LANCIA AUTOMOBILI (1906 – 2016) – Po 110 letech

Lancia je o sedm let starší než Fiat, s nímž má od roku 1969 společnou historii. Vznikla v Turíně před 110 lety...

Lancia byla vždy na čele technického pokroku. Vincenzo Lancia (1881 – 1937) byl zkušebním jezdcem a pak i továrním závodníkem značky Fiat, ale v roce 1906 navzdory přátelským vztahům s rodinou Agnelliů (dodnes vlastní třetinu Fiatu) založil vlastní automobilku. Ukázalo se, že má neobyčejný smysl pro technické inovace. Patentoval vidlicové motory s rozevřením válců do úzkého V okolo 14°, které objevil dávno před tím, než Volkswagen zavedl řadu VR6 a další odvozené stroje. U Lancie to byly nejprve osmiválec pro Trikappu, pak čtyřválec pro Lambdu a další vozy, V8/24° pro Dilambdu, a tento princip se uplatnil i po válce, hlavně pro Appii a Fulvii. Tím však inovace nekončily. Vincenzo Lancia zavedl elektrické osvětlení (1913 u typu Theta), odvážně řešenou samonosnou karoserii (1922 u proslulé Lambdy) a nezávislé zavěšení kol, jež nebylo samozřejmostí ještě ani dlouho po druhé světové válce (u Lambdy jen vpředu, u Aprilie na obou nápravách).

Lancia pokračovala v technických inovacích i po roce 1937, tedy po smrti svého zakladatele, přišly vidlicové šestiválcové motory a převodovky transaxle (vzadu v bloku s rozvodovkou; průkopníky Aurelia a Flaminia), krátce rovněž automobily formule 1 (Lancia D50; po předání Ferrarimu získal titul mistra světa 1956), pohon předních kol (Jolly, Fulvia, Flavia), ploché čtyřválce boxer (Flavia, Gamma), motory uložené vzadu napříč (sportovní Stratos a Beta Montecarlo) i podélně před zadní nápravou (úspěšná Lancia 037 Rally), přeplňování turbodmychadly i kompresory, pohon všech kol (Delta HF Integrale) atd. Na základě vozů Lancia vzniklo nepřeberné množství krásných karosářských kreací, které vytvořili Pininfarina, Zagato, Vignale, Giugiaro, Touring Superleggera, Bertone, Viotti a další italští mistři karosářského umění. Méně známou součástí historie značky Lancia je produkce nákladních vozů, která probíhala šest desetiletí paralelně s výrobou známějších osobních. V roce 1912 vyjel první typ Lancia 1Z se čtyřválcem 5,0 l, z něhož vzešly první Theta, dodávaná v osobní i nákladní verzi, větší Iota a další automobily. V roce 1927 přišel velký Omicron se šestiválcem 7,1 l/67 kW (91 k), v němž se alternativně uplatnil vznětový dvoudobý motor podle německé licence Junkers, vynikající protiběžnými dvojicemi pístů v každém válci (nejprve dvouválce a tříválce).

Za války byla zahájena produkce různých nákladních elektromobilů, vzniklo 202 vozidel do roku 1948, a terénních obrněných vozů Lince (250 kusů) s motorem Astura V8 vzadu a řízením i pohonem všech čtyř kol. Poválečný valník Lancia Esatau 7,5 t (od roku 1947) dostal první vznětový motor konstrukce Lancia, řadový šestiválec 8,2 l/90 kW (122 k), a u další verze Esatau A se poprvé sériově uplatnila bezkapotová budka (spolupráce s turínskou karosárnou Casaro). Produkci těžkých nákladních typů ukončily Esadelta a Esagamma v roce 1971. Jejich kuriozitou byly celohliníkové řadové šestiválce s litinovými vložkami, poslední motor Tipo 520.000 dával výkon 154 kW (209 k), měl čtyřventilový rozvod OHV (!) a přímé vstřikování paliva. Lehké užitkové vozy nesly označení Beta, Jolly a Superjolly, poslední dva byly průkopníky předního pohonu; vznikaly i speciální vojenské kamiony. Divize Lancia Veicoli Speziali z Bolzana (původně karosárna Viberti) byla v roce 1975 jedním ze zakládajících členů IVECO (viz AR 8/‘16). Součástí Lancie se v roce 1955 stala Autobianchi, jejíž konstrukce A112 položila základ malé řady vozů Ypsilon, vyráběné po několika generacích dodnes jako poslední automobily slavné italské značky (viz např. AR 4/‘13). Gianni Lancia byl mlád jen dvanáct let, když jeho otec Vincenzo zemřel; vládu nad továrnou převzal po válce, podpořil sportovní aktivity, ale utratil příliš mnoho, a tak v roce 1956 přešla kontrola nad Lancií do rukou Carla Pesentiho, krále italských cementáren.

