Ecce Homo 1981 – 2015 – Obrázky ze Šternberka

Mistrovství Evropy FIA v jízdě do vrchu se koná ve Šternberku od roku 1981, letos to tedy bude 35. ročník závodu evropského šampionátu...

Pojede se o víkendu 5. – 7. června 2015, závod Ecce Homo bude pátým v pořadí dvanáctidílného šampionátu, kde spolu s rakouským Rechbergem, švýcarským St. Ursanne – Les Rangiers a italským Trento-Bondone (nyní 65. ročník!) patří k vůbec nejstarším článkům evropského mistrovství, pořádaného od roku 1957. Samozřejmě, Ecce Homo je ještě starší, před 110 lety se na šternberské trati jela rychlostní zkouška dálkové jízdy Vídeň – Vratislav – Vídeň; závody do vrchu se pravidelně na Ecce Homo vrátily v sezoně 1971. Ecce Homo bylo pro nás za minulého režimu jednou z mála možností vidět závodní stroje a jezdce z tzv. západní Evropy, a tak jsme na Moravu často vyráželi... 

První obnovený ročník v roce 1971 vyhrál Bořivoj Kořínek, ve druhém ročníku Jaroslav Bobek triumf značky Škoda zopakoval. Tehdy jsme na Ecce Homo vyjeli z Prahy jako diváci vozem Wanderer W24L (Auto Union) ročníku 1937, kterému sice cestou praskla nádrž paliva, ale pokud nebyla naplněna po okraj, benzin nevytékal. Se spolužáky Jirkou Chvojkou a Ivanem Kepkou jsme si prohlédli také depo; ještě jsem nefotografoval, takže bohužel žádné snímky nemám. V paměti mi utkvěly především mapka osmikilometrové trati, kterou si Oldřich Vaníček vylepil do kokpitu svého Renaultu 8 S, aby si všechny zatáčky zapamatoval, a pak dva z řady startujících strojů, jež jsem obdivoval.

První byla zbrusu nová formule 3 české konstrukce Arcus II, poháněná dvouvačkovým motorem 1,6 litru z Fiatu 125, kterou však její jezdec František Janotka po třetím čase v tréninku zničil při havárii; ještě více mi bylo líto krásného kupé Lotus Europa v zelené barvě British Racing Green, s nímž Ing. Jiří Gajdoš narazil do stromu a také pro něj Ecce Homo předčasně skončilo. Po Lotusu Europa jsem totiž toužil, stál 1200 liber a moje roční výplata v automobilce Dennis Bros. v Guildfordu by na to stačila, jenže člověk míní a komunisté mění. Už bylo vše dojednáno, pak jistý Slovák (také prezident) vyhlásil, že štátná hranica nie je žádné korzo, a opět nás oddělil železnou oponou od civilizace. K Dennisům jsem tedy neodjel... V roce 1979 se událo nevídané, švýcarský závodník Ruedi Jauslin představil na Ecce Homo v exhibiční jízdě monopost formule 1!

S modrým vozem Tyrrell 007 Cosworth DFV nadchl diváky, bylo to poprvé od Velké ceny Československa 1949 a představení BRM H16 (Mike Spence v roce 1967) na brněnském okruhu, co okusili projev moderní formule 1. Ostatně v pátek jsem se vrátil z vojenské služby, nočním rychlíkem odjel do Olomouce a v sobotu v sedm ráno bloudil po Šternberku, ale to auto jsem viděl! O dva roky později přivezl Ruedi Jauslin na start další formuli 1, neúspěšný March 781 Cosworth DFV, který do mistrovství světa F1 nenastoupil a znamenal přerušení účasti značky v Grand Prix, aby účinkoval jen v britském šampionátu Aurora F1. Exhibice Marchu byla součástí premiéry mistrovství Evropy FIA v závodech do vrchu ve Šternberku, tedy v roce 1981 (většina černobílých fotografií u článku je právě z tohoto závodu). V letošním roce se tedy pojede 35. ročník ME ve Šternberku v nepřetržité řadě. Během let se na trati Ecce Homo objevili snad všichni významní jezdci, co v závodech do vrchu něco znamenají, ale také reprezentanti Československa a České republiky, kteří dosáhli i na tituly a absolutní vítězství.

