Autosalon Peking 2012 – Jiný kraj, jiný mrav…

Pokud je situace ve výrobě osobních automobilů v Číně nepřehledná, pak o nákladních to platí dvojnásob; na Auto China 2012 však vystavoval jen zlomek výrobců...

Pekingské výstaviště China International Exhibition Center v Tianzhu patřilo především osobním automobilům; nákladní vozy a autobusy doplňovaly mezinárodní autosalon na volné ploše, ale počet vystavovatelů byl výrazně menší, přestože výrobní počty rozhodně malé nejsou. Oblíbená disciplína v pořadí produkce užitkových vozů většinou uvádí jen výrobce evropských, japonských a amerických značek, na čínské se poněkud pozapomíná, ostatně i proto, že donedávna působily jen na domácím trhu. Byly ovšem také výjimky. Například v roce 2004 v kategorii těžkých a středně těžkých nákladních automobilů uváděla ­tehdejší skupina DaimlerChrysler prodej 304 tisíc vozidel, ale mezi soupeře započetla také čínskou produkci, takže druhé místo patřilo FAW (187 700), třetí Dongfengu (176 200), ale teprve čtvrté Volvo Global Trucks (155 300; značky Volvo, Renault a Mack), zatímco páté držela indická Tata Motors (135 300) před PACCAR Group (119 800; značky Kenworth, Peterbilt, DAF a Foden), International Navistar (108 100), Ford Motor Co. (80 700), Toyota/Hino (77 800), Isuzu (66 900), IVECO (59 200), MAN Nutzfahrzeuge (58 600), Scania (45 100) a dalšími.

O dva roky později podle stejných zdrojů zůstal nadále první Daimler Trucks (391 300) před Volvo Global Trucks (193 800), Tata Motors (185 400), PACCAR Group (166 800), In­ternational Navistar (151 200), čínskými Dongfeng (128 400) a FAW (122 300), MAN Nutzfahrzeuge (79 800) a dalšími. V roce 2007 přišly první náznaky krize, která s trhem opravdu zamávala, Daimler Trucks sice zůstal na čele, ale Číňané rozhodně ­neztratili pozice a navíc zahájili postupnou expanzi především do asijských, afrických a jihoamerických zemí... Podobně jako v oblasti osobních vozů mají zájem o spolupráci s čínskými partnery všechny velké koncerny, vyrábějící užitková vozidla. Podmínkou jsou joint-ventures, v nichž musí ­čínská strana hrát prim, stejně jako u produkce osobních vozů zahra­ničních značek v Číně. Jako bonus Číňané kopírují a paralelně zhotovují obdobná vozidla vlastních značek, boj proti této praxi je ovšem marnost nad marnost.

Někdy se partneři vymění, ale pak se vše téměř stejně opakuje. Jiná cesta k průniku na trh komu­nistické země s 1,3 miliardy obyvatel neexistuje, obchod je obchod, a tak jsou tradiční výrobci automobilů většinou nad věcí a už neztrácejí čas u soudů. Po technické stránce mají totiž stále navrch... Stavby socialismu podle sovětského vzoru vyžadovaly nákladní vozidla, a tak automo­bilová produkce v Číně začala užitkovými typy. V roce 1953 byly za vydatné ruské spolupráce položeny základy první automobilky v Changchunu, od roku 1992 známé jako FAW Group Corporation (FAW značí First Automobile Works), a v říjnu 1956 byl zhotoven první čínský nákladní automobil CA10 Jiefang (= Osvobození) s užitečnou hmotností 4,9 tuny podle ruského vzoru ZIS 150, jenž byl samozřejmě kopií amerického Internationalu. Vyráběl se třicet let, mírně modernizovaný, v řadě různých variant.

V roce 1960 se zrodilo logo FAW, v jehož středu je číslice 1, společnost se rozšiřovala, zhotovila miliontý nákladní vůz Jiefang v únoru 1983 a pod touto značkou je vyrábí dodnes. Nyní patří FAW Group do čínské Velké čtyřky spolu s Dongfeng Motor, SAIC Motor a Changan Automobile. Výrobní ­program FAW zahrnuje všechny druhy automobilů, v roce 1986 byl CA10/30 nahrazen kapotovými typy druhé generace CA141, ­následovaly vozy s bezkapotovou budkou a vrcholem produkce užitkových typů je řada těžkých nákladních FAW Jiefang J6 s motory o výkonu cca 295 kW (400 k). FAW Group ovšem nyní spolupracuje s řadou ­renomovaných výrobců (Toyota, Deutz, Volkswagen), jejichž vozidla a motory vyrábí v licenci vedle vlastních typů. V době autosalonu Auto China 2012 v Německu podepsali Xu Jianyi, prezident FAW Group, a Martin Winterkorn, nejvyšší představitel VW Group, před zraky Angely Merkelové a premiéra Wen Jiabao novou dohodu o prodloužení spolupráce FAW/VW na dalších 25 let.