Zrodily se Fulvia a Flavia s pohonem předních kol, velká Flaminia se systémem transaxle, ale když o automobilku projevil zájem americký Ford, pospíšil si Fiat v roce 1969 s jejím urychleným převzetím. Pod taktovkou Fiatu vznikly především typy Beta (osobní), 037 Rally (kupé pro automobilové soutěže), Gamma (ještě s velkým boxerem konstrukce Lancia), Delta (navázala na úspěchy Fulvie HF v rally), Stratos (supercar s motorem Ferrari Dino, další hvězda automobilových soutěží), série sedanů Dedra, Prisma, Thema, k (Kappa, viz AR 9/‘95) a Lybra (viz AR 11/‘99), přičemž do světa MPV vstoupila Lancia typy Z, Phedra a Musa. Poslední vývoj pak přinesl novou generaci Delta, elegantního pětidveřového hatchbacku; nové generace malých vozů Ypsilon (značka Autobianchi byla zrušena) a velký sedan Thesis (viz AR 12/‘01), vyvinutý z působivého konceptu Dialogos (1999). Po spojení skupiny Fiat Group Automobiles (FGA), zahrnující také Lanciu a Alfu Romeo, s americkou automobilkou Chrysler Corporation do nového podniku Fiat Chrysler Automobiles (FCA) došlo k razantní racionalizaci (viz AR 3/‘11).

S výjimkou Ypsilonu a Delty byly vlastní typy ukončeny, nezdařeným pokusem se stala strategie „badge engineering“, kdy vznikly sedany Lancia Thema druhé generace (na základě Chrysleru 300, viz AR 12/‘11), novodobý kabriolet Flavia (tedy Chrysler 200 Convertible, viz AR 1/‘13) a velké MPV Lancia Voyager (viz AR 1/‘12), značková varianta americké legendy minivanů (z této trojice se prodával nejdéle). Zúčastnil jsem se velkolepých oslav 100. výročí značky Lancia, uspořádaných u příležitosti Filmového festivalu 4. září 2006 v Benátkách pro 900 hostů, kteří byli ujištěni, že Lancia nikdy neskončí. Večer se nesl v duchu hesla Lancia 100 years – Lancia Forever, Luca di Montezemolo vyhlásil plán zvýšení celoevropského odbytu vozů Lancia do roku 2010 na tři sta tisíc ročně, filmový herec Alessandro Gasmann (syn Vittoria) se stal tváří nového kompaktního MPV Lancia Musa (dvojče Fiatu Idea, viz AR 8/‘04). Druhý den byl na jevišti divadla La Fenice v Benátkách krátce odhalen nový Delta HPE Concept Car ve světové premiéře, jehož výroba se coby Lancia Delta rozběhla do dvou let (viz AR 8/‘08). Velkolepé oslavy proběhly i na devadesátiny značky, ale letos jsem na otázky o budoucnosti značky Lancia už nedostal uspokojivé odpovědi. Ať bude její další vývoj jakýkoli, jedno je jisté. Málokterá značka byla tak dlouho na čele technického pokroku.

Převzato z časopisu

Fotogalerie