Tatra 603 X – Slovenský sen

V polovině šedesátých let vznikl v Bratislavě projekt automobilu Tatra 603 X, který vyústil ve stavbu jediného prototypu...

Bratislavské vývojové středisko, jemuž šéfoval Ing. Ivan Mičík (1926 – 2003), zhotovilo v letech 1961 a 1962 revolučně řešené prototypy mikrobusu Tatra 603 MB a nízkopodlažního rozvážkového vozu Tatra 603 NP, jež měly vzduchem chlazený kopřivnický motor V8 za přední nápravou a pohon předních kol. V letech 1962 a 1963 také v Bratislavě pracovali na dokončení sanit­ního vozu Tatra 603 A, jenž byl sourozencem funkčního vzorku modernizované šestsettrojky se zcela novou karoserií.

Zatímco v Kopřivnici měli v té době plné ruce práce s vývojem a přípravou výroby nových typů nákladních automobilů, z nichž většina byla určena pro armádu, úkoly spojené s vývojem nového osobního vozu převzal počátkem roku 1963 bratislavský tým. Ten v té době posílil Ing. arch. Otakar Diblík (1929 – 1999), který s sebou přivezl i stylistické návrhy, jejichž realizaci se předtím marně snažil prosadit v pražské konstrukční kanceláři Tatra. V letech 1963 a 1964 vznikly v bratislavském středisku desítky ideových návrhů automobilu, který měl koncem šedesátých let nahradit stárnoucí šestset­trojku.

Dvacet nejlepších prošlo do semifinále v podobě modelů v měřítku 1:10, pět z nich se ve finále v letech 1965 a 1966 dočkalo ztvárnění v životní velikosti formou vzhledových maket z laminátu a s prosklenými okny. Z maket označených X-1 až X-5 byly nejzdařilejší čtvrtá a pátá, fastback ostřeji řezaných tvarů, který jeho tvůrce Otakar Diblík pojmenoval Crystal, a sportovně střižený vůz zaoblených aero­dynamických linií, jehož duchovním otcem byl Ing. Ján Cina. Právě návrh s označením X-5 byl nakonec vybrán ke stavbě funkčního automobilu. Připomeňme, že spolu s Ing. Cinou na konstrukci a realizaci projektu X-5 pracovali designeři Fridrich Hudec a Ján Oravec a konstruktéři Ing. Ivan Chudomelka, Ing. Richard Volek, Otokar Ganoczy a Ivan Schuster. Hlavní slovo měl ovšem již zmíněný šéf vývojového střediska Ing. Ivan Mičík. První návrhy X-5 počítaly se ­zachováním rozvoru 2750 mm sériové šestsettrojky a převzetím jejích zadních výkyvných polonáprav.

Nakonec ale bratislavský tým zvolil náročnější a progresivnější řešení. Rozvor náprav prodloužili na 2900 mm a zkonstruovali zcela novou zadní nápravu s robustní nápravnicí a vlečenými trojúhel­níkovými rameny. Proměnou prošel i vzduchem chlazený ­motor V8 o objemu 2472 cm³, jehož stavební výšku se poda­řilo snížit o 270 mm, tedy asi o třetinu. Bylo ovšem třeba přemístit karburátory a tlumiče výfuků do stran a vytvořit nově tvarované sací a výfukové potrubí. Výkon takto upraveného osmiválce T 603 H vzrostl na 122 k (90 kW). Přední kola byla zavěšena na spodních příčných ramenech a svislých vzpěrách McPherson, odpružení vpředu i vzadu obstarávaly vinuté pružiny.

Vůz dostal kotoučové brzdy Girling, přičemž zadní byly kvůli zmenšení neodpružených hmot umístěny blízko k podélné ose vozu, k výstupům hnacích hřídelů z rozvodovky. Díky použití kol s pneumatikami 7,50 x 14 zabíraly podběhy kol méně místa uvnitř karoserie. Ve srovnání s poněkud baculatou šestset­trojkou působila bratislavská Tatra 603 X modernějším a dynamičtějším dojmem. Byla dlouhá 4980 mm a široká 1825 mm, což byly hodnoty v obou případech menší o 85 mm, její výška nepřesahovala 1400 mm a byla tedy o 120 mm nižší, než sériový vůz. Menší čelní plocha karoserie, hmotnost snížená k hranici 1300 kg a zvýšený výkon motoru byly příslibem zlepšených dynamických vlastností ve srovnání s kopřivnickou T 2-603. Bratislavská Tatra 603 X se coby plně funkční automobil zrodila během čtyř měsíců ­usilovné práce. Podle plánu ji dokončili 31. prosince 1966, jen menší dodělávky se přehouply do počátku roku 1967.

V březnu 1967 se do Bratislavy sjeli odborníci z tuzemského automobilového průmyslu a výzkumu, aby ixku posoudili. Vůz si vysloužil vcelku příznivé hodnocení, zejména svým tvarovým řešením, kritika se týkala vět­šinou detailů, například použití organického skla (plexiskla) v oknech a řešení palubní desky. To ovšem souviselo s provizorními podmínkami, v nichž vůz vznikal. Při jízdních zkouškách se ukázalo, že by přední náprava potřebovala tužší pružiny a tlumiče, zatímco zadní náprava s rameny se šikmou osou kývání si vysloužila jednoznačnou pochvalu. Však se také později v upravené podobě uplatnila při konstrukci Tatry 613. Bratislavská Tatra 603 X zůstala unikátem, v rámci projektu nového osobního vozu Tatra 613 byla označena jako etapa výzkumu a odložena stranou. I když její model stál na stole v kopřivnické kanceláři, kde koncem května 1967 jednali zástupci automobilky Tatra s delegací italské karosárny Vignale o budoucí spolupráci na šestset­třináctce. Tatra 603 X se naštěstí dochovala ve sbírce kopřivnického muzea, odkud ji čas od času půjčují do bratislavského Doprav­ního muzea, aby sobě i návštěvníkům při­pomněla svou slovenskou identitu.

Převzato z časopisu

Fotogalerie