Dakar 2016 – Hrdina Dakaru

Nejznámější maratónská soutěž na světě se jede jednou za rok. Téměř pokaždé přinese až neuvěřitelné příběhy mužů a žen, kteří se jí zúčastní. Všichni do jednoho si sáhnou až na dno svých sil, fyzických, ale i psychických.

Jednoznačným hrdinou letošního ročníku rallye Dakar je andorrský závodník Albert Llovera. Nejen, že se stal v historii soutěže prvním hendikepovaným závodníkem, který dojel do cíle. Nejen, že získal třicáté páté místo v konečné klasifikaci kategorie kamionů, kde startovalo padesát pět posádek. Ale zažil tak neuvěřitelné věci, které by pro někoho jiného znamenaly konec a odstoupení ze soutěže. Albert Llovera však osvědčil svého bojovného ducha a stoprocentně obstál. Jel Dakar poprvé a hned všechny přesvědčil o „svém tahu na branku“. Již jen to, že nabídka na účast na Dakaru přišla na poslední chvíli a že se seskupení Bonver Dakar Project podařilo skoro nemožné – během týdne v Itálii přestavět původní zákaznickou nosatou Tatru Jamal BDP určenou pro polskou posádku na ruční ovládání. 

Učil se za pochodu

Llovera tak vyrazil na nejtěžší soutěž světa prakticky s minimem zkušeností (!!!) za volantem desetitunového monstra. Do kabiny s ním usedli Belgičan Gotlib a Jaromír Martinec, zkušený mechanik, který se po několika letech na Dakar vrátil. V první ostré etapě (2. RZ) dorazil Llovera do cíle na 53. místě v kategorii. Pak už to však bylo jenom lepší. Pohyboval se ve čtvrté a nejvíce ve třetí desítce soutěžících, s nejlepším umístěním na 25. místě v páté etapě. Až přišla etapa desátá z Belému do La Rioja. V RZ v dunových polích bohužel u jeho Tatry Jamal BDP praskla kloubová hřídel na přední nápravě. Přesto se Llovera rval s terénem jen s pohonem zadních kol. Několikrát zapadl a posádka měla co dělat, aby vůz vždy vyhrabala s písečné pasti.

Přes střechu na kola

„Jednou jsme najeli bokem na dunu a pořádně se zahrabali. Snažili jsme se to odházet a vyjet, ale nešlo to. Naštěstí u nás zastavily jiné kamiony, které nás zapřáhly a chtěly nás vytáhnout. Jenže v tu chvíli se kamion převrátil na bok,“ popsal Lloverův palubní mechanik Jaromír Martinec. „Auto bylo nasměrováno dolů ze svahu, takže jediná možnost, jak dostat auto zpátky na kola, byla, abychom jej převrátili přes střechu. To jsme s pomocí dalších soutěžních kamionů udělali. Albert byl při tom pořád v kabině (!!!),“ přiznal Martinec. „Naštěstí jsme to zvládli a dostali jsme se až do cíle. Chtěl bych poděkovat Robertu Randýskovi (MAN) a jeho posádce a všem dalším, kteří nám pomohli,“ dodal Jaromír Martinec.

Stále však nebylo vyhráno. Čekaly další duny a přejezd z cíle etapy do bivaku, dobrých tři sta kilometrů. Desátou RZ dokončila posádka po půlnoci a do bivaku přijela až ráno. Byl to závod s časem. Mechanici dělali, co mohli, posádka včetně Llovery se stihla jen najíst a okamžitě vyrazila do další více než čtyř set kilometrové etapy. Nikdo z nich ani oči nezamhouřil. Časový limit pro start stihli o dvě minuty! Stihli, bojovali a nakonec dorazili do cíle celé soutěže. Takový je Dakar! Takoví jsou praví dakarští jezdci! Takový je Albert Llovera!!! 

Převzato z časopisu

Fotogalerie