Walter Regent (1. díl) – Aristokrat z Jinonic

Foto: Archiv Jana TučkaAristokrat z Jinonic. V letech 1932 až 1936 představovaly vrchol nabídky značky Walter klasicky stavěné šestiválcové automobily Regent. Vzniklo jich jen několik desítek, přičemž řadu z nich oblékly karosárny Sodomka ve Vysokém Mýtě a Petera ve Vrchlabí.

Regent navázal na vývojovou řadu šestiválců, kterou zahájil na přelomu let 1928 a 1929 typ Walter 6 B a v roce 1930 rozšířil směrem vzhůru Walter Super 6. Konstruktérem řadových šestiválců OHV, jež tyto automobily poháněly, byl Ing. František Adolf Barvitius (1890–1956). Ing. Barvitius proslul především jako konstruktér leteckých motorů, jež proslavily společnost Walter po celém světě. Však také podnik sídlící na pražském předměstí v Jinonicích s oblibou používal propagační slogan „Král vzduchu – král silnic“.

V první polovině třicátých let tvořily převážnou část automobilové produkce značky Walter vozy vyráběné v licenci italské firmy Fiat, litrový čtyřválec Junior, jedenapůllitrový čtyřválec Bijou a dvouapůllitrové šestiválce Princ a Lord. Regent byl posledním reprezentantem tradičních konstrukcí jinonické značky.

Foto: Archiv Jana Tučka

Na jaře 1932 představený Walter Regent byl dalším vývojovým stupněm typu Super 6, od něhož se odlišoval honosnější maskou chladiče, výkonnějším motorem a bohatší výbavou. Poháněl jej těsně za přední nápravou uložený, vodou chlazený řadový šestiválec OHV o objemu 3257 cm³ osazený dvojicí horizontálních karburátorů Zenith a vyladěný na výkon 80 k (59 kW) při 3000 min-1. V chladicím okruhu šestiválce byl zařazen termostat, který samočinně ovládal žaluzie v masce, jimiž se regulovala teplota vody. Elektrická soustava značky Scintilla pracovala s napětím 12 V, zapalování bylo elektromagnetické.

Na motor navazovala suchá jednokotoučová spojka a čtyřstupňová převodovka, jež mohla být za příplatek doplněna rychloběhem umístěným těsně za výstupem spojovacího hřídele z převodovky. Rychloběh, v dobové mluvě označovaný slovem „rychlopřevod“, vyráběla továrna Walter v licenci německé firmy Maybach a už od roku 1931 jej nabízela do typu Super 6.

Základ vozu Regent tvořil robustní obdélníkový rám zpevněný centrální výztuhou ve tvaru X, obě tuhé nápravy byly odpruženy podélnými půleliptickými listovými pery doplněnými kapalinovými tlumiči. Bubnové brzdy měly kapalinové ovládání Lock­heed s podtlakovým posilovačem Bosch-Dewandre. Walter Regent měl rozvor náprav 3300 mm, rozchod kol 1400 mm vpředu i vzadu a světlou výšku 230 mm. Podvozek o hmotnosti 1050 kg byl dlouhý 4490 mm, přičemž horní okraj rámu byl ve výšce 470 mm nad vozovkou. Šestimístná limuzína byla přes nárazníky dlouhá 4700 až 4800 mm, široká 1730 mm, vysoká 1750 mm a vykazovala hmotnost kolem 1800 kg. Délka na zakázku stavěných kabrioletů a kupé se pohybovala kolem pětimetrové hranice.

Foto: Archiv Jana Tučka

Regent jezdil na dvacetipalcových drátových kolech Rudge-Whitworth s centrální maticí obutých do pneumatik rozměru 6,50 – 20 a dokázal vyvinout největší rychlost 120 až 130 km/h. Za zadní nápravou uložená palivová nádrž měla objem 90 l, přičemž v běžném provozu šestiválec opatřený rychloběhem spotřeboval 14 až 16 l paliva na 100 km. Připomeňme, že 1. září 1932 začal v Československu platit zákon o povinném mísení benzínu s lihem, který ­nařizoval používat k pohonu automobilů ­lihobenzínovou směs s obsahem nejméně 20 % lihu.

Pohled do ceníku z léta 1932 nám prozradí, že samotný podvozek typu Regent tehdy stál 85 tisíc Kč, čtyřdveřová limuzína se šesti bočními okny byla k mání za 125 tisíc Kč a za luxusní dvoudveřový pětimístný kabriolet musel zákazník zaplatit 137 tisíc Kč. Vlivem váznoucího odbytu však ceny postupně klesaly, takže limuzína Regent se v roce 1934 prodávala za 105 tisíc Kč a o rok později už „jen“ za 85 tisíc Kč, přičemž kabriolet se zakázkovou karoserií stál 95 tisíc Kč.

V letech 1932 a 1933 se v důsledku hospodářské krize v Praze neuskutečnily autosalony, další následoval až v roce 1934. Tentokrát nikoliv v obvyklém podzimním termínu, ale už v první polovině dubna, v době zahájení hlavní motoristické sezóny. Vedle továrních limuzín se tam představily dva velmi atraktivní, na zakázku postavené vozy Walter Regent. Vrchlabská karosárna Petera prezentovala osobitě tvarovaný dvoudveřový pětimístný kabriolet se světlomety částečně zapuštěnými do blatníků a nezvykle dlouhou splývavou zádí. Vysokomýtská karosárna Sodomka vyslala na autosalon dvoudveřové čtyřmístné kupé hardtop bez středních sloupků s otvorem ve stropě krytým shrnovací plátěnou střechou.

Foto: Archiv Jana Tučka

V letech 1934 a 1935 zhotovila firma ­Sodomka nejméně tři luxusní dvoudveřové pětimístné kabriolety Walter Regent a také s nimi tvarově příbuznou šestimístnou ­limuzínu. Poslední Regent zřejmě ve ­Vysokém Mýtě karosovali v roce 1936 do podoby elegantní limuzíny se zaoblenou maskou.

V sezóně 1935 se karosárna Josefa ­Sodomky blýskla aerodynamickým čtyř­dveřovým šestimístným sedanem Walter Regent Air Speed a jemu tvarově blízkými dvoudveřovými pětimístnými kabriolety. K těmto vysokomýtským kreacím se vrátíme v příštím vydání.

Převzato z časopisu

Fotogalerie