Historie

Divoký zrod nejúspěšnějšího Volkswagenu. Golf slaví 50 let.

Petr Hanke 24.04.2024 06:35

Golf první generace potvrzuje pravidlo, že v jednoduchosti je krása. Giugiaro jeho oblibu vysvětluje následovně: „Prostě je zde všechno správně“

Foto: Volkswagen

Letos v březnu je to přesně padesát let od okamžiku, kdy na trh vstoupil Volkswagen Golf. Dnes víme, že úspěchy legendárního Brouku překonal, zachránil automobilku a svoji značku definoval tak, jak ji známe dnes. První generace Golfu byla jednoznačně trefou do černého.

Již v 50. letech si Volkswagen uvědomoval, že bude muset přijít s nástupcem typu Brouk (T1), a zadával na toto téma první vývojové projekty. Tato potřeba ale naplno akcelerovala o desetiletí později, kdy bylo zejména v konfrontaci se svěží konkurencí od francouzských značek, Opelu, Fordu a samozřejmě Fiatu zřejmé, že zastaralá konstrukce Brouku z roku 1938 zákazníkům již nestačí. Z dnešního pohledu víme, že Volkswagen začal jednat doslova na poslední chvíli, protože počátkem 70. let jej z pozice nejprodávanější značky v Německu sesadil právě Opel a společnost se propadla do ztráty. Golf, ještě s pomocí Passatu, tedy pro svoji společnost znamenal doslova spásu.

Foto: Volkswagen

Volkswagen se v 60. letech stále ještě tvrdohlavě držel koncepce se vzduchem chlazenými motory vzadu, na nichž přišly typy 3 a 4, nicméně bylo zřejmé, že z pohledu prostoru i výrobních nákladů je výhodnějším řešením pohon předních kol a vzduchem chlazené motory vpředu. Obrat a změnu myšlení koncernu vedeného Heinrichem Nordhoffem vyvolala koupě automobilky Auto Union (DKW, Horch, Audi, Wanderer) od firmy Mercedes-Benz v roce 1964. Právě s jejími technologiemi, mezi něž patřil i pohon předních kol, se do Volkswagenu dostal onen pověstný svěží vítr.

Kolem roku 1965 Volkswagen naplno zahájil intenzivní práce na nástupci Brouku. V rámci vývojového projektu EA 235 v roce 1967 vzniklo několik prototypů od relativně střízlivých až po extravagantní s šípovitě prohnutou kapotou. Několik variant navrhl dokonce i Pininfarina, jenž již o desetiletí dříve připravil návrh modernizace Brouku. Ve všech případech šlo o třídveřové hatchbacky s pohonem předních kol. Pro pohon se použily kapalinou chlazené čtyřválce, přičemž jako zdroj techniky v tomto případě posloužilo Audi 60, motor měl v prototypech objem 1,2 litru. Tyto vozy posloužily jako odrazový můstek pro další práce.

Foto: Volkswagen

To už ale Nordhoff v roce 1966 zadal vývojový projekt EA 266 společnosti Porsche, kde byl šéfem vývoje jistý Ferdinand Piëch. Zadáním byl automobil s cenou do 5000 marek, který uveze čtyři až pět osob a bude mít užitečnou hmotnost 450 kg. Vznikl automobil s motorem pod zadními sedadly a pohonem zadních kol. Díky tomuto uspořádání měl vůz dvojici zavazadlových prostorů. Původně používal „boxer“ z Brouku, který byl následně nahrazen řadovým čtyřválcem. Automobil s délkou 3,9 metru vznikl v počtu 48 prototypů, avšak největšími problémy se ukázalo být chlazení motoru, příliš velké teplo a hluk pronikající do interiéru, náročný servis a tendence k náhlé přetáčivosti. Vůz byl také velmi drahý, ukázalo se totiž, že by jej nebylo možné prodávat za nižší cenu než větší Volkswagen K70 (konstrukce NSU, kterou Volkswagen koupil v roce 1969). Celý projekt proto byl v dosti pokročilé fázi, kdy již vznikaly výrobní linky, v roce 1971 zrušen. A dokonce bylo nařízeno zničit vzniklé prototypy tak, že je přejely dva tanky Tiger. Nakonec se podařilo zachránit jediný vůz.

