Humanitární pomoc – Konvoj Kamazů

V úterý večer, 12. 8. 2014, vyrazil z podmoskevské oblasti konvoj téměř tří set těžkých nákladních Kamazů s více než 2000 t zboží tvořící dle oficiálních informačních zdrojů humanitární pomoc strádajícím na východu Ukrajiny.

Při čtení těchto řádků již máme všichni poněkud více informací o humanitární pomoci, kterou poslalo Rusko ve spolupráci s Mezinárodním červeným křížem na válkou skličovanou východní Ukrajinu.

Pět kilometrů na délku

V okamžiku, kdy oficiální zdroje oznámily, že konvoj téměř tří stovek (nejpravděpodobněji 280, některé zdroje však uváděly 290, ale také 262) nákladních vozidel vyrazil z podmoskevské oblasti, se samozřejmě vyrojila celá řada  „jakoby logických“ otázek a problémů. Jako by snad ani nešlo o lidi, kteří v rámci války, jedněmi považované za tzv. „demokratizační“, druhými za „obrannou“, ztrácí nejen hodnoty, iluze, mnohdy i morální přesvědčení, ale dokonce i to nejcennější – životy. Podle zdroje z ruského Kremlu konvoj vyrazil pod záštitou Mezinárodního výboru červeného kříže (MVČK) a s vědomím Kyjeva. Dle oficiálních informací tvořily základ humanitární pomoci léky, jídlo, dětské potřeby, elektrocentrály a spací pytle. Logisticky není taková operace vůbec jednoduchou záležitostí. Kdo jel kdy v konvoji nákladních vozidel, ví přesně, o čem je řeč. Ve čtvrtek 14. 8. 2014 dospěl konvoj humanitární pomoci do malé ruské vsi Doněck (neplést s ukrajinským městem a regionem, kde probíhají těžké boje), dva kilometry vzdušnou čarou od Rusko-Ukrajinských hranic. Po silnici jen osm kilometrů od hraničního přechodu Izvaryne, který byl v té době pod kontrolou východoukrajinských separatistů.

Stejný metr (?)

Konvoj humanitární pomoci vyslaný z Moskvy pro strádající a potřebné na východní Ukrajině se přesně v rámci „hlasatelů pravdy, lásky a demokracie“ stal důvodem k varováním, výzvám, zdviženým prstům, chytrým řečem, vytváření spikleneckých teorií, kauzálních předpovědí, jenž můžeme slyšet ještě dnes. Nejvíce se v těchto odsudcích vždy angažují lidé, kteří cítí možnost zviditelnění, návrat na „prkna“ znamenající ještě jednou chvilku pochybné „společenské slávy“. Speciální sortou jsou tzv. politické mumie, které velmi rády při těchto příležitostech ožívají. Smutným zjištěním je však to, že nikdo jiný nic pro ty, kteří jsou bombardováni a zabíjeni neudělal – tedy pardon – ano, ale až poté co vyjel humanitární konvoj z Moskvy. Šokujícím zjištěním je potom oficiální prohlášení Ukrajiny, že humanitární pomoc může být distribuována pouze někam, jen ne do Doněcku – tam prý mají obyvatelé pouze možnost se vzdát nebo budou tzv. eliminováni. Teprve potom se jich může týkat jakákoliv forma pomoci.