Chris Bangle – Žádná nuda

Není mnoho designérů, jimž se podařilo ovlivnit celé odvětví, ale jedním z těch, kteří to dokázali, je určitě Chris Bangle. Jeho přístup vyvolává emotivní diskuse ještě dnes. 

Počátek devadesátých let nebyl pro automobilový design zrovna dobou největšího rozkvětu. Předchozí ropná krize nastartovala vlnu šetření a tlak na spotřebu a úspory se hledaly kde se dalo. Do hry výrazněji vstoupila aerodynamika a zdálo se, že jednotné tvary vozů diktuje společný součinitel odporu vzduchu. Vozidla se začala vzájemně podobat jako nikdy předtím. Někdo v tom viděl konec automobilového designu, jiný ­příležitost. Mezi ty druhé patřil Chris Bangle.

Christopher Edward Bangle se narodil 14. října 1956 v Ravenně v Ohiu a vyrůstal ve Wisconsinu. Nejprve uvažoval o studiu na metodistického kazatele, ale pak se jeho náboženstvím stal automobilový design. Vydal se proto do Mekky automobilového designu ArtCenter College of Design v kalifornské Pasadeně. Z věhlasné školy vzešlo mnoho šéfdesignérů předních automobilek, a přestože se občas objevuje kritika, že automobiloví designéři se rekrutují jen z úzkého okruhu několika specializovaných škol, a proto všichni mají i podobný rukopis, tak Bangle jasně ukazuje, že tomu tak není.

Jeho první angažmá bylo u Opelu, kam zamířil v roce 1981. Společně s kolegou Gertem Hildebrandem, pozdějším šéfdesignérem značky Mini, zde navrhl například koncept Opel Junior, který se představil na frankfurtském autosalonu v roce 1983. Zatímco Hildebrand byl zodpovědný za exteriér, Bangle měl na starosti interiér. Inteligentní modulární systém palubní desky zaujal a získal na autosalonu zvláštní ocenění.

Po čtyřech letech u Opelu přešel Bangle do Fiatu, kde se z řadového designéra vypracoval nejprve na vedoucího designéra exteriérů a následně i na šéfa designu celého Centro stile. Do Fiatu Bangla přijímali v roce 1985 s úkolem vytvořit nástupce legendární Giugiarovy Pandy, nicméně Banglův návrh nikdy nebyl zveřejněn a Panda vydržela ve výrobě až do roku 2003. Mezi jeho zásadní příspěvky z této éry patří Alfa Romeo 145 a Fiat Coupé, který je s Banglem dodnes často spojován. Přes neortodoxní design byl Fiat Coupé úspěchem a pomohl Bangleovi na sebe upozornit. Jeho talentu si všimli i v BMW a když po tragických událostech v rodině tehdejšího šéfdesignéra Clause Lutheho hledali jeho následovníka, sáhli po tehdy málo zkušeném, ale výrazném Bangleovi. Stal se prvním Američanem na této pozici.

Bangle nastoupil do BMW v roce 1992. Nejprve jen rozvíjel nastolený směr a adaptoval jej na nově se rodící segmenty. Z tohoto období jde o řadu 3 (E46) a BMW X5 (E53), díky němuž automobilka skvěle zachytila nástup kategorie SUV. V BMW ale cítili potřebu více se vymezit proti konkurenci. Bangle tak dostal za úkol přinést do designu tradiční německé značky emoce a dostat ji tak na vrchol prémiového segmentu. Jak zpětně samo BMW přiznalo, razance, s jakou se svého úkolu zhostil, překvapila i je samotné. Ještě překvapenější ale byli tradiční zákazníci BMW. První koncepty jako Z9 Gran Turismo (1999), BMW X Coupé (2001) nebo později zveřejněný koncept Gina byly jen předzvěstí velkých změn, které následně ovlivnily mnohem víc než jen tvary výrobků bavorské automobilky.

