Peugeot P4 - francouzské géčko

V osmdesátých a devadesátých letech reprezentoval značku Peugeot v kategorii terénních vozů s pohonem čtyř kol typ P4, určený především profesionálním uživatelům, ať už v uniformě, nebo v pracovním oděvu.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let probíhalo výběrové řízení na dodávku 15 tisíc terénních automobilů pro francouzskou armádu. Citroën nabízel typ C 44, vlastně upravený Volkswagen Iltis se zážehovým motorem 1,8 l z vozu Citroën CX, Renault pod označením TRM 500 prezentoval vůz Fiat Campagnola, poháněný zážehovým čtyřválcem 2,0 l z vozu Renault 20, zatímco Peugeot připravil typ P4, odvozený z automobilu Mercedes-Benz třídy G, a to buď s vlastním zážehovým motorem 2,0 l nebo s dieselem Peugeot 2,5 l.

Nakonec Peugeot vyhrál a na podzim 1982 zahájil výrobu vozů P4, pro něž nápravy, díly podvozku a karoserie dodával Daimler-Benz a přídavnou převodovku spolu s dalšími komponenty rakouský Steyr-Daimler-Puch. První automobily P4 převzala francouzská armáda v lednu 1983, výroba dosahovala nejprve 1100 kusů, pak od roku 1987 až 1600 kusů ročně.

Zpočátku se P4 vyráběl na podvozku s rozvorem 2,4 m, měl otevřenou 4,2 m dlouhou šestimístnou karoserii a zážehový motor 2,0 l o výkonu 58 kW (79 k), spojený se čtyřstupňovou hlavní a dvoustupňovou přídavnou převodovkou. Vojenský vůz o hmotnosti kolem 1800 kg měl elektroinstalaci 24 V a na kolech s pneumatikami 7,50 x 16 dosahoval rychlosti 118 km/h.

Od roku 1985 už armáda odebírala jen vozy se vznětovým motorem 2,5 l o výkonu 52 kW (70,5 k), počátkem 90. let dala u 2300 vozů nahradit původní benzinový motor naftovým. Ve druhé polovině 80. let se objevila řada různých provedení P4, včetně prodloužených verzí s rozvorem 2,85 a 3,12 m. Vozy P4 se uplatnily i v civilním sektoru, zejména u hasičů a u elektrárenské společnosti EDF, ale dočkaly se i sportovního nasazení při dálkových soutěžích v Africe a Asii.

V roli rychlého doprovodu továrních soutěžních automobilů Peugeot 205 T16 a 405 T16 a od roku 1991 i speciálů Citroën ZX Rallye-Raid jezdily speciálně upravené vozy Peugeot P4 s rozvorem 2,85 m, vybavené šestiválcovým motorem PRV 2,85 l V6 o výkonu 110 až 125 kW (150 až 170 k). Stejný motor měly pod kapotou i červené servisní vozy P4, s nimiž jsme se setkávali při novinářských jízdách s Peugeoty 306 a Partner, třeba v letech 1994 a 1995 při opakovaných cestách na Sinaj, do Izraele a Jordánska, nebo v únoru 1997 v Mauretánii.

Jako velitelský vůz přitom sloužilo bílé prodloužené kombi P4 s motorem V6, které v poušti proháněl Corrado Provera, šéf informačního i sportovního oddělení automobilky se lvem ve znaku. Peugeoty P4 ve francouzské armádě, ale i u hasičů a na řadě dalších pracovišť nadále poctivě slouží. Stovky jich jezdí i v soukromých rukou; buď v originálním civilním provedení s elektroinstalací 12 V a dieselem 2,5 l/56 kW (76 k), nebo coby vysloužilí bojovníci, jimž se však ani zdaleka nechce na odpočinek.