Duemila Ruote Milano – Velká hra

Aukce RM Sotheby’s byla jedním z hlavních bodů programu výstavy Autoclassica v Miláně na konci listopadu. Během tří dní bylo vydraženo téměř 900 položek za více než 51 milionů eur. 

Všechny dražené předměty, mezi nimiž byly kromě klasických i moderních automobilů také čluny, jízdní kola, motocykly či pestrá směsice doplňků, motorů, převodovek, disků kol a dalších předmětů, byly nabídnuty bez rezervy. To znamená, že se musely prodat za nejvyšší částku, kterou byl kdo ochoten zaplatit, i kdyby nedosáhla na spodní hranici odhadních cen. Důvodem k tomuto řešení byl fakt, že většina věcí pocházela ze sbírek jednoho konkrétního člověka, jemuž majetek kvůli dluhu na daních zabavila italská finanční policie. Italský stát od něj požadoval přibližně 18 milionů eur a rozhodl se, že peníze získá formou veřejné aukce zabaveného majetku. Na aukci se mohl po zaplacení registračního poplatku ve výši 100 eur přihlásit každý.

A jelikož zaznamenáváme zvýšenou poptávku po klasických automobilech, mnozí této příležitosti využili. Aukční síň navíc výrazný zájem podpořila nejen dobrým marketingem, ale také velmi nízkými odhady dražených předmětů. Díky tomu se stalo, že na aukci se přihlásilo více než 5000 lidí. Sbírka byla tak obsáhlá, že samotný její popis by vystačil na samostatný článek. Kromě zmíněných jízdních kol, rychlostních člunů či smaltovaných cedulí byl její základ tvořen hlavně automobily. A to v různých stavech, od totálních vraků až po naleštěné exempláře s nízkým nájezdem kilometrů. Zaznamenali jsme velké množství různých vozů Alfa Romeo, Jaguar, Porsche, Mercedes-Benz, Rolls-Royce, Ferrari, Maserati, ale i mnoho různých závodních strojů. Na ploše se daly objevit různé Fordy Escort RS, ale zaujaly například Dodge Viper v úpravě Le Mans nebo okruhové BMW M 635 CSi s motorem Alpina. Dražitelé procházeli mezi exponáty již ve čtvrtek a samotná aukce byla zahájena v pátek dopoledne. První automobily přišly na řadu až později a už od počátku bylo jasné, že velká medializace nese své ovoce – výsledné ceny často i několikanásobně překonávaly odhady. Lidé se o automobily doslova prali a licitátor často nestíhal zaznamenávat příhozy.

Jak již bylo naznačeno, hlad po klasických automobilech je ohromný a milánská aukce to jen potvrdila – třeba různé verze Jaguaru E-Type či Porsche 911 se prodávaly minimálně o 50 % dráž, než je reálný (i když stále dynamicky se měnící) trh. Zářnými příklady může být například Alfa Romeo Giulia Sprint GTA (1965). Už nabízený odhad 200 000 – 230 000 eur byl optimistický, ale výsledných 336 000 eur (včetně prémií) asi překvapilo každého. Další ukázkou je Lancia Aurelia B20 GT (1951). Sice se jednalo o kus, jenž jel čtyřikrát původní Mille Miglii, ale jinak byl zralý na kompletní renovaci. Při výsledné ceně 336 000 eur (shodně jako Alfa GTA) lidé tleskali, já nevěřícně kroutil hlavou. Druhá nabízená Aurelia, značně nekompletní, v podstatě jen opracovaná karoserie s podvozkem a motorem, našla kupce za 72 800 eur, a to neměla ani zajímavou historii! V nabídce aukční síně se objevilo i několik supersportovních vozů. Ty způsobovaly značný rozruch už ve chvíli, kdy jsme si je prohlíželi, a bylo zřejmé, že se všichni zajímají o to, co se stane během samotné dražby. Kromě Ferrari F40 a Porsche 959 mezi ně patřilo například Bugatti EB110 (mimochodem stejný vůz, který byl před lety na prodej v ČR za dva miliony Kč) a také moderní Maserati MC12 (2004), Ford GT (2005), Porsche Carrera GT (2005) nebo Lamborghini Diablo SV (1998) a řada různých Porsche RS či Fer-rari.