Německý technicistní přístup k designu byl rozmetán a začalo se hrát na emoce. Pro tvarování, jaké dosud nikdo neměl, se vžilo označení Flame Surfacing a poměrně přesně odráželo, co se dělo na povrchu karoserií. Dosud racionálně a inženýrsky vedené plochy a linie se umělecky roztančily. Konkávní a konvexní plochy se střídaly a linie v nich mizely, aniž by se někde zase objevily. Možná byl Bangle jen ve správnou dobu na správném místě, ale jedno je jisté: do té doby nikdo nic podobného nedělal. Jak zpětně zavzpomínal Banglův spolupracovník Anders Warming, autor BMW Z4 a pozdější šéfdesignér Mini (dnes šéfdesignér Rolls-Royce), tak tvarování nebylo jen záležitostí čistých emocí, ale i pečlivých propočtů. Interní název dokonce zněl Sexy Math.

Fanoušci však radikální změnu rozdýchávali těžce a ani odborná veřejnost nešetřila kritikou. Dokonce vznikla i online petice za odvolání Chrise Bangla. BMW se ale za svého zaměstnance postavilo a stížnosti začaly postupně utichat, čemuž zdatně napomáhala prodejní čísla kritizovaných řad 5 a 7. Nicméně ani dnešní pohled není jednoznačný a BMW musí čelit podobným útokům i v současnosti, kdy design mnichovské značky vede Banglův následovník Adrian van Hooydonk. Mnohem zásadnější obraz o Banglově vlivu je vidět mimo ­samotné BMW. Divoké křivky začaly napodobovat nejprve asijské značky, ale později se více či méně nechali ovlivnit i všichni ostatní.

Prakticky dodnes mezi mnohými výrobci vládne doslova strach z čistých a jednoduchých ploch, které v rychlém konzumním světě jen těžko dokáží čelit emocemi nabitým křivkám. Nicméně ne vždy vše, co funguje u BMW, má stejný dopad i u ostatních značek. A tak se výrobci už nějaký čas snaží definovat vlastní pojetí emocí odpovídající filozofii jejich značky. Banglův přínos pro celé odvětví je ale neoddiskutovatelný a na emocionalitě dnes rozvíjí své tvarosloví drtivá většina značek.

Banglovy odvážné designy, jako byly BMW řady 1 a 6, SUV X3, X5 a X6 a sportovní vozy Z3, Z4 a Z8 a další, pomohly mnichovské značce na vrchol. Svůj podpis i podpis svého týmu zanechal Chris Bangle také na nové řadě Mini, modelech Rolls-Royce a mnoha inovativních konceptech motocyklů.

Chris Bangle se rozhodl odejít na vrcholu a svou kariéru v automobilovém průmyslu ukončil po téměř 30 letech práce pro evropské automobilky. Sedmnáct let z toho strávil v BMW. Pravděpodobně se už ale také rozcházely Banglovy představy o nastupující elektrifikaci s tím, jak budoucnost vidělo vedení automobilky. V roce 2009 se svou manželkou Catherin a synem Derekem založil v severní Itálii konzultantskou společnost Chris Bangle Associates S.R.L., kde se věnuje široké paletě projektů. Mezi jeho klienty najdeme globální značky jako Adidas, Mattel nebo Hennessy, pro kterou navrhl láhev. Za decentní vizáží se ale pořád skrývá designový rebel, jenž rád přijímá výzvy, a ještě radši nabourává zažité stereotypy. Pro čínskou společnost CHTC navrhl v roce 2017 netradiční městský elektromobil Redspace, kde zrevidoval dnes často řešené téma vozu jako prostoru pro život. K vidění je občas také na akcích BMW Group, jako je Concorso d’Eleganza, kde je se svým kovbojským kloboukem nepřehlédnutelný. Vždy je ale také otevřený diskuzi s mladými designéry, kteří k němu míří pro radu s jejich portfolii.

Převzato z časopisu

Fotogalerie