Simca Automobiles (1936 – 1981) – Čtvrtá francouzská

Velkou čtyřku francouzských automobilek tvořily až do osmdesátých let Citroën, Peugeot, Renault a dnes už zaniklá Simca...

Málokterá automobilová značka ze zemí západní Evropy pronikla na náš trh v době tzv. socialismu, ale francouzská Simca k nim patřila a získala si v Československu značnou popularitu. Ačkoli po roce 1981 zanikla, automobily Simca jezdily po našich silnicích ještě dlouho poté a dodnes jsou chloubou pečlivých českých renovátorů a sběratelů... Málokdo ví, že libozvučné jméno Simca je vlastně S.I.M.C.A., tedy zkratkou Société Industrielle de Mécanique et Carrosserie Automobile, tedy Průmyslové společnosti strojírenské a automobilových karoserií, založené Henrim Theodorem Pigozzim (narodil se jako Teodoro Enrico Pigozzi 26. června 1898 v italském Turínu), který už před druhou světovou válkou po dohodě s Giovannim Agnellim zahájil montáž automobilů Fiat pro francouzský trh v Suresnes u Paříže (vznikl S.A.F.A.F., tedy Société Anonyme Française des Automobiles Fiat).

Společnost Simca byla založena 2. listopadu 1934 v Nanterre, kde Pigozzi převzal továrnu někdejší automobilky Donnet, dnes už dávno zapomenuté. V září 1936 se rozběhla výroba typu Simca 5, malého vozu podle licence Fiat 500 Topolino, o dva roky později přibyla Simca 8, licence Fiatu Balilla 1100. Výroba dosáhla v roce 1939 celkem 19 811 automobilů, z toho 12 131 typu 5 a 7680 typu 8. Prvním vlastní konstrukce, jehož karoserie nevycházela z žádného Fiatu, bylo dvoudveřové kupé Simca 8 modelového roku 1939. V téže sezoně jistý Amédée Gordini, později úspěšný konstruktér, vyhrál svou třídu v Rallye Monte Carlo na sériové Simce 8 a s upraveným sportovním typem zvítězil ve 24 h Le Mans podle indexu výkonnosti (celkově desáté místo). Tyto úspěchy se staly základem poválečné spolupráce, kdy automobily Simca-Gordini startovaly rovněž ve Velkých cenách formule 1 (po roce 1954 přešel Gordini na spolupráci s Renaultem). Po válce Simca oprášila předválečné typy a na základě pětky uvedla novou Simcu 6 s pontonovou karoserií, ale stále s malým čtyřválcem o objemu jen 570 cm³.

Výroba vzrůstala a Simca expandovala. Pohltila značky Unic (později součást IVECO), Someca (traktory), Ford France (včetně moderní továrny v Poissy), Saurer, Talbot a řadu dalších firem. V roce 1960 se rozdělila na automobilku Simca Automobiles, ostatní výroba od traktorů až po nábytek se stala zájmem koncernu Simca Industries. Fúze s Fordem France (dříve Matford) v červenci 1954 přinesla nejen továrnu v Poissy u Paříže (dnes PSA), ale také osmiválcové motory, jež se staly základem velkých typů Versailles a řady Vedette Chambord, Marly, Beaulieu a Présidence. V srpnu 1958 prodal Ford svůj patnáctiprocentní podíl dalšímu americ-kému koncernu Chrysler, ten jej hned zvýšil na 25 % a pak v roce 1963 na 63 %, čímž vlastně Simcu převzal navýšením kapitálu na 420 milionů tehdejších franků. Pokračováním spolupráce s Fiatem (ještě v roce 1969 měl 18 % akcií) byly nové automobily Simca Aronde, snad nejpopulárnější typy, známé i u nás. Z řady sedanů, kupé, kabrioletů, kombi a dodávkových vozů se k nám dovážely čtyřdveřové Aronde 1300 a půvabné Elysée, výrobní program ovšem zahrnoval mnoho modifikací nazvaných Montlhéry, Étoile, Grand-Large, Monaco, kupé Plein Ciel, kabriolet Océane, kombi Ranch, Chatelaine, Messangére atd. V roce 1955 dostala Aronde nový motor Flash, 1959 vznikla řada modelů Aronde P60 (viz výše) a pro rok 1961 měly Aronde i větší Ariane pětiložiskové motory Rush. Simca Ariane 8 Superluxe se dodávala s osmiválcem Ford France V8 (2351 cm³) podobně jako amerikanizované modely Vedette, ovšem stejně velká Ariane 4 měla třináctistovku z Aronde.

