Saab 1950-2009 - Naděje na přežití

Na autosalonu ve Frankfurtu se konečně představil nový Saab 9-5, výsledek společného vývoje s General Motors, jenž nahrazuje před dvanácti lety uvedený stejnojmenný vůz. Po rozchodu s General Motors bude výroba pokračovat ve švédském Trollhättanu; americký koncern však nadále zůstane dodavatelem důležitých dílů a pohonných jednotek.

Gunnar Ljungström byl šéfem skupiny leteckých techniků,  kteří po druhé světové válce zahájili ve firmě Svenska Aeroplan Aktiebolaget (SAAB, později Saab) vývoj nového osobního automobilu originální konstrukce. Dvoudobý dvouválec 764 cm3 o výkonu 18,4 kW (25 k) byl uložen podélně před přední poháněnou nápravou, dvoudveřová karoserie proudnicovým tvarem vycházela z leteckých zkušeností (designer Sixten Sason). Když prototyp dozrál, byla v roce 1950 zahájena výroba vozu, který dostal typové označení 92. V postupně vylepšovaném dvoudobém provedení přežil až do počátku sedmdesátých let, jako typ 93 přešel na tříválec 748 cm3 (841 cm3 v typu 96) a nakonec faceliftovaný Saab 96 dostal v roce 1967 německý čtyřdobý motor Ford V4. Přechod na čtyřtakty završil senzační model Saab 99 v roce 1969, kdy byl uveden na trh s modifikovaným čtyřválcem britské značky Triumph 1,7 l (později 2,0 l). Další rozvoj znamenala řada 900, vlastně koncepční pokračování devětadevadesátky, a v roce 1984 produkci doplnila větší řada Saab 9000, výsledek kooperace s italským Fiatem. Švédská značka Saab se stala průkopníkem přeplňovaných motorů; automobily Saab si získaly neobyčejnou proslulost jako prestižní vozy originální koncepce s neotřelým designem, jejichž popularitu dále zvýšila vítězství typu 96 v největších rallye světa. Pak však přišel dramatický obrat…

Přestože Saab vytvořil společný podnik se švédským výrobcem užitkových vozů Scania, počátkem devadesátých let se stal součástí General Motors. Společnost Saab-Scania AB prodala 15. března 1990 padesát procent akcií Američanům, ale už po předcházejícím podpisu smlouvy o kooperaci byla 1. ledna 1990 založena nová firma Saab Automobile AB, která postupně centralizovala své aktivity do základního závodu v Trollhättanu. Američané hovořili o racionalizaci, Saab měl také v USA vynikající pověst, ale zřejmě zašli příliš daleko, zejména značkovými variantami Saab na základech Subaru Impreza nebo SUV od Chevroletu. V roce 1993 představená nová generace Saab 900 (Projekt 104) už využívala řady koncernových dílů (zejména Opel), později došlo i na motory a Saab začal postupně ztrácet někdejší image; všechny další typy od roku 1993 už mají konstrukce spřízněné s produkty General Motors. Výroba neustále klesala, nutné překlenutí sta tisíc vyrobených vozů ročně pro přežití se stalo vytouženým cílem, a v loňském roce se poprvé začalo hovořit o prodeji značky. Švédská produkce osobních automobilů už byla stoprocentním vlastnictvím Američanů, přišel pokles odbytu na americkém trhu a nakonec bankrot General Motors Corporation. Součástí revitalizace ještě loni největšího automobilového výrobce světa se tedy  staly odprodeje nebo zrušení značek Saab, Hummer, Saturn, Pontiac a Opel/Vauxhall…

Koncem loňského roku šéfové automobilek Jan Ake Jonsson (Saab) a Stephen Odell (Volvo, patří Fordu) jednali se švédskou vládou o zachování produkce, zatímco General Motors a Ford Motor Company oznámily,  že se hodlají svých švédských značek zbavit. První tak učinil General Motors s argumentem,  že od roku 1989 byl Saab ztrátový a nikdy jim nepřinesl žádné zisky. V srpnu 2009 byla podepsána smlouva s konsorciem  soukromých investorů Koenigsegg Group AB o prodeji 100 procent akcií Saab Automobile AB,  takže Saab opět získal nezávislost, ale samozřejmě spoléhá na smlouvy o spolupráci s General Motors (včetně faceliftů dnešního programu), protože sám opravdu kompletní automobily vyrábět nemůže. Zda spojení se skupinou, jejíž součástí je výrobce supersportovních vozů Koenigsegg Automotive AB, přinese očekávané výsledky, ukáže až budoucnost. Jan Ake Jonsson, výkonný ředitel Saabu, je však tímto vývojem událostí nadšen; prohlásil, že přicházejí právě v době, kdy uvádí na trh Saab 9 3X, který měl  letos světovou premiéru na Ženevském autosalonu. Potřebné finanční prostředky prý poskytne Evropská investiční banka ve spolupráci se švédskou vládou. Saab připravuje další typy,  které dosud vznikly pod taktovkou General Motors.

Nový crossover Saab 9 3X má  proti standardnímu kombi zvýšený podvozek o 35 mm a dodává se s motory 2.0T/155 kW (210 k) s pohonem všech kol (poprvé kombinace XWD a motoru  E85 BioPower) a vznětovým  1.9 TTiD/132 kW (180 k) s pohonem předních kol. Na podlahové plošině GM Epsilon II (jako Opel Insignia) vznikl nový Saab 9 5, který však dostal delší rozvor náprav 2839 mm a jako novinku tři různé kombinace řešení závěsů kol podle použité pohonné jednotky (McPherson nebo  HiPer Strut vpředu, čtyřprvkový závěs nebo vyspělejší H arm vzadu). Nabídku čtyř přeplňovaných motorů tvoří čtyřválce 1.6T/132 kW (180 k) a 2.0T/162 kW (220 k; také BioPower), šestiválec 2.8T/221 kW (300 k) a vznětový čtyřválec 2.0 TiD/118 kW (160 k); obě silnější zážehové verze mohou mít pohon všech kol (u šestiválce je XWD standardem); místo klíčkem  na středovém tunelu (tradice Saabu) se už motor spouští tlačítkem. Převodovky jsou výhradně šestistupňové, samočinné i manuální.  Příští rok se objeví také provedení kombi; budou to však poslední vozy Saab, konstruované pod vedením General Motors.


Zdroj: Automobil 11/09
Autor: Tom Hyan

Fotogalerie