Rolex 24 Daytona 2015 – Ford vítězem

Největší americký vytrvalostní závod přinesl velké vítězství šestiválci Ford EcoBoost... 

Daytona patří k legendám amerického automobilového sportu. Nejprve se tam jezdily rychlostní rekordy na pláži, pak závody stock cars, a nakonec vznikl komplex s variantou oválu i silničního okruhu. Vrcholy roku jsou 500 mil pro stock cars a čtyřiadvacetihodinovka sportovních a GT vozů. Koncem ledna se konala už potřiapadesáté a Ganassiho tým se zapsal do historie šestým vítězstvím, ovšem prvním s novým přeplňovaným šestiválcem Ford 3.5 V6 EcoBoost, náhradě dosavadních osmiválců... V roce 2014 se Daytona stala prvním závodem nového mistrovství USCC (United Sports Car Championship), které spojilo šampionáty GrandAm Daytona Prototypes (DP) a ALMS (American Le Mans Series). Historie závodu 24 h Daytona sahá až do roku 1962, kdy se jel první závod, ovšem ještě jako tříhodinovka. Dan Gurney ujel 82 kol průměrnou rychlostí 167,5 km/h, navzdory tomu, že motor Climax 2,5 l jeho Lotusu 19 vysadil těsně před cílem! Dan měl však dostatečný náskok, počkal na tříhodinový limit a pomocí elektrického spouštěče čáru přejel! Stalo se tak o 46 sekund dříve, než přijel druhý Ricardo Rodriguez na Ferrari 246 SP, který střídal Phila Hilla! Dan Gurney absolvoval celý závod Daytona Continental 1962 sám s vozem z týmu italského emigranta Franka Arciera...

V roce 1963 se jelo opět na 3 hodiny, ale jen s vozy GT, vyhrál Pedro Rodriguez (Ferrari 250 GTO), Ricardův bratr. V roce 1964 byla délka závodu prodloužena na dvanáct hodin (2000 km Daytona), Pedro triumf zopakoval s Philem Hillem, a pak po vzoru 24 h Le Mans na čtyřiadvacet (od 1966). Ford tehdy vyvinul první generaci GT, s níž zaútočil na Ferrariho v Le Mans. V Daytoně vyhrála dvojice Ken Miles/Lloyd Ruby jak 2000 km Daytona 1965, tak první závod na 24 hodin o rok později! Byla to první vítězství Fordu, další přidaly týmy Roba Dysona v letech 1997 a 1999 (chassis Riley & Scott Mk III) a Michaela Shanka roku 2012 (viz reportáž v AR 4/’12; Riley-Ford DP), takže celkový počet triumfů vidlicových osmiválců Ford dosáhl pěti! Stejně jako u sériové produkce však i v závodech došlo k downsizingu, a tak letošní triumf Forda dobyl přeplňovaný šestiválec EcoBoost. Nový šestiválec 3.5 V6 EcoBoost, vyvinutý ve spolupráci Ford Racing a Roush Yates Racing Engines, debutoval v loňské Daytoně, první vítězství získal při druhém startu ve 12 h Sebringu 2014, samozřejmě s týmem Ganassi (Riley-Ford DP; posádka Scott Pruett, Memo Rojas a Marino Franchitti), takže po triumfu v Daytoně má na kontě prvenství ve dvou největších vytrvalostních závodech severoamerického kontinentu. Jeho základem je velkosériový motor, jaký běžně pohání velké vozy Ford, zejména F-150, Flex, Taurus SHO, Explorer Sport, Expedition a různé typy Lincoln (MKS, MKT, Navigator), objeví se také ve třetí generaci Ford GT.

