Volkswagen SP-2 – Brazilská specialita

Ze sbírek Volkswagen Classic jsme vyzkoušeli několik vozů se vzduchem chlazeným motorem v zádi; nejzajímavější bylo kupé SP-2…

Úhledné dvoumístné ku­pé s výklopnou stěnou v zádi působí ještě dnes dojmem moderního automobilu a při sobotní vyjížďce po okolí německého zámku Bensberg, dějišti Soutěže elegance klasických vozů, budilo zaslouženou pozornost. Není totiž běžným zjevem ani v Německu, vzniklo v Brazílii a nikdy se na starý kontinent oficiálně nedováželo. Iniciátorem jeho vzniku byl ­Rudolf Leiding, z dnešního ­pohledu úspěšný krizový manažer, který byl nejprve povolán ku znovuzrození značky Audi (1965), v roce 1968 převelen do Jižní Ameriky jako šéf filiálky Volks­wagen do Brasil a od roku 1971 jmenován nejvyšším šéfem koncernu Volkswagen…

Rudolf Leiding byl tehdy po­věřen posílením image Volks­wagenu v Brazílii, který tam vyráběl především známé Brouky a Transportery, ale v roce 1968 přidal sedany Typ 3 (VW 1600), z nichž byly záhy odvozeny vlastní brazilské modely s modernizovanou karoserií ve stylu VW 411/412 (Typ 4). Jejich příď zdobila typicky tvarovaná čtve­řice světlometů, jež se uplatnila nejen na brazilských VW 1600, ale také na odvozeném kombi VW Brasilia a sportovním kupé SP (= São Paulo). Není bez zajímavosti, že tato příď pak ozdobila také evropské modely VW 412 (1972) a vysloužila si proto přezdívku Leidingův čumák. Nejpůsobivější z nich bylo kupé Volkswagen SP‑1 (motor 1584 cm³), resp. SP‑2 (1678 cm³), představené na Německé průmyslové výstavě v São Paulu v dubnu 1971. Výroba tohoto sportovního vozu byla zahájena v červnu 1972, takže právě slaví čtyřicátiny, a to ve filiálce ka­rosárny Karmann-Ghia do Brasil v São ­Paulu; podlahové plošiny se vzduchem chlazeným čtyřválcem boxer dodával na linku Volkswagen do Brasil.

Nový automobil byl interně označen jako typ 149. Do února 1976 vzniklo přes deset tisíc vozů SP‑1 a SP‑2, z nichž se asi 700 dostalo různými cestami do Evropy, kde jsou nyní chloubou sběratelů. První dovezl sám Rudolf Leiding jako dárek pro manželku. Volkswagen SP‑1 dostal sériový zážehový čtyřválec Typ 3 o objemu 1584 cm³ a výkonu 40 kW (54 k), ale tento motor většinu sportovních nadšenců neuspokojil, takže vznikla verze SP‑2 s větším čtyřválcem 1678 cm³, jenž se zrodil převrtáním válců z 85,5 na 88 mm už tak značně podčtvercového motoru. Výkon vzrostl na 48 kW (65 k)/4600 min^‑1 a největší rychlost na 160 km/h. Ploché uspořádání boxer dovolilo druhý zavazadlový prostor nad motorem vzadu, pod pro­sklenou vzhůru výklopnou stěnou. Typický podvozek Volkswagenu s kořeny Brouka ­zůstal zachován, na přední nápravě se však objevily kotoučové brzdy. Rozvor náprav 2400 mm se proti VW 1600 nezměnil, proto dvoudveřový vůz působí protáhlým dojmem při délce 4210 mm, šířce 1610 mm a výšce pouze 1160 mm. Rozchod kol se mírně zvětšil vpředu i vzadu. Při pohotovostní hmotnosti jen 890 kg je jízda svižná, ale jako u všech klasiků musíte počítat s omezenou účinností brzdové soustavy (v porovnání s dnešními vozy) a nalézt správné dráhy řazení (zpětný chod se řadí až po zatlačení páky dolů). Brzy jsem si však zvykl, zavzpomínal na staré časy a ani se mi nechtělo vůz vracet. Představený automobil SP‑2 roku výroby 1974 si můžete prohlédnout v továrním muzeu Volkswagen (nikoli v Autostadtu!) na Dieselstrasse číslo 35 ve Wolfsburgu.

Převzato z časopisu

Fotogalerie