Dopravci a řidiči – Ve společném zájmu

Zaměstnavatelé a zaměstnanci obvykle zastávají poněkud odlišná stanoviska, zvláště když jde o výši mzdy. To, co ale na poli mzdy, resp. uplatňování její minimální výše, vnáší německý zákon MiLoG do podnikatelsko-sociální hladiny EU, by mělo zaměstnavatele a zaměstnance v mezinárodní kamionové dopravě sjednotit!

Němečtí politici si vzali za své, že se zbaví především tzv. východní konkurence a začali uplatňovat zákon známý pod označením MiLoG. Předepisováním úhrady minimální mzdy zaměstnancům v okamžiku jejich pracovního nasazení na území SRN dle německé výše, tedy 8,5 €/h, zákon výrazně zasahuje do pracovního práva všech dalších zemí Evropské unie. Zvláště „účinný“ je tento krok směrem k zaměstnavatelům v mezinárodní kamionové dopravě ze států, kde je minimální mzda výrazně nižší než v Německu (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko a další). Protože například v obchodním vztahu Česko-Německo zajišťují silniční dopravu zboží z 90 % čeští dopravci, je nasnadě, proti komu jsou dopady německého pracovního zákona MiLoG namířeny. Přesto, že by se mohlo zdát z hlediska zaměstnanců v silniční dopravě zajímavé dostávat 8,5 €/h v době „práce na německé“ půdě, je třeba si uvědomit, že jakmile bude dosaženo hlavního smyslu zákona MiLoG, může to znamenat konec celé řady českých dopravců – a tedy i konec potřeby práce řidičů. Také proto je třeba za aktivitami odborného sdružení dopravců ČESMAD Bohemia vidět společný zájem zaměstnavatelů a zaměstnanců v silniční dopravě. Zástupci sdružení ČESMAD Bohemia, kromě jiného, dokonce vyrazili osobně demonstrovat své obavy a nesouhlas s uvedením německého zákona MiLoG v účinnost pří před Evropský parlament do Bruselu. A nebyli rozhodně sami. Více se dozvíme od vedoucího odboru public relations sdružení ČESMAD Bohemia pana Martina Felixe.

Jaké mohou být dopady německého zákona MiLoG na české dopravce a jejich zaměstnance?

Zásadní. Vzhledem k tomu, že Německo je náš největší obchodní partner a 90 % přeprav uskutečňují čeští dopravci, postihlo by zavedení MiLoGu tisíce firem. Je jisté, že ekonomika našich dopravců neumožňuje ztrojnásobit platy řidičům a současně jim poskytovat stravné. Proporcionální navýšení cen zatím zákazníci odmítají. Práci našich dopravců by tedy převzaly zahraniční subjekty, nejspíš německé. I firmy, kterým by se podařilo zvýšení nákladů promítnout do cen, což je velmi těžko představitelné, by se musely potýkat s enormní administrativní zátěží. Přistoupí-li k obdobným odvetným krokům i další státy, je to takřka nepředstavitelné. A bohužel se tyto tendence již objevují.

Zákon MiLoG nabyl účinnosti 1. 1. 2015, jaké má sdružení ohlasy od svých členů?

Jednoznačně negativní. Nejde jen o ekonomickou stránku, zarážející je i nepřipravenost zákonu a jeho prováděcích předpisů, minimální komunikace ze strany Německa a deziluze z proměny evropského tahouna sjednocení v hlavního protekcionistu.

Kdo a proč zorganizoval protest před Evropským parlamentem?

Iniciativa byla společná s dopravci z Polska, Rumunska, Maďarska a Litevska. Byli bychom postiženi první a nejvíce a také zde panuje asi největší citlivost vůči autoritativnímu protekcionismu.

Jaký zájem měli o vámi navrhovaná témata k jednání naši europoslanci?

Překvapivě velký. Delegaci Sdružení v průběhu protestu navštívilo 10 českých europoslanců, mj. Martina Dlabajová, Evžen Tošenovský, Jiří Pospíšil, Pavel Svoboda, Jan Zahradil, Miroslav Ransdorf a další. Všichni přislíbili podporu při jednáních v EP pro zrušení tohoto opatření německé vlády. 

