Pavel Hušek: 85 – Bouřlivák

Těžko mezi soudobými českými automobilovými designéry hledat postavu, jež by se do světových dějin zapsala tak výrazně jako on. A nyní slaví půlkulaté jubileum.

Samorost, rebel, mysl otevřená. Za extrémně pracovitým Pavlem Huškem jsou mraky návrhů motorových i nemotorových vozidel. Navíc byl v 60. letech dvorním kreslířem našeho Automobilu! Takto dynamickou postavu nemohou neprovázet kontroverze, a v případě Pavla Huška jich je dlouhá řada, dokonce ve svých vlastních publikacích si sám místy protiřečí. Je autorem ohromného množství skic a návrhů, z nichž některé se staly inspirací pro sériovou výrobu.

Foto: Archiv autora

Narodil se 16. prosince 1937, maturoval v roce 1957 v Praze a jako očividně nadaný autodidakt docházel na konzultace k akademickému malíři Václavu Kasíkovi. O rok později se neúspěšně pokusil emigrovat z vojenské základní služby (zatkli jej na maďarsko-jugoslávské hranici), z čtyřletého žaláře jej dostala v roce 1960 amnestie prezidenta Novotného. Pavel Hušek externě spolupracoval s mladoboleslavskou Škodou a bratislavskou kanceláří Tatry a kromě Automobilu kreslil i pro další odborné časopisy. V roce 1967 emigroval do NSR, kde pracoval pro švýcarský magazín Automobil Revue a německý deník Bild, kam své skici posílal již z utečeneckého tábora.

Na své působení u Fordu v Kolíně nad Rýnem (1968–1973) vzpomíná Pavel Hušek jako na etapu vítané kreativity a dobu, kdy se s chutí nechal ovlivňovat mladšími kolegy z kalifornské ArtCenter College of Design v americké Pasadeně. Ti v rámci studijních cest jezdili i do německé centrály Fordu a Hušek se od nich učil nejmodernějším technikám skicování a malby. Pavel tam v tvůrčím kvasu nakreslil spousty návrhů od faceliftu typu Capri až po vizi připravovaného typu GT 70 pro rok 1972.

Následovala etapa v Audi. S vedením Audi vstoupil do soudního sporu, z nějž v roce 1978 vyšel po stažení žaloby s drobným odškodněním, ale též s ročním zákazem činnosti pro jiné automobilky. Tento moment se pro něj stal chvílí pro založení vlastní společnosti Design Studio Pavel Hušek, Ingolstadt. Doporučili mu, aby se věnoval letadlům, a navrhl jich dlouhou řadu, stejně jako vrtulníků (zejména pro německý koncern Grob).

Foto: Archiv autora

V roce 1978 mu u Volva zadali navrhnout svislé koncové svítilny v plné výšce karoserie pro kombi 740, jež se nakonec objevily o více než deset let později na typu 850. Následovaly zakázky od značek ­Renault, Mercedes-Benz či Fiat, ale též z Nissanu či Ferrari Engineering (moto­cykl Gilera). Pavel Hušek externě pracoval též pro BMW (krátce v letech 1967–1968, znovu pak 1978–1983) nebo studio Pininfarina. Nikdy nezapomněl na své kořeny, zůstává obdivovatelem Josefa Sodomky a ve svých kreacích se často tematicky vracel k legendárním produktům značek Škoda, Praga, Tatra nebo Jawa. Systematicky pojmout osobnost Pavla Huška a jeho tvorbu na omezeném prostoru je prakticky nemožné.

Pavel Hušek tedy slaví 85. narozeniny (o jeho sedmdesátinách psal kolega Jan Tuček, viz AR 12/’07). Jeho život je plný konfliktů, nedorozumění, nepochopení a zvratů. Navíc je to svým způsobem sebestředný člověk, jenž průběžně publikuje své životopisy, knihy a sbírky a produkuje výstavy. Ale jak jinak by vlastně měl vypadat život nadprůměrně nadaného umělce s až explozivní tvořivostí v krvi? Za Automobil mu tímto, společným hlasem redakce i čtenářů, přejeme vše nejlepší, hodně zdraví a spousty dalších nápadů!

Převzato z časopisu

Fotogalerie