Mezitím ale na jaře roku 1968 Heinrich Nordhoff náhle zemřel a na jeho místo se dostal dřívější šéf vývoje Kurt Lotz, jenž zde vydržel do roku 1971. Ten na jednu stranu ještě nechal běžet projekt EA 266, který spolykal mnoho vývojových prostředků, ale současně položil základ vývoje, jenž nakonec vedl k sériové podobě Golfu. Na základě projektu EA 235, na nějž navázal EA 276, v roce 1969 založil projekt EA 337, vznikající pod taktovkou Audi a částečně NSU. Právě ten dostal v roce 1971 zelenou pro sériovou výrobu, to už ale bylo od nového vedení koncernu Volkswagen v čele s Rudolfem Leidingem v roli předsedy představenstva. Právě tento ředitel zajistil počátkem 70. let rychlý příchod typů Passat, Scirocco a Polo, které byly více či méně vzdálenými sesterskými typy modelů Audi. Golf byl v tomto srovnání jiný, ten byl produktem vlastního vývoje Volkswagenu, v němž Audi pouze vypomáhalo.

Foto: Volkswagen

Šaty novému automobilu navrhl již v roce 1970 Giorgetto Giugiaro ve své firmě ItalDesign. Vedení Volkswagenu v čele s Kurtem Lotzem v roce 1969 vycestovalo na turínský autosalon a hledalo inspiraci pro budoucí nový model. Jak Giugiaro vzpomíná, tak nakonec byl pro vytvoření návrhu karoserie osloven proto, že vedení se na autosalonu líbilo šest konkurenčních vozů, z nichž čtyři byly právě jeho dílem. Zadání na vývoj designu budoucího Golfu padlo v lednu 1970 a maketa v měřítku 1:1 byla představenstvu prezentována 12. srpna 1970, kdy také získal zelenou. Již od počátku bylo jasné, že nový typ bude mít tří- i pětidveřovou karoserii a z prostorových důvodů motor umístěný vpředu napříč. Giugiaro přitom současně připravoval také modely Passat a Scirocco, měl tedy zásadní vliv na utváření designového stylu vozů Volkswagen „nové doby“.

Základem Giugiarova návrhu Golfu byl vůz s vyváženými proporcemi, širokým C sloupkem a jednoduchými hranatými tvary. Ty byly zvolené i z důvodu snadné a levné výroby. Původní návrh samozřejmě doznal značných změn, ale jak Giugiaro v jednom rozhovoru říkal, byly to sice podstatné zásahy, nicméně u podobných projektů nešlo o nic neobvyklého. Například navržené hranaté světlomety byly nahrazeny levnějšími kruhovými, čelní sklo dostalo pro více vnitřního prostoru vzpřímenější tvar a příď byla prodloužena o přibližně 10 centimetrů. Část z těchto změn si vynutily přísnější americké bezpečnostní předpisy, protože s prodejem Golfu se počítalo i v zámoří.

Tak začala pod vedením inženýra Hartmuta Schäfera vznikat nová modelová řada s moderní samonosnou karoserií a podvozkem tvořeným vpředu příčnými rameny a vzpěrami MacPherson a vlečenými rameny vzadu. Samozřejmostí byly deformační zóny se zesílenými prahy, dvouokruhová brzdová soustava a hřebenové řízení. Karoserie s délkou 3705 mm a šířkou 1610 mm s velkorysým prosklením vytvářela uvnitř pocit značného prostoru a vzdušnosti. S jednoduchým a funkčním vzhledem karoserie ladila také přehledná a moderně pojatá palubní deska s širokou „kapličkou před volantem, sdružující nejen dvojici kruhových přístrojů a kontrolky, ale také rádio a ovladače topení“.