Například Jan Zahradil k tomu řekl: „Jedná se o nebezpečný precedent, který popírá základní pilíř Evropské unie, tedy svobodu pohybu a vnitřní trh. Již jsem interpeloval Evropskou komisi a upozornil jsem ji i na rozpor německého zákona s unijními předpisy. Nějaká jednání sice probíhají, ale uvítal bych, kdyby komise konala rychleji, protože stovkám firem zákon o minimální mzdě nepředstavitelně komplikuje podnikání.“

Podobně se vyjádřil i europoslanec Evžen Tošenovský: „Podobnými protekcionistickými opatřeními většinou začínají obchodní války. K uzavírání svých trhů se navíc chystají přistoupit i další země, což může způsobit lavinový efekt, jehož důsledky pro EU mohou být katastrofální.“

Jaké výsledky přinesl váš protest, resp. kdy a jaké výsledky lze očekávat?

Ve večerních hodinách v den protestu proběhla rozprava v EP k problematice MiLoGu, ve které se ukázalo, že europoslanci v názoru na zavedení minimální mzdy v Německu pro zahraniční dopravce nejsou jednotní. Po hodinách protestu a čekání na verdikt Komise se poslanci dočkali jen vágních slov eurokomisařky pro dopravu Violety Bulc: „Evropská komise tento německý předpis a jeho dopad na dopravní sektor velmi důkladně hodnotí, proto není stále schopna poskytnout na otázky Evropského parlamentu konkrétní odpovědi.“ S pasivitou Komise se však nespokojila velká část poslanců napříč politickým spektrem a proti MiLoGu i počínání Komise v rozpravě vystoupila.

Vadí zákon MiLoG i jiným zemím Evropské unie než jen těm tzv. „nově příchozím“? 

Ano, třeba Británii a těm, komu sice výše minimální mzdy nedělá starost, ale uvědomuje si, na jaký problém ve volném obchodu se zadělává. Síly jsou prý zhruba půl na půl.

Co se podle vašeho názoru může stát, pokud bude Německo stát pevně za svým zákonem MiLoG?

V první vlně to odnesou dopravci z ekonomicky méně silných zemí, kteří těžili z levnější pracovní síly. Nárůst administrativy a byrokracie zaznamenají všichni, byť se Unie zavázala k opaku. Vzhledem k tomu, že podobná a ještě tvrdší opatření chystají další státy (dnes Francie a Dánsko) bude otázkou času, kdy každý stát bude vyžadovat po těch ostatních, aby také plnily nějaká jím nově nastavená pravidla. Nepochybuji, že na ochranářská opatření pak zareagují i původně postižené státy. Špatně se mi používají tak silné výrazy, ale i naši europoslanci označili současnou situaci za začátek obchodní války. 

Znamenalo by tedy uplatnění zákona MiLoG v celé šíři jeho dopadů konec výhody společného pracovního a obchodního prostoru v Evropské unii?

Nepochybně. V době vstupu našeho státu do EU jsme byli spokojeni s perspektivou volného pohybu zboží a služeb. Vítali jsme s pochopením německé investice v ČR, a my jsme zas přijali obtíže a rizika konkurence na společném trhu. MiLoG (a plánovaný Loi Macron) představuje ránu základním evropským hodnotám. Ničí dlouhodobé vztahy spolupráce s německými partnery, zvyšuje náklady obchodu, zejména mezi Německem a východem Evropy. Podle německého zákona by měli být řidiči odměňováni za práci vykonanou v Německu zásadně odlišně od výkonu doma nebo v jiných zemích. To odporuje tuzemskému zákoníku práce, kdy by měla být obdobná práce u jednoho zaměstnavatele honorována stejně.

Jak bude dál sdružení ČESMAD Bohemia v ohledu k diskutovaným skutečnostem postupovat?

Teď se čeká na rozhodnutí Evropské komise, zda začne šetření vůči Německu. My samozřejmě tuto dobu využijeme k férovému lobbingu na všech úrovních. Ne všichni naši politici pochopili dramatičnost situace, a tak budeme pokračovat v jednáních s nimi, aby dál a více tlačili na své německé protějšky. Aktivní budeme i na evropské půdě a v neposlední řadě své postoje budeme vysvětlovat mezi našimi firmami i jejich řidiči. Někteří z nich mají pocit, že německá vláda se rozhodla vyžadovat minimální mzdu i od českých dopravců, aby pomohla také českým řidičům, nebo že se alespoň čeští řidiči jaksi svezou s německými. Opak je bohužel pravdou, jde čistě o ochranářské opatření hrozící velkým dopadem na naši zaměstnanost.  

Převzato z časopisu

Fotogalerie