Suzuki Swift (40 let) – Svižník

Suzuki Swift letos oslavilo 40 let od premiéry první generace. Jeho příběh je ukázkou náhody, masovosti, ale především skvěle realizovaného restartu.

Na světě snad neexistuje automobil, který by se během své existence prodával pod tolika jmény a značkami doslova po celém světě, jako ten, jejž v Evropě známe jako Suzuki Swift. Tento vůz má původ v USA, konkrétně u společnosti General Motors, jež měla jako reakci na ropnou krizi z druhé poloviny 70. let v plánu vyvinout dostupný malý vůz konkurující produktům značek Honda, Toyota nebo Volkswagen. Krize však pominula a GM zjistil, že pro něj není tento projekt ekonomicky zajímavý, jelikož ale šlo o společný vývoj GM, Suzuki a Isuzu, které od konce 70. let spolupracovaly, a to včetně majetkové účasti GM na Suzuki (asi 5,3 %), byl nový automobil dokončen pod značkou Suzuki. Ta byla v té době známá především jako výrobce motocyklů a miniautomobilů, jako bylo terénní Jimny nebo vozy „kei car“ Cervo a Alto. Projekt SA310, který měl premiéru v roce 1983, tak byl do té doby největším automobilem Suzuki. K jeho pohonu byl zprvu použit v době svého vzniku neobvyklý litrový přeplňovaný tříválec o výkonu 36 kW (49 k), jenž o rok později doplnil nově vyvinutý čtyřválec 1,3 l nabízející 54 kW (73 k).

První generace Swiftu (pro zjednodušení používejme toto jméno) byla zajímavá nejen pro americké zákazníky, kteří hledali jednoduchý a levný vůz, ale ukázalo se, že automobil této velikosti je přitažlivý také pro další trhy, včetně Evropy. Právě Swift tak byl vozem, jehož zásluhou Suzuki založilo vlastní zastoupení ve Francii a Německu.

Foto: Suzuki

V rámci modernizace v roce 1986 dostal Swift podvozek s vinutými pružinami ­nahrazujícími původní listová pera, modernější design přední části a do nabídky přibyla sportovní verze GTi s šestnáctiventilovou verzí motoru 1,3 l o výkonu 74 kW (100 k). Ve své době šlo o doslova „přemotorovaný“ malý vůz s hmotností kolem 700 kg, jehož podvozek danou porci výkonu jen těžko zvládal.

Modernizované provedení bylo na trhu jen dva roky, než je vystřídala druhá generace. Technicky navazovala na první, avšak byla delší, komfortnější a celkově modernější, svojí délkou byla pětidveřová karoserie na úrovni aktuální páté generace. K tří- a pětidveřovým hatchbackům přibyla karoserie sedan a kabriolet. Druhá generace také přišla s pohonem všech kol, jenž byl v daném segmentu jedinečný a Swift jej nabízí do současnosti.

V roce 1995 přišla na trh modernizovaná verze a v nabídce zůstaly zážehové čtyřválce 1,0 a 1,3 litru s výkony 39 a 50 kW (53 a 68 k).

Právě druhá generace Swiftu byla jedním z modelů, s nimiž Suzuki v roce 1992 oficiálně vstoupilo na český trh. S postupem času se tato modelová řada těšila značnému úspěchu, když se jí u nás pravidelně prodávalo více než tisíc kusů ročně. Na přelomu tisíciletí ale již technika Swiftu nestačila zvyšujícím se nárokům na komfort a zejména bezpečnost, a tak jej Suzuki v roce 2003 vyřadilo z nabídky na evropských trzích.

Foto: Suzuki

Již od roku 2002 ale automobilka lákala na třetí, od základu nově navrženou generaci typu Swift, jež měla být pojatá jako globální vůz. Nejdříve se v roce 2002 představila studie Concept-S, na niž o rok později navázal již více se sériové podobě blížící Concept-S2, „maskovaný“ jako kabriolet s pevnou skládací střechou.

Sériová verze měla premiéru v roce 2004 a okamžitě zaujala svým designem, ale i mírně zvýšenou stavbou, a především jízdním projevem. Vzhled s designově oddělenou střechou a svisle orientovanými světlomety i zadními skupinovými svítilnami byl přátelský, ale přitom dostatečně střízlivý. Vůz, který se mezigeneračně vrátil na délku odpovídající přibližně první generaci, dostal pro celý svět pojmenování Swift. V nabídce nechyběl pohon všech kol a nově ani vznětový motor, připravena byla moderní výbava v čele s bezklíčkovým zamykáním či navigací. Vrcholem nabídky se stal Swift Sport vybavený čtyřválcem 1,6 l o výkonu 92 kW (125 k). V Evropě byly k dispozici pouze tří- a pětidveřové karoserie, ovšem například v Indii byl nabízen i čtyřdveřový sedan.

Čtvrtý Swift designem navazuje na předchůdce, dostal ale o 145 mm delší karoserii. Celkově tedy nabídl více prostoru, ale také jízdního komfortu. S délkou 3,85 m byl ovšem záměrně pod úrovní evropské kategorie malých vozů. Druhá generace Swiftu byla na asijských trzích nabízena s karoserií typu sedan a existovalo dokonce odvozené MPV s názvem Ertiga. Badge engineering fungoval a byl aplikován i u této generace, a tak se čtvrtá edice modelu Swift různě po světě prodávala také pod značkami Mazda, Proton nebo Toyota.

V roce 2017 představený Swift číslo pět si sice zachoval kompaktní délku svého předchůdce, avšak vyjel na zbrusu nové platformě Suzuki Heartec, umožňující zvětšit zejména šířku. Nový technický základ zajistil také vyšší úroveň bezpečnosti a přinesl novou elektrickou architekturu a samozřejmě rovněž motory. Suzuki letos v Tokiu již představilo v podobě sériové verzi blízkého konceptu důkladně přepracované nové provedení typu Swift. Jelikož vždy dvě po sobě jdoucí generace sdílejí techniku, lze předpokládat, že základem bude i nadále platforma Heartec.

Poznámka pod čarou
Jména, jež v různých koutech světa nesly vozy, které u nás známe jako Suzuki Swift: Suzuki Cultus, Suzuki SA310/SA413, Suzuki Forsa, Suzuki Cino, Suzuki Khyber, Suzuki Extra, Suzuki Esteem, Suzuki Eleny, Suzuki Margalla, Suzuki Jazz, Geo Metro, Holden Barina, Isuzu Geminette, Changan Suzuki Lingyang, Chevrolet Forsa, Chevrolet Metro, Chevrolet Sprint, Chevrolet Sprint Metro, Chevrolet Swift, Maruti Suzuki 1000, Maruti Suzuki Esteem, Pontiac Firefly, Subaru Justy, Maruti Dzire.

Převzato z časopisu

Fotogalerie