Automobilka Simca tak nabízela velmi bohatý sortiment automobilů pro všechny zájemce. Do roku 1961 byla veškerá produkce z Nanterre převedena do Poissy. Své kvality prokazovaly vozy Simca rekordními jízdami. V květnu 1957 překonala sériová Aronde čtrnáct rekordů na autodromu v Montlhéry a zajela 100 tisíc kilometrů průměrnou rychlostí 112 km/h, v dubnu 1960 ustavila Ariane v Miramas 57 světových rekordů a zajela 200 tisíc kilometrů průměrnou rychlostí 104 km/h! V roce 1960 překročila celková výroba Aronde jeden milion vozů. Vzniklo nepřeberné množství nejrůznějších typů. Pamatuji černou Simcu 8 Coupé s pontonovou karoserií Facel, která stávala v Praze 10 u bývalého kina Vesna a v šedesátých letech byla na našich silnicích skutečně výjimečným vzhledem. Sedany Simca Aronde de Luxe a Elysée se k nám dovážely, pak je vystřídala řada 1300/1500 a po ní 1301/1501 s prodlouženou zádí i přídí a nakonec moderní 1307/1309 s předním pohonem, evropský Vůz roku 1976. V roce 1970 Simca změnila jméno na Chrysler France a americký majitel vyvinul také velké sedany, prodávané pod označením Chrysler 160, 180 a 2 Litres.

Kupodivu první dva typy našly také cestu na československý trh, což se nikdy nepodařilo malým řadám 1000 (motor vzadu) a 1100 (naopak přední pohon a vše vpředu). Ty však tvořily labutí píseň značky Simca, která jen v roce 1970 vyrobila 388 276 automobilů, z nichž 246 187 vyvezla do celého světa. V šedesátých letech upoutaly pozornost ještě kupé Simca 1000S a později 1200, karosované Bertonem. Z malých tisícovek s motory vzadu vznikla řada sportovních variant, příznačně označená Rallye. Zánik značky Simca byl pro mnohé ne-pochopitelný. Úspěšná automobilka nějaký čas používala jak značky Simca, tak Chrysler na svých vozech; jméno se vrátilo i do formule 1 (MS120 v letech 1970 – 1972) a do slavného závodu 24 h Le Mans (tři vítězství MS670/B/C v letech 1972 – 1974) s vozy Matra-Simca; ve spolupráci s Matrou vyjela třímístná sportovní kupé (Bagheera, Murena) i víceúčelová velkoprostorová kombi Rancho (odvozená z typu 1100). V roce 1978 se však Chrysler pro vlastní nelichotivou finanční situaci vzdal evropských filiálek, většinu jich prodal Peugeotu (PSA), který oživil slavné jméno Talbot, ale jen na necelou dekádu. Chrysler Europe se změnil na Groupe Talbot, vozy Chrysler-Simca na Talbot-Simca, Matra-Simca na Talbot-Matra! Jistý úspěch ještě zaznamenal menší automobil Talbot-Simca Horizon s pohonem předních kol, evropský Vůz roku 1979, vyráběný i v USA u Chryslera, ale další typ vyvíjený pro výrobu v Poissy už získal značku nového majitele, byl to Peugeot 309. Zdánlivě nelogicky zvolená devítka v typovém označení zasvěceným připomínala, že šlo o projekt Talbot-Simca. Značka Simca byla rozhodnutím PSA zrušena v roce 1981; také znovuzrozená Talbot, v majetku Simca od prosince 1958, dlouho nevydržela a v roce 1986 opět zanikla.

Převzato z časopisu

Fotogalerie