První dva zmíněné automobily upevnily svou tržní pozici tím, že dosáhly na hodnotu kolem 1 milionu eur (F40 za 1 034 400 eur, 959 za 1 008 000 eur). Překvapením bylo Bugatti, které se po bouřlivém boji dostalo až na 616 000 eur. Nejvíce vášní ale vyvolala dražba jednoho Maserati MC12 z limitované série 50 kusů. I když měl automobil najeto pouze 6000 km a byl ve špičkovém stavu, jeho výsledná prodejní cena 3 024 000 eur všechny přítomné doslova šokovala. Možná se ptáte, proč se zaměřuji na relativně moderní automobily. Je to jednoduché – dobře ilustrují situaci na trhu. Zájem se postupně přesouvá od historických (meziválečné automobily zdaleka tak nepřitahují) k modernějším automobilům. Jelikož lidé z celého světa (trh netáhnou pouze Evropa a USA, ale i Čína, Rusko, Indie a země Blízkého východu) jsou ochotni ty extrémně vysoké částky zaplatit, situace se dále vyhrocuje. U některých prodaných exemplářů bylo až zarážející, kolik byli kupci ochotni utratit za relativně tuctové automobily, navíc často s nejasnou historií. Stačilo zkontrolovat trh na internetu a snadno se dalo zjistit, že reálnou hodnotu přeplatili často i o 100 %. U některých modelů to tak jasné nebylo – zejména u těch závodních. Příkladem je závodní Lancia-Ferrari LC3 Group C z roku 1991. Byl to určitě nejpřitažlivější závodní automobil celé aukce. Stroj postavený na základě hliníkového monokoku s karoserií z kevlaru a uhlíkových vláken, poháněný dvakrát přeplňovaným osmiválcem 2,6 litru (Ferrari) o výkonu 650 koní, závodil v Le Mans, na Nürburgringu či v Magny-Cours. Jak u takového automobilu určit hodnotu? Velmi těžko. Proto výsledných 851 200 eur vlastně nepovažuji za příliš velké překvapení. 

U běžných modelů, které během víkendu měnily majitele, byla ale situace o poznání znepokojivější. Standardní Alfy Romeo série 105/115 (tzv. Bertone kupé) už se ani v bídném stavu nedostaly pod 20 000 eur, Lancie Fulvia HF Rally dosáhly na hodnoty přes 40 000 eur a například Opel Kadett C Coupé (1979) byl prodán za 47 040 eur! Vrcholem aukce byla sobotní dražba -Ferrari 275 GTB/6C Alloy (1966). Očekával se velký souboj, a to zejména proto, že šlo o první ze sedmi kusů „long-nose“ s hliníkovou karoserií. Vozidlo bylo 36 let v jedné rodině, mělo původní motor i převodovku a nedávno prošlo komplexním servisem u specialisty. Ale nakonec nevytvořilo žádný rekord – prodalo se za 3 416 000 eur. Ačkoliv to zní zvláštně, není to tak špatná cena. Aukce byla velmi živelná. Licitátoři měli plné ruce práce a při pozorném, ale také velmi vyčerpávajícím sledování jednotlivých soubojů bylo patrné, jaké modely aktuálně táhnou. Obecně se dá napsat, že kdo při investování do klasiky vsadí na jistotu v podobě Porsche 911, Jaguaru E-Type nebo Mercedesu SL, neprodělá. Velký nárůst hodnot v posledních letech zaznamenávají také Alfy Romeo, zejména pak modely Montreal či Giulia. Dobrou zprávou pro nadšence je, že trh je řízen módními vlnami. Výsledky aukce určitě ovlivní ceny vybraných vozů a zkřiví tržní prostředí jen u některých modelů. Stačí trochu hledat, a stále bude možné si najít vysněný klasický vůz bez nutnosti investovat jmění a ještě se o své peníze obávat.

Převzato z časopisu

Fotogalerie