BMW Forschung - Pohled za oponu

Při oslavě 25 let společnosti BMW Forschung und Technik GmbH byly k vidění nejen připravované technologie, ale i neznámé konstrukce automobilů…

Patřila k nim také dvojice dosud veřejně nepředstavených prototypů a několik výzkumných vozidel s rozmanitými druhy pohonu. Německá automobilka BMW má samozřejmě vlastní vývojové centrum FIZ (Forschungs und Innovationszentrum), které se zabývá vývojem nových automobilů a jejich systémů. Poněkud vzdálenější cestu k sériovým produktům dostala za úkol další společnost BMW Forschung und Technik GmbH (do roku 2003 známá jako BMW Technik GmbH), která se zabývá návrhy a vývojem pokrokových, do budoucnosti zaměřených a současně originálních automobilů. Tato společnost vznikla v roce 1985 a hned její první projekt Z1 (Z = Zukunft, tedy budoucnost), se dostal do sériové výroby. Jen připomeňme, že šlo o dvoumístný roadster s klasickou koncepcí pohonu, plastovou karoserií přišroubovanou k prostorovému rámu a dveřmi zapouštějícími se do vysokých prahů, kterých bylo vyrobeno 8012 v letech 1988 až 1991 (jezdí i v České republice). Kromě toho v tehdejší BMW Technik GmbH současně s roadsterem Z1 vznikly také další dvě verze, a to kupé i model s pohonem všech kol! Právě kupé na základě Z1 bylo vůbec poprvé k vidění při příležitosti oslav 25 let. Z jeho tvarů je zřejmé, že myšlenku a řešení se svislou zadní stěnou oživil až roku 1998 nový BMW Z3 Coupé. Třetí model 4x4 nepřekročil fázi konstrukčních nákresů.

Po BMW Z1 se od roku 1985 objevila řada prototypů, jež se různými způsoby dostávaly na veřejnost, některé si můžete prohlédnout na snímcích. Kromě celých vozů v rámci BMW Technik vznikají i asistenční systémy, stejně tak jako různé druhy pohonů. Jistě není bez zajímavosti, že právě z tohoto oddělení vyjel již v roce 1994 první hybridní koncept, postavený na tehdejší řadě 5, který následovaly další tři hybridní automobily. Teprve v roce 2009 však měly premiéru první sériové hybridní vozy značky BMW.

Stranou zájmu nezůstává ani vývoj dalších alternativních pohonů. Příkladem je třeba BMW řady 1, kombinující zážehový čtyřválec pohánějící přední kola se systémem palivového článku, napájejícího trakční elektromotor zadní nápravy, a to v místě, kde má sériový vůz rozvodovku s diferenciálem. Všechny části pohonu včetně nádrží benzinu a vodíku se podařilo zabudovat do pětidveřového hatchbacku bez omezení vnitřního prostoru. Palivový článek je totiž uložen svisle za motorem a akumulátory zabírají prostor ve středovém tunelu. Pohled pod kapotu je ale v relacích značky BMW poněkud zvláštní, vůz má daleko vpředu napříč umístěný motor, pohánějící přední kola (jako u Mini), ale jde vlastně o verzi s pohonem všech kol. BMW považuje vodík za palivo budoucnosti, proto intenzivně pracuje nejen na pístových motorech spalujících vodík, ale také na vývoji palivových článků. Už v roce 2000 byl představen BMW 750hL, jehož dvanáctiválec spaloval vodíkové palivo. Vývoj těchto motorů i nových druhů vysokotlakých nádrží pokračuje.

Samostatnou oblastí jsou bezpečnostní a komfortní elektronické systémy. Zajímavostí je například vývoj systému, který dokáže vůz samočinně dopravit do pravého jízdního pruhu a zastavit, pokud řidiče postihne třeba náhlá srdeční příhoda. Vůz k tomu využije aktivního tempomatu ACC s funkcí Stop & Go, systému monitorujícího přítomnost vozidla v mrtvém úhlu zpětných zrcátek a aktivního řízení. Další zařízení změří šířku prostoru např. ve zúženém pruhu na dálnici a doporučí, zda lze ještě předjet soupravu jedoucí vpravo, či nikoli. Tento systém jsme vyzkoušeli, a když byl jízdní pruh na předjetí příliš úzký, palubní displej Head-Up tuto skutečnost s předstihem nahlásil. Jiná funkce TrackTrainer při výuce sportovní jízdy na okruhu pomocí bodů na displeji Head-Up napovídá optimální stopu.

Zlatým hřebem oslav čtvrtstoletí existence této divize byla ukázka prototypu kom­paktního kupé Z29 z roku 2001. Vůz o hmotnosti jen 1160 kg se vyznačuje kompozitovou nosnou strukturou s přišroubovanou hliníkovou přední částí; za přední nápravou je řadový šestiválec 3,2 l/252 kW (343 k) z tehdejšího M3, což dává jen 4,6 kg/kW. Kupé s tvary předchozí generace Z4 Coupé zrychluje na sto za 4,4 sekundy a dosahuje 270 km/h. Raymond Freymann, výkonný ředitel BMW Forschung und Technik, při rozhovoru potvrdil, že v této společnosti se žije o více než dvacet let před sériovou produkcí. Potvrzuje to ostatně i načasování debutu sériových hybridních automobilů bavorské značky.


Zdroj: Automobil 12/10
Autor: Petr Hanke

Fotogalerie