových Scania produkuje i odvozené motory lodní a průmyslové. Těch původních o objemu 14,2 l bylo do roku 2001 vyrobeno téměř 180 000, z toho 35 000 pro automobily. Do roku 2010 bylo zhotoveno dalších 70 000 motorů o objemu 15,6, resp. 16,4 l. Protože výroba agregátů V8 stále pokračuje, po padesáti letech se již přibližuje magické hranici půl milionu.

Převzato z časopisu

Fotogalerie