Závodní vůz pro třídu DP vyvinula spercializovaná firma Riley Technologies (dříve Riley & Scott) v úzké spolupráci s Ford Racing, také motory se ladily přímo u Forda v Dearbornu. Podvozek je další evolucí Riley Mk XXVI (u Ganassiho původně s motorem BMW V8), výkon motoru Ford 3.5 V6 Eco-Boost se dvěma turbodmychadly se blíží hranici 600 koní (441 kW)... Chip Ganassi Racing získal šesté vítězství ve 24 h Daytona s vozem startovního čísla 02, jenž do závěrečného finiše dovedl Novozélanďan Scott Dixon, hvězda Indy Caru, po strhujícím souboji s loňským vítězem Sébastienem Bourdaisem. Třetí favorit, rovněž třídy DP, už dvakrát dobyl druhé místo v ročnících 2013 a 2014, ale ani tentokrát nebylo týmu Wayne Taylora přáno. Taylo-rova Dallara-Chevrolet Corvette DP01 byla třetí pro taktickou chybu, Wayneho syn Jordan totiž musel do depa, aby nepřekročil limit čtyřhodinové jízdy na jedno střídání! Posádky tvoří tři až pět jezdců. Vítězná čtveřice Scott Dixon, Tony Kanaan, Jamie McMurray a Kyle Larson ujela 740 kol průměrnou rychlostí 176,6 km/h s vozem Riley-Ford Eco-Boost DP, ale až do cíle závodu se bojovalo jako ve sprintu!

Náskok vítěze byl pouhých 1,33 sekundy před druhým vozem loňských vítězů Joao Barbosa, Christian Fittipaldi a Sébastien Bourdais (Coyote-Corvette DP); třetí Dallara-Corvette DP týmu Wayne Taylora už ztrácela 67 sekund (Max Angelelli/synové Jordan a Ricky Taylorové, otec Wayne tentokrát zůstal jen manažerem). Čtrvrtá DP už měla ztrátu šest kol, o dalších sedm méně ujel vítěz třídy GT LM z týmu Corvette Racing po velkém souboji s vozem BMW Z4 GTE, nejrychlejší Gran Turisma porazila dokonce prototypy slabší třídy PC (nejlepší Oreca Chevrolet devátá). Tovární vozy Chevrolet Corvette (nyní typ C7.R) tradičně patří ve vytrvalostních závodech třídy GT k nejlepším, vítěznou posádku GT a pátou celkově tvořili Jan Magnussen (otec Kevina, jezdce F1), Antonio Garcia (někdejší spolujezdec Tomáše Engeho na Aston Martinu) a Ryan Briscoe, další hvězda Indy Caru (pro Toyotu testoval formuli 1).

Nižší třídu GTD (GT Daytona) vyhrál nový Dodge Viper SRT GT3‑R (celkově třináctý), připravený rovněž Riley Technologies, za jehož volantem se střídali Dominik Farn-bacher, Al Carter, Kuno Wittmer, Ben Keating a Cameron Lawrence, když porazili armádu vozů Porsche, Ferrari, Audi a Aston Martin. Nejsmutnější byl asi Scott Pruett s Ganassiho druhým vozem startovního čísla 01 (Riley-Ford EcoBoost DP), porucha spojky zmařila šanci na rekordní šesté vítězství. Výše pomýšlela posádka nejrychlejšího vozu z kvalifikace Ligier JS P2-HPD Honda (Oswaldo Negri zajel pole position), nakonec se musela spokojit s jedenáctým místem (nejlepší LMP2). Prototypy Mazdaspeed se vznětovým motory Skyactiv tentokrát ne-uspěly, stejně jako Krohnův Ligier-Judd.. Závod Rolex 24 Daytona zahajoval druhý ročník nového mistrovství IMSA/Tudor USSC, který loni vyhrála portugalsko-brazilská posádka Joao Barbosa/Christian Fittipaldi před bratry Jordanem (narozen 1991 v USA) a Rickem Taylory (narozen 1989 v Anglii), jejichž otec Wayne (ročník 1956) přišel do USA z rodné Jižní Afriky. Mistrovství tvoří jedenáct závodů včetně 12 h Sebring a dalších na okruzích Long Beach, Laguna Seca, Detroit Belle Isle, Watkins Glen, Lime Rock atd. Finále Petit Le Mans se jede 3. října na okruhu Road -Atlanta v Braseltonu (Georgia).

Převzato z časopisu

Fotogalerie