Foto: Volkswagen

Sériová výroba Golfu byla zahájena v továrně ve Wolfsburgu v lednu 1974, což současně znamenalo přesunutí produkce Brouku do Emdenu. Proti Brouku byl Golf obrovským posunem na mnoha frontách. Zásluhou vynikající aerodynamiky se součinitelem odporu vzduchu c_x = 0,42 a hmotnosti jen 750 kg nabídl lepší dynamiku, a především hospodárnější provoz. Volkswagen jej také dokázal vyrábět levněji než Brouk, a přitom jej prodávat o přibližně 600 marek dráž. Již základní verze s motorem 1,1 litru měla rozvod OHC a disponovala výkonem 37 kW (50 k). Největší rychlost činila 140 km/h. Druhou nabízenou variantou byl motor 1,5 litru o výkonu 51 kW (70 k) schopný jet až 160 km/h.

Nabídka variant se postupně rozrůstala, například o silnější verzi s motorem 1,6 l o výkonu 55 kW (75 k). V roce 1976 Volkswagen rozšířil nabídku výbav na tři: G (Grund), L (Luxe) a GL (Grand Luxe). Důležitější novinkou tohoto roku ale byla premiéra sportovně laděné verze GTI (Grand Tourismo Injection) s výkonem 81 kW (110 k). S hmotností 800 kg byl tento vůz schopen z klidu na 100 km/h zrychlit během 9,2 sekundy a jet největší rychlostí 182 km/h. Tato varianta se stala zakladatelem nového segmentu sportovních, dostupných a pro každodenní používání vhodných hatchbacků. Nabídku současně rozšířil také vznětový agregát 1,5 litru, což byla další premiéra ve vozech dané velikosti. Volkswagen tím zahájil trend zcela mimořádné rozmanitosti této modelové řady, k níž v průběhu dalších let a generací přispěly nové druhy karoserií (kabriolet, kombi, MPV), ale i druhů pohonu (elektrický, plug-in hybridní, plynový).

Foto: Volkswagen

V roce 1978 přišla modernizace, která přinesla nové nárazníky, ochranné lišty na bocích či upevnění zámků bezpečnostních pásů přímo k sedadlům. O rok později doplnil nabídku úsporný motor 1,3 litru. Rok 1980 znamená další omlazení designu, a to především v podobě zvětšených zadních skupinových svítilen a použití nové palubní desky. Došlo také ke zvětšení a posílení vznětového motoru na 1,6 litru a 40 kW (54 k) a bylo možné objednat pětistupňovou převodovku (označovanou jako 4+E) s dlouhým pátým převodem pro snížení spotřeby a hlučnosti při cestách po dálnici.

Ve výčtu novinek nesmíme opomenout ani rozšíření nabídky o otevřenou verzi Cabrio v roce 1979, která přišla s plátěnou skládací střechou a pevným ochranným obloukem, na němž byly upevněné bezpečnostní pásy. Otevřená verze byla k dispozici s motorem 1,5 l o výkonu 51 kW (70 k), případně s agregátem 1,6 litru z verze GTI. Již tehdy bylo možné u otevřené varianty pro zvětšení zavazadlového prostoru sklopit opěradla zadních sedadel.

Mezi roky 1976 a 1981 Volkswagen vyrobil 20 kusů elektrických variant Golf Electro, jejichž přední kola poháněl elektrický stroj o výkonu 15 kW (20 k), jenž dostával energii z akumulátoru s kapacitou 13,4 kWh. Zatímco dojezd činil přibližně 50 km, největší rychlost byla 100 km/h.

