Historie

Lamborghini Marzal (1967) – Unikát

Tom Hyan 24.03.2015 06:15

Lamborghini Marzal, mistrovské dílo designu Marcella Gandiniho u karosárny Bertone

Na autosalonu v Ženevě 1967 se představila studie čtyřmístného kupé Marzal, jediného vozu Lamborghini s motorem vzadu za nápravou...

Všechny ostatní sportovní automobily Lamborghini mají totiž motor buď vpředu za přední nápravou, anebo uprostřed před poháněnou zadní nápravou. A proč dostal Marzal motor až za nápravu? Odpověď je jednoduchá. Ferruccio Lamborghini chtěl plně čtyřmístný automobil Gran Turismo, a proto se motor přestěhoval až za nápravu, aby se zvětšil obytný prostor v kabině.

Navíc to byl opravdu kuriozní motor, vznikl rozpůlením vidlicového dvanáctiválce z Miury, takže vznikl řadový dvoulitrový šestiválec! Byla oddělena zadní řada dvanáctiválce Miury, spolu s pětistupňovou převodovkou a diferenciálem otočena o 180 stupňů, aby se přemístila až za poháněnou zadní nápravu. Spolu s prodloužením rozvoru o 120 milimetrů (proti sériovému chassis Miura) tak vznikl prostor pro další dvě zadní sedadla... Vzhled vozu je impozantní. Na první pohled je zřejmá velká prosklená plocha karoserie, čtyři samostatná sedadla jsou dobře přístupná vzhůru výklopnými bočními dveřmi, byť jsou na každé straně jen jedny, ale pořádně dlouhé! Příď i záď zakončují mohutné integrální pryžové nárazníky, celý vůz chrání obvodová pryžová lišta, přerušená jen pro kliku dveří. V přídi je šest malých obdélníkových světlometů. Zadní okno ve splývající zádi tvoří průhledný rošt, bohatě prosklené dveře (i ve spodní části) a také velkoplošný panel střechy jsou ze skleněných panelů od belgické firmy Glaverbel (celková prosklená plocha 4,5 m²). Na voze se opakuje stylistický motiv šestiúhelníku, a to zejména na přístrojové desce, volantu, výplni sedadel i upravených litých kolech Campagnolo. Marzal byl skutečný dream car, neobyčejná ukázka italského designu a techniky, vrcholné dílo šedesátých let. Lamborghini Marzal je skutečně pojízdný, největší publicitu sklidil jako zaváděcí vůz nešťastné Velké ceny Monaka formule 1 v květnu 1967, kdy v něm projel okruh před startem kníže Rainier III. s chotí Grace Kelly, dříve slavnou americkou herečkou. Závod pak byl poznamenán smrtelnou nehodou Lorenza Bandiniho na Ferrari V12, zvítězil Novozélanďan Denny Hulme (Brabham Repco V8).

V říjnu 1967 testovali vůz redaktoři italského odborného časopisu Quattroruote (Čtyři kola). Vznikl v jediném exempláři, rozšířil se však jako oblíbený model od Matchboxu a Dinky Toys. Šestiúhelníkový motiv se objevil i na dalších typech Lamborghini. Marzal byl insiprací pro sériové čtyřmístné kupé Espada, jež se však vyrábělo v klasické koncepci, tedy s podélně uloženým motorem 4.0 V12 vpředu a pohonem zadních kol (tak jako první 350 GT a 400 GT). Menší třetí řada Lamborghini se nakonec stejně objevila, ovšem v roce 1970 jako kupé Uracco 2+2 s motorem 2462 cm³. Byl to vidlicový osmiválec, uložený uprostřed. Řadový šestiválec Marzalu zůstal unikátem. Design Marzalu i Espady je dílem nedoceněného Marcella Gandiniho (nar. 1938), který jako sedmadvacetiletý nastoupil u Bertoneho, aby vytvořil neobyčejně významné automobily. Pro Bertoneho začal skromně úpravou Porsche 911 a Jaguaru S-Type, nicméně dokončil kupé Miura, na němž zahájil práci jeho předchůdce Giorgetto Giugiaro (dodnes se vedou spory o tom, kdo je otcem vozu). Zatímco Giugiaro odešel k firmě Ghia, aby později založil Ital Design, pokračoval Gandini pro Bertoneho dalších čtrnáct let. Nebyly to jen Lamborghini Marzal, Espada, Uracco, Countach a Bravo, ale také Alfa -Romeo Carabo, Navajo a Montreal, Lancia Stratos, Fiat X1/9 a Dino Coupé, Ferrari Rainbow, BMW 2800 Spicup, Jaguar E-Type Pirana a XJS Ascot, Dino (Ferrari) 308 GT a Maserati Khamsin, abychom jmenovali jen některé. Vesměs ikony automobilového designu. Jeden významný americký časopis napsal, že vedle Gandiniho designu vypadají jiné vozy staré. Ostatně Espada se prodávala v letech 1968 – 1978 a dodnes nezestárla. Bertone dlouho uchovával Marzal v tovární sbírce nejvýznamnějších konceptů i sériových typů, ale tíživá hospodářská situace karosárnu donutila k výprodeji. Nyní je Marzal v soukromé sbírce, byl vydražen na aukci při soutěži elegance ve Villa d’Este roku 2011. V loňském roce vyhlásila karosárna Bertone definitivní bankrot a slavné jméno automobilového designu zmizelo v propadlišti dějin.

Technické údaje

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový řadový šestiválec, uložený vzadu napříč za nápravou; DOHC 2V; tři dvojité karburátory Weber 45 DCOE; 1964,5 cm³ (ø 82 x 62 mm); 9,2:1; 175 k DIN (129 kW)/6800 min^‑1 a 169 N.m/4600 min^‑1. Jednokotoučová suchá spojka, pětistupňová manuální převodovka v bloku s motorem a diferenciálem vzadu, řazení pákou na středové konzole, pohon zadních kol.

PODVOZEK A KAROSERIE – samonosný rám z ocelových panelů a skříňových nosníků vcelku s povrchovými panely karoserie čtyřmístného kupé; dvě dlouhé boční vzhůru výklopné dveře; všechna kola nezávisle zavěšena na trojúhelníkových příčných ramenech; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; hřebenové řízení; dvouokruhové kotoučové brzdy na všech kolech; pneumatiky 205 VR 14.