Miroslav Adámek zaslouží největší ocenění z českých závodníků, startuje od roku 1971 (NSU TTS), pro Ecce Homo si neváhal vypůjčit i kapotované automobily formule 1, na konstrukci HSS March Audi Turbo CanAm dobyl absolutní vítězství v ročníku 1990 před vrchařskými specialisty Andresem Vilariňem (Lola T298 BMW) a Herbertem Stengerem (Osella Sachs C3); v posledních letech nechyběl v kategorii veteránů (opět na svém NSU se vzduchem chlazeným čtyřválcem v zádi). Koncem sedmdesátých a počátkem osmdesátých let začala pravidelná účast československých jezdců v mistrovství Evropy, povolení k zahraničním startům získali nejprve Miroslav Adámek (NSU-Brixner 1300 Spider), Miran Velkoborský (MTX 2-03 Ford), Antonín Charouz a Petr Doležal (oba Škoda 130 RS, později Škoda 120 LS); samozřejmě po otevření hranic v roce 1990 vyrostla řada dalších nových českých závodníků, kteří se systematicky zúčastňovali celého šampionátu včetně domácího Ecce Homo a dotáhli to až ke startům s vozy, jež patří do těch tříd, útočících na absolutní vítězství.

Za všechny jmenujme Otakara Krámského, neúnavného úpravce automobilů s motory BMW, jenž dobyl mistrovství Evropy nejen jako jezdec (od 1995 na BMW M3), ale i šéf týmu (Niko Pulić na BMW M3), aby pak přesedlal na sportovní prototypy (Osella) a formuli 3000 (Reynard). Během let se měnily předpisy, někdy směli jezdci formulových monopostů bojovat o titul mistrů Evropy, většinou však byla rychlejší kategorie 2 vyhrazena sportovním prototypům, ale kategorie 1 pro cestovní vozy dnes patří jen mírně upraveným soutěžním automobilům skupiny N. Prvním českým mistrem Evropy v závodech do vrchu se stal Josef Kopecký (Ford Escort Cosworth RS Gr. N) v roce 1994, o rok později vyjel Otakar Krámský (BMW M3 Gr. A) první ze svých tří titulů; zatímco Antonín Charouz (Ford Sierra 1990 a 1992), Josef Kopecký (Escort Cosworth RS 1993) a někteří další čeští jezdci sbírali vítězství v nižší Trophy FIA (také Tomáš Vavřinec, Otakar Krámský a Petr Vojáček). Poslední oficiální tituly mistrů Evropy pro Českou republiku získali Robert Šenkýř (BMW M3 Gr. A) v letech 2003 – 2004, Miroslav Jakeš (2008) a Václav Janík (2009), oba na Mitsubishi Lancer Gr. N (EVO IX, resp. VIII). Prvním vítězem evropského klání ve Šternberku se v roce 1981 stal francouzský závodník Jean-Louis Bos se sportovním prototypem Lola T298 BMW; o dva roky později startoval poprvé na Ecce Homo fenomenální Mauro Nesti (Osella PA9 BMW), devítinásobný mistr Evropy, a posledním šesti ročníkům vládne jeho nástupce a krajan Simone Faggioli, držitel rekordu z roku 2012 (viz tabulka vítězů), zatím pouze sedminásobný mistr Evropy (2005; 2009 – 2014). Zda se podaří pokořit jeho nejlepší čas v letošním 35. závodě ME Ecce Homo se dozvíme až první červnový víkend.

Převzato z časopisu

Fotogalerie