Giugiaro Parcour – S grácií přes překážky

Před 45 lety založili Giorgetto Giugiaro a Aldo Mantovani designerské studio S.I.R.P. (Studio Italiano Realizzazione Prototipi). Tuto událost, a také padesáté výročí Lamborghini, připomíná Giugiaro Parcour...

Z Giugiarova a Mantovaniho designerského a konstrukčního studia v Turíně se postupně vyvinula společnost Italdesign Giugiaro, která je s 900 zaměstnanci od roku 2010 součástí koncernu Volkswagen. Pozoruhodný příběh mimořádné tvůrčí invence odstartovala v roce 1968 studie sportovního kupé Bizzarrini Manta, realizovaná za pouhých 90 dní pro autosalon v Turíně. A již v roce 1971 byla prezentována Alfa Romeo Alfasud jako první sériově vyráběný vůz podle Giugiarova návrhu. Zatím poslední kreací v dlouhé řadě více než 200 automobilů a konceptů navržených společností Italdesign Giugiaro je prototyp Giugiaro Parcour, představený na letošním autosalonu v Ženevě.

Giorgetto Giugiaro je ve společnosti stále aktivní, ale hlavní tvůrčí postavou Italdesignu je nyní Giorgettův syn Fabrizio. Podle jeho slov vznikl Parcour jako zcela nový koncept mnohostranného efektivního a rych-lého automobilu, s nímž se může řidič směle vydat na jakoukoli cestu. Jako moderní crossover přebírá Parcour základní atributy ze světa SUV, ale v jeho designu lze vystopovat rovněž charakteristické rysy sportovních vozů s motorem uprostřed i cestovních automobilů kategorie Gran Turismo. Jak naznačuje již samotné označení studie, nechal se Fabrizio Giugiaro inspirovat parkourem (odlišný je parkur – jezdecká disciplína na překážkové dráze). Filozofii parkouru vypracoval koncem 80. let minulého století francouzský herec a sportovec David Belle. Traceur (muž), resp. traceuse (žena), vyznavači parkouru, se snaží v jakémkoli prostředí dostat z bodu A do bodu B (a případně i zpět) bezpečně, plynule a efektivně s využitím pouze vlastního těla. Traceur cvičí překonávání libovolných překážek a ovládání těla tak, aby se pohyboval klidně a sebejistě i v kritických situacích. Automobilový ekvivalent traceura by měl být podle Fabrizia Giugiara schopen rychlé a bezpečné jízdy v jakýchkoli podmínkách. Giugiaro Parcour má k tomu nejlepší předpoklady.

Předně je za dvojicí sedadel umístěn vidlicový desetiválec Lamborghini (na počest letošního 50. výročí slavného italského výrobce sportovních vozů) se zdvihovým objemem 5204 cm³ (ø 84,5 x 92,8 mm), vyladěný na nejvyšší výkon 404 kW (550 k)/8000 min^‑1 a točivý moment 540 N.m/6500 min^‑1. Hnací síla motoru je přenášena prostřednictvím sedmistupňové dvouspojkové převodovky na všechna kola tak efektivně, že je klasický sprint z klidu na sto otázkou pouhých 3,6 sekundy. Parcour je díky přikrčené siluetě karoserie, vysoké jen 1335 mm (v komfortním nastavení podvozku), a propracovanému aerodynamickému řešení schopen jet rychlostí až 320 km/h. Na skvělé dynamice se významným způsobem podílí rovněž relativně nízká pohotovostní hmotnost 1550 kg, která je výsledkem lehké konstrukce, kombinující především hliník a kompozity vyztužené uhlíkovými vlákny.

Řidič přizpůsobuje vozidlo provozním podmínkám prostřednictvím praktických ovládacích prvků na středové konzole. K dispozici jsou čtyři různá nastavení, v nichž elektronika zvolí nejvhodnější charakteristiku podvozku a poháněcího ústrojí pro pohodlnou jízdu, jízdu v terénu, zimní podmínky nebo vysoké rychlosti na závodní dráze. Všechna kola jsou zavěšena na dvojicích lichoběžníkových ramen, jejichž pohyb je přenášen na horizontálně umístěné pružicí a tlumicí jednotky prostřednictvím systému pushrod. Inovace Parcouru spočívá v tom, že nepoddajná vzpěra pushrod je nahrazena další tlumicí a pružicí jednotkou. Na silnici nebo závodní dráze je vozidlo v nízké poloze a tuhou charakteristiku odpružení zajišťuje pouze čtveřice tlumicích a pružicích jednotek jako u konvenčních sportovních vozů.

Před jízdou v terénu zvýší důmyslný hydraulický mechanismus světlou výšku a odblokuje vahadlo systému pushrod, aby se mohlo na pohlcování rázů od nerovností podílet všech osm tlumicích a pružicích jednotek. Parcour byl na Ženevském autosalonu 2013 vystaven hned ve dvou karosářských variantách. Červené kupé má motor pod průhledným krytem a boční -dveře, které zasahují částečně do střechy a vyklápí se směrem dopředu a vzhůru, zatímco interiér otevřené verze Parcour Roadster plynule navazuje na motorový prostor, který zůstává nahoře nezakrytý. Chybějící střechu nahrazují zesílené přední a zadní sloupky z kompozitu vyztuženého uhlíkovými vlákny. Přední střešní sloupky roadsteru jsou tvořeny dvěma oddělenými samostatnými prvky, aby měl řidič lepší výhled z vozu, zatímco zadní sloupky ve tvaru ochranných oblouků pro případ převrácení plní nejen bezpečnostní, ale i aerodynamickou funkci.

Atletický charakter obou karosářských variant Parcouru je zdůrazněn štíhlými tvary a dynamickými proporcemi s relativně dlouhým rozvorem (2710 mm při vnější délce 4530 mm) a krátkými převisy karoserie (984 mm vpředu a 836 mm vzadu). Dojem stability a robustnosti vytváří šířka 2070 mm společně s mohutnými koly, obutými do speciálních pneumatik Vredestein (275/45 R 22 vpředu a 305/45 R 22 vzadu). Díky osmihranným výřezům podběhů jsou zachovány správné proporce mezi koly a karoserií nezávisle na světlé výšce, kterou lze měnit v rozsahu 120 mm (v krocích 210 – 250 – 330 mm). V technicky a minimalisticky koncipovaném interiéru jsou sedadla pevná a řidič si přizpůsobuje polohu volantu a pedálů prostřednictvím elektrického seřizování, což je řešení, které Giugiaro úspěšně vyzkoušel již v prototypech Scighera (1997), Alessandro Volta (2004) a Quaranta (2008). Veškeré ovládací prvky jsou soustředěny na volantu a na elegantní středové konzole s povrchem z organického skla, který umožňuje dotykové ovládání. Za zadními sedadly je plocha pro uložení tří cestovních tašek. Grafika a barva informačního displeje se mění podle zvoleného jízdního režimu od bílé (Comfort) přes červenou (Sport) a oranžovou (Off-Road) až po modrou (Ice). Na krajních displejích může řidič sledovat obraz z obou kamer, které jsou uloženy na horním rámu dveří v místě průniku se střešním sloupkem A a nahrazují vnější zpětná zrcátka. Parcour nemá ani vnitřní zpětné zrcátko, jehož funkcí plní třetí kamera na krytu motoru.

Převzato z časopisu

Fotogalerie