V sedmdesátých letech došlo k diverzifikaci a za spolupráce FAW byla postavena druhá automobilka Second Automobile Works Co. v provincii Hebei, která nyní nese jméno Dongfeng Motor Corporation (DFM; ­Dongfeng = Východní vítr). Firma zalo­žená v roce 1969 je dalším významným hráčem na čínském trhu, má společné podniky na výrobu osobních vozů Honda, Nissan, Kia, Peugeot a Citroën, vyrábí věrné kopie Hummer a sdružuje také několik výrobců užitkových automobilů (ve společném pod­niku zhotovuje motory Cummins, které ­pohánějí mj. kopie Hummeru). Na volném prostranství výstaviště představila několik těžkých nákladních typů Dongfeng Kingland, vyráběných dceřinou společností Shiyan ­Xianma Industry Co. ze Shiyan City. Velkým seskupením je také společnost SAIC Motor ze Šanghaje, která se chlubí vozy Roewe (úprava jména chráněné známky Rover), MG a Maxus (dříve LDV Maxus) britského původu, jež získala převzetím ­jejich tradičních výrobců, resp. výrobních práv.

Přes čtyřicet let se podílí také na výrobě užitkových vozů, původně podle licence Berliet (Francie) a Steyr (Rakousko), a založila značku Hongyan, nyní spravo­vanou dceřinou společností SAIC-IVECO Hongyan Commercial Vehicles Co. z Chong­qingu, přičemž pokračuje výrobou vlastních modelů Hongyan, nákladních vozů Steyr (po zrušení značky koncernem MAN ji kou­pili) a nových těžkých IVECO se jmény Kingkan a Genlyon, rovněž v provedení 8x4, poháněných motory SAIC Fiat Hongyan, Weichai Power (licence Steyr) a Shanghai Diesel. Součástí impéria SAIC Motor jsou také NAVECO (= Nanjing Automobile + IVECO), výrobce užitkových vozů Daily a Yuejin, a SAIC Motor Commercial Vehicle (SMCV), který zahájil produkci Maxus ­Datong ve Wuxi a nabízí lehké typy Ssang­Yong Istana (Mercedes-Benz 100). Ze skupiny BAIC (Beijing Automotive In­dustry Corp.) se na výrobu užitkových vozů zaměřuje Beiqi Foton Motor Co. (BFC) z Changqingu, nový partner Daimler AG, který s ním vytvořil společný podnik v červenci 2010 na výrobu těžkých typů Foton Auman včetně motorů Mercedes-Benz OM457.

Pod značkou Foton jezdí také moderní autobusy, lehké nákladní vozy, pikapy a osobní MPV Foton Midi. Zmínku zaslouží velké ambice Fotonu; plán 5+3+1 značí pět nových továren ve světě (Indie, Rusko, ­Mexiko, Brazílie a Indonésie), vstup na tři nejdůležitější světové trhy (Evropa, Severní Amerika a Japonsko/Korea) a samozřejmě číslo 1 mezi čínskými automobilkami v globální expanzi. Kromě Daimlera mají také smlouvu s Cumminsem. Jinou cestu zvolil BYD; jako velký výrobce baterií (pro mobilní telefony i elektromobily) doplnil svůj program osobních vozů velkým elektrickým auto­busem BYD K9 délky dvanáct metrů s do­jezdem 250 kilometrů v městském provozu na jedno nabití akumulátorů! Vedle velkých automobilových koncernů jsou v Číně rovněž významní specialisté na užitková vozidla a autobusy.

Patří k nim ­Beiben Heavy Duty Truck Co. z Baoutou, Penglai a Chongqingu, který začínal rovněž s licenční smlouvou Mercedes-Benz v roce 1988; Dayun Truck z Yuncheng City ­(Shanxi), vycházející z původní spolupráce s rakouským Steyrem (patří mu výrobce vznětových motorů Weichai Power); Anhui Hualing Automobile Co. z Anhui (vozy CAMC), který vysta­voval na IAA 2008 v Hannoveru a využívá licenci Mitsubishi Fuso na těžké vozy; Higer Bus Co., založený roku 1998, jenž v roce 2010 prodal 20 758 autobusů, atd. Téměř všichni nabízejí ­klasické pikapy, těžko říci, které jsou kopií Mitsubishi, Toyoty, Nissanu nebo Isuzu, resp. jejich licencí, nabídka je skutečně ­nepřehledná.

Podobná situace je v oblasti lehkých vozů, jež ­připomínají typy Isuzu Elf, Mitsubishi Canter, Toyota Dyna a Hiace, Nissan Cabstar a další. Na jejich přídi se obje­vují značky WAW (Wuzheng Automobile ze Shandongu), JBC (Brilliance Jinbei Auto ze Shenyangu), JAC (Jianghuai Automobile Co. z Hefei) a mnohé další. Pokračuje ­výroba Jeepu Cherokee u koncernu BAIC včetně vlastních odvozených kreací; pů­vodně byla uzavřena smlouva mezi Beijing Automotive Industry Corp. a tehdejší Ame­rican Motors Corp. (nyní Chrysler Group) v roce 1983 jako jedna z prvních joint-ven­tures v Číně. Ano, pohled na Jeep mezi záplavou čínských vozidel nás opravdu ­potěšil, stejně jako stánek výrobce amerických užitkových automobilů International Navistar, doplněný o licenční indický tahač Mahindra Navistar s bezkapotovou budkou. Byla to oáza v čínské poušti.

Převzato z časopisu

Fotogalerie