FIA Formula E 2014 – 2015 – Ekologicky?

Elektrická formule je sice novinkou, ale může navázat na souboje elektromobilů už z předminulého století...

V době, kdy spolu soupeřily elektromotory, spalovací motory a parní stroje, nebylo zdaleka o vítězi rozhodnuto. Jednodušší elektrické pohony měly odpočátku převahu, ostatně pánové Gaston de Chasseloup-Labatt a Camille Jénatzy sváděli první souboje o největší rychlost už koncem devatenáctého století. Světový rychlostní rekord jim byl uznán celkem šestkrát, Gaston zahájil rychlostí 63,15 km/h, pravidelně se střídali ve zvyšování až do doby, kdy Camille slavně překonal stovku, tedy rychlost 100 km/h, a to dosažením 105,876 km/h. Jeho rekord vydržel tři roky, než spalovací motor konečně uspěl v dubnu 1902, záhy však překonán parním strojem... Ekologické šílenství nese zajímavé pokusy, jedním z nich je mezinárodní mistrovství FIA Formula E s elektrickými monoposty, jež sice závodí bez lokálních emisí, ale odkud se bere elektrická energie pro jejich dobíjení, už nikdo neřeší.

Tím spíše v Číně, protože také horlivá mezinárodní automobilová federace FIA uspořádala první závod v komunistické říši, ale na starou Evropu a Ameriku prý také napřesrok dojde! Technicky jde jistě o zajímavý počin, ze sportovního hlediska také, všichni mají shodné sportovní náčiní. Drama závodů zvyšuje nutnost (a povinnost) přesednout do druhého vozu, žádné zdroje energie totiž nejsou schopny napájet elektrický monopost po celou hodinu jízdy. Snaha se zviditelnit naplnila startovní pole někdejšími hvězdami automobilových závodů, většinou vysloužilými závodníky F1. O jejich strojích, označených Spark-Renault SRT 01E, jsme již psali (viz AR 11/’13), proto jen stručně připomínáme technické parametry v obvyklém přehledu. Jezdci mají speciální licenci FIA, zvanou eLicence, neboť ovládání elektromobilů je přece jen jiné, stejně jako jejich výměna během závodu, nemluvě o bezpečnosti (dobíjí se zásadně mimo jízdy). V zájmu dojezdu se kvalifikační výkon 200 kW (270 k) pro jednohodinový závod snižuje na 150 kW (202 k), několikrát však lze využít zvýšený pro předjetí (pro tři vyvolené jezdce podle hlasování diváků na sociálních sítích).

Akumulátory dovolují jen 20 až 30 minut jízdy, vůz zrychluje na sto do tří sekund a největší rychlost je omezena na 225 km/h. Jezdí se na speciálních tratích, většinou v centrech měst. Premiéra se konala 13. září 2014 v Olympijském parku v Pekingu na jednoduchém okruhu délky 3453 metrů. Sébastien Buemi, jenž vládl předsezonním testům, měl smůlu, patřil do čtveřice jezdců, kteří závod nedokončili (nikoli pro poruchy, ale pro kolize). Známé týmy jako Audi Sport Abt, Andretti Autosport, e.DAMS, Venturi, Virgin Racing a další nasadily po dvou vozech, startérovi se představilo dvacet monopostů. Nicolas Prost (e.DAMS; syn mistra světa F1 Alaina) zajel pole position a chtěl vyhrát za každou cenu, bojoval s Nickem Heidfeldem (Venturi) opravdu ostře, v poslední zatáčce ho vyrazil z trati a oba tak odpadli z vedení. Bývalý německý jezdec F1 Heidfeld létal vzduchem, ale po nárazu do ochranné bariéry ho tuhá kompozitová konstrukce monopostu bezpečně ochránila. Prvním vítězem se stal Lucas Di Grassi z Abtova týmu, jeho kolega Daniel Abt dojel třetí, ale překročil limit spotřeby a po penalizaci klesl na desáté místo. Za vítězným Brazilcem tak dokončili Franck Montagny (Andretti Autosport), Sam Bird (Virgin Racing), Charles Pic (Andretti) atd. Startovní pole čítalo třináct bývalých jezdců formule 1! Italský veterán Jarno Trulli měl smůlu, neuspěl stejně jako Bruno Senna. V Evropě se nová formule E představí až v příštím roce.

Převzato z časopisu

Fotogalerie