Foto: Volkswagen

Volkswagen Golf se okamžitě po svém uvedení na trh stal doslova hitem. Již v roce 1975 byl nejprodávanějším vozem v Německu. V říjnu jeho celkové prodeje překonaly hranici jednoho milionu kusů a postupně se začal vyrábět i mimo domovskou zemi, v roce 1976 například v jugoslávské automobilce TAS. Volkswagen dokonce postavil novou továrnu v USA, v Pensylvánii, z níž začaly Golfy, pro americký trh pojmenované Rabbit, sjíždět v roce 1978. Zatímco motory a převodovky sem putovaly z Německa, zadní nápravy a další díly z Mexika. Ve stejném roce se ale Golfy začaly rodit také v Jihoafrické republice, kde v první generaci vznikaly až do listopadu 2009 – pod názvem Citi Golf. První generace Golfu je ze všech osmi nejúspěšnější, protože celkem vznikla včetně různých derivátů v počtu převyšujícím 6,99 milionu kusů.

MOTORY PRVNÍ GENERACE VW GOLF
Typ	Zdvihový objem (cm³)	Výkon (kW (k)/min^-1)	Točivý moment (N.m/min^-1)	Výroba
1,1	1093	37 (50)/5800	77/3000	1974–1983
1,3	1272	44 (60)/5600	93/3500	1979–1982
1,5	1471	51 (70)/5800	112/3000	1974–1975
1,5	1457	51 (70)/5600	108/2500	1977–1983
1,6	1588	55 (75)/5600	117/3200	1975–1977
1,6 GTI	1588	81 (110)/6100	140/5000	1976–1982
1,8 GTI	1781	82 (112)/5800	150/3500	1982–1983
1,5 Diesel	1471	37 (50)/5000	80/3000	1976–1983
1,6 Diesel	1588	40 (54)/4800	98/2300	1981–1983
1,6 GTD	1588	51 (70)/4500	130/2600	1982–1983

Dalších 7 generací

2. generace Golfu měla premiéru v roce 1993 a přesto, že její vzhled je na první pohled evolucí první generace, jde o celkově větší a dospělejší vůz, poskytující více komfortu a samozřejmě modernější techniku. V nabídce se objevilo například ABS, ale také pohon všech kol a verze Golf Country, kterou bychom dnes nazvali crossoverem. Výroba: 6,3 milionu kusů.

3. generace z roku 1991 přišla s novým stylem designu, ale také významně zlepšenou úrovní bezpečnosti. Přibylo praktičtější provedení kombi Variant. Pod kapotou se objevil i motor VR6. Výroba: 4,8 milionu kusů.

4. generace z roku 1997 jasně ukázala směřování Golfu do pozice takřka prémiového vozu nižší střední třídy. Vůz ohromoval kvalitou provedení interiéru i čistotou designu. Vrcholem nabídky byl Golf R32. Výroba: 4,9 milionu kusů.

5. generace z roku 2003 přišla na nové platformě s víceprvkovou zadní nápravou a laserovým svařováním. Premiéru zde slavily zážehové motory TSI a 7stupňová převodovka DSG. K již z minula známým karosářským verzím přibyl Golf Plus, stojící na pomezí klasických nízkých vozů a MPV – tedy další crossover. Výroba: 3,4 milionu kusů.

6. generace byla důkladně modifikovanou a po stránce designu vyrýsovanou předchozí generací. Jako jediný z modelů Golf získal právě ten prestižní titul Vůz roku 2009 (COTY). Výroba: 3,6 milionu kusů.

7. generace z roku 2012 přišla postavená na platformě MQB a úspěchem byla srovnatelná s 2. generací. Novinkou byla nová generace asistenčních systémů, nová generace motorů, ale také například elektrické verze e-Golf a plug-in hybridní GTE. Golf Plus se v nové generaci přejmenoval na Golf Sportsvan. Výroba: 6,3 milionu kusů.

8. generace se prodává od roku 2018. Technikou navazuje na předchůdce (MQB evo) a vůz se zaměřil na digitalizaci. Možná až přílišnou horlivost v tomto ohledu napravuje letošní celková modernizace. Výroba modelů Golf celkem: více než 37 milionů kusů.