Po Česku už jezdí 8 milionů aut, jejich stáří roste

Počet registrovaných osobních aut v České republice stále roste. S přibývajícím počtem však stoupá i stáří vozového parku. Ten patří podle statistik Svazu dovozců automobilů k nejstarším v celé Evropské unii.

Vozový park v České republice přes vysoký počet nově registrovaných aut nadále stárne. V první polovině letošního roku překročil počet registrovaných vozů poprvé hranici 8 milionů. Z toho je přes 5,9 milionu osobních aut, což znamená meziroční nárůst o 186 tisíc. Současně se zvýšilo jejich stáří o 0,19 roku na aktuálních 14,82 roku.

Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl uvedl, že zásadní podíl na tomto trendu má dovoz ojetin ze zahraničí. Ty jsou z 50 % starší než deset let, v minulosti přitom desetiletá auta tvořila jen zlomek dovážených vozů. Naopak mezi auty vyvezenými z České republiky do okolních států dominují výrazně mladší vozy. Stárnutí vozového parku potvrzují i data sítě autobazarů AAA Auto. V roce 2015 bylo průměrné stáří nabízených ojetin osm let, tento rok už se blíží k hranici deseti let.

Ještě starší vozový park než my mají například v Polsku, Rumunsku nebo Maďarsku, kde průměr přesahuje 15 let. Naopak lépe je na tom Slovensko s průměrem pod 14 let. V Německu dokonce průměrné stáří nedosahuje ani deseti let. Nejmladší auta v celé Evropské unii jezdí v Lucembursku s průměrem 6,4 roku.

Zásadní vliv na stáří vozového parku u našich západních sousedů mají emisní limity. Ty jsou ze strany Evropské unie a velkých západoevropských měst stále přísnější. Starší, převážně vznětové vozy, produkují více škodlivin a mají zakázaný vjezd do center řady měst. Míst s podobným zákazem přibývá jak v Německu, tak třeba v Lucembursku nebo Nizozemsku, kde plánují zcela zakázat vjezd autům se spalovacími motory.

V České republice podobná opatření prozatím neplatí. Je však jen otázkou času, kdy budou taková omezení v nějaké podobě zavedena i u nás. Již dnes jsou obce oprávněny zřizovat na svém území nízkoemisní zóny. Jednu z prvních studií si v březnu loňského roku nechala zpracovat Ostrava, ovšem vzhledem k vysokým nákladům na zavedení a zanedbatelný přínos pro životní prostředí se vedení města rozhodlo hledat jinou cestu regulace dopravy.

Podobný názor panuje i v Brně. Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek uvedl, že prioritu před zavedením nízkoemisních zón má dostavba velkého městského okruhu a následné vyřešení dostatku parkovacích míst vně zóny. Tématem se samozřejmě zabývá i Praha. Kromě zvažovaného zavedení nízkoemisních zón se podle náměstka primátora Adama Scheinherra chystá zejména zavedení přísnějších emisních kontrol. Zaměřeny budou na špatný technický stav aut a demontované filtry pevných částic.

Fotogalerie