Vůz s reflexy

Stuttgartská automobilka představila koncept Pre-Safe poprvé na IAA 2001 ve Frankfurtu jako výsledek šestiletého vývoje, jenž zahrnoval rovněž praktické testování s běžnými motoristy na trenažérech, ale i na zkušební dráze.

Prvním vozem, sériově vybaveným tímto systémem, se od listopadu 2002 stala faceliftovaná třída S a během prvního roku výroby bylo zákazníkům dodáno 75 tisíc vozů s třícípou hvězdou, vybavených systémem Pre-Safe.

Pre-Safe je preventivní systém ochrany cestujících, jenž využívá informace z řady čidel, např.brzdové a stabilizační soustavy ESP, na jejichž základě vypočte pravděpodobnost nehody a v případě její hrozby provede řadu kroků, jejichž cílem je vytvořit optimální podmínky pro funkci tradičních prvků pasivní bezpečnosti ještě předtím, než k nehodě dojde.

V této fázi je totiž k dispozici ještě dost času, dosud nevyužívaného. Řádově to jsou sekundy, zatímco v okamžiku nárazu reagují airbagy a bezpečnostní pásy během milisekund.

Systém Pre-Safe reaguje při hrozící nehodě následujícím způsobem. Hrozí-li převrácení vozu, samočinně uzavře otevřené střešní okno, a při každém riziku nehody se aktivují předpínače bezpečnostních pásů obsazených sedadel vpředu.

V závislosti na poloze jednotlivých sedadel (kromě řidičova, u něhož se předpokládá vhodné nastavení, odpovídající jeho postavě) pak současně dochází k jejich uvedení do optimální polohy. U spolujezdce se upravuje jak poloha opěradla, tak i sedáku, u zadních sedadel jen sedáku. Nedojde-li k očekávané nehodě, pásy se po chvilce samy uvolní, ale sedadla se zpět do nevhodné polohy samočinně nevrátí.

Z koncepce Pre-Safe je zřejmé, že její současná podoba přináší výhody pouze při nehodách, jimž předchází krizové jízdní situace jako jsou například smyk, prudké brzdění nebo náhlý vyhýbací manévr. Podle výzkumů firmy DaimlerChrysler tvoří tyto události asi dvě třetiny všech nehod.

Přesto se pilně pracuje na ještě vyspělejším systému, jenž rozpozná blížící se srážku na základě ultrazvukového, infračerveného nebo radarového snímání okolí vozu; nový software rovněž umožňuje vyhodnocovat obrazy získané kamerou, což lze využít i v interiéru pro sledování polohy cestujících, jež určuje efektivnost záchytných systémů.

Vozy s aktivním podvozkem budou údajně schopné rozpoznat včas velikost vozu, od něhož hrozí boční střet, a zvětšit světlou výšku karoserie, aby se zlepšila kompatibilita při střetu s velkým vozem.

text: Pavel Olivík, Malmsheim

zdroj: Automobil revue 1/2004