image/svg+xml

Automobil Revue

Historie

Rétromobile 2022: vojenské vozy – S modrou knížkou

Jiří Fiala 25.08.2023 05:04

Helica, replika stroje z roku 1919 postavená českou firmou Ecorra pro americké Lane Motor Museum v Nashvillu. Z původní série se zachoval jediný exemplář, který si ve sportovním provedení koupil pan Peugeot

Na loňském Rétromobile (viz AR 6/’22) se objevilo několik kuriózních vozidel. Jejich konstruktéři je kdysi nabídli armádě ve snaze prosadit svůj geniální a neotřelý nápad, často spojený s poslední nadějí na záchranu firmy lukrativní státní zakázkou. Ani jeden z nich však armáda plně nevyužila. Někdy i z důvodů politických změn.

Voiture de Bled (VdB) konstruktéra Georgese Irata, který na protest proti socialistické poválečné politice Francie vůči vlastnímu automobilovému průmyslu emigroval do Maroka, byl primárně určen do pouštního terénu francouzských teritorií v severní Africe. Pohled do interiéru ukazuje šípovité usazení sedadel

Jedním z excentriků byl letecký inženýr Marcel Leyat. Od roku 1907 se zabýval koncepcí pohonu automobilů leteckou vrtulí. Vozy neustále vylepšoval a neúspěšně se je opakovaně snažil nabízet armádě. V roce 1921 postavil deset uzavřených cestovních vozů a tři otevřené sportovní. Roku 1925 aplikovali vrtulový pohon v uzavřené silničně-železniční drezíně určené pro ředitele dolů v Kongu. Ale pozor! Roku 1927 utvořila Helica se dvěma osobami na palubě na autodromu Linas-Montlhéry rychlostní rekord 170 km/h.

Leteckému a automobilovému konstruktérovi Gabrielu Voisinovi (viz AR 7 a 8/’21) již bylo skoro osmdesát let a přišel o továrnu vyrábějící letadla i o automobilku. Stále bádal ve své „laboratoři“ a – většinou neúspěšně – se snažil oslovit možné zájemce, včetně ozbrojených sil. Prostřednictvím Aéromécanique, nástupnické společnosti svého bývalého podniku, nabídl armádě dva projekty. Jedenáctitunový lehký tank měl nahradit americké stroje. Voisinův tank měly údajně pohánět dva oddělené parní motory, pro každý pás jeden. Během prací se rozhodl v tomto pohonu nepokračovat, neboť byl příliš těžký a rozměrný. Oba vyrobené prototypy tanků dostaly pár osmiválců s vnitřním spalováním a elektromagnetickými převodovkami. Druhým ­vozidlem byl lehký pásový přepravník na padáku, pojmenovaný, podle historika značky, TEP (Transport d’Estaferre Parachutable). Měřil 3,2 m a vážil dvě tuny. Měl motor Panhard, který poháněl pásy při jízdě po silnici a vrtuli ve vodě. Pak ještě existovalo třetí vozidlo se stejnou zkratkou T.E.P (Transport Estafette Parachutable) z roku 1952, určené pro rychlou dopravu výsadkářů. Hliníková otevřená karosérie měla tvar cihly (vany) s čelním oknem, plochým dnem a v každém rohu s výřezy pro kola obutá terénními pneumatikami. Ploché víko vpředu s jednoduchými úpony (vypadající jako přídavný nosič zavazadel) ukrývá dva stojaté ventilátory, plochý dvouválec Panhard 851 cm3 (50 k/6000 min-1; točivý moment 67 N.m /3600 min-1) se stupněm komprese 7,3:1 a karburátor Zenith. Jak je u Gabriela zvykem, vše je unikátní a komplikované. Pohon využívá čtyři řetězy, spojovací hřídel a lodní šroub. První řetěz přenáší výkon na vpředu uloženou převodovku, od ní se druhým řetězem pohání přední náprava a zároveň se výkon spojovacím hřídelem přenáší na rozvodovku vzadu. Od ní pohání třetí řetěz zadní nápravu a pokud se plave, pak čtvrtý řetěz roztáčí lodní šroub. Gabriel nachystal další finesy, například řízení s párem volantů nad sebou. Horním se natáčela přední kola, spodním kormidlo. Složitý mechanismus řízení v motorovém prostoru ukrývá přední kapota. Řadicí páku čnějící z přístrojové desky doplňují čtyři tlačítka a jakási rukojeť, vedle nohou řidiče se nachází několik páček neznámého určení… Patrně jediný existující prototyp ministerstvo přijalo, ale díky politickým změnám se vydalo cestou poptávky standardních off-roadů. Voisin údajně uzavřel licenční smlouvu (na některé z TEP) s Indií a Izraelem.

Zdařilý vzduchem chlazený boxer Panhard se uplatnil v poválečné Francii u mnoha různých značek. Kromě jednotky uložené ve vzdušné zádi VdB jsme si mohli prohlédnout i vedle stojící motor v částečném řezu

Vzduchem chlazený boxer Panhard vyššího výkonu, nyní objemu 754 cm3 (33 k), najdeme v zádi dalšího exotu – Voiture de Bled (VdB) málo známé domácí značky Georges Irat. V říjnové Paříži 1946 ještě stihl představit malý osobní vůz. Pan Irat se pak rozhádal kvůli Plánu Pons s francouzskou vládou. Než by si nechal mluvit do byznysu, raději odešel do exilu do Casablanky, kde založil novou firmu Société Chérifienne Georges Irat. Brzy pak přišel s novou konstrukcí malého terénního vozu Voiture de Bled, určeného především do francouzských afrických kolonií. Zkonstruoval jej Émile Petit. Nejprve poháněl VbD dvouválec Panhard 610 cm3 (28 k). V otevřené vaně karosérie s plochým dnem mohli sedět tři cestující, přičemž řidičovo místo bylo posunuto dopředu mezi podběhy předních kol. Minimální světlá výška je 30 cm. Ač nemá VbD pohon všech kol, překoná stoupání 40 % a brodí vodou hlubokou 60 cm. Nádrž pojme 70 l paliva. Ručně řazená třístupňová převodovka má redukci každého stupně. Kola zavěsili nezávisle vpředu na trojúhelníkových ramenech, vzadu na výkyvných ramenech. Bubnové brzdy ovládal systém lanek. Francouzská armáda vůz úspěšně podrobila zkouškám, jeho pořízení podporoval maršál Juin.

Georges Irat se roku 1953 vrátil s VbD do Paříže (nyní se zmíněným motorem 750 cm3), kde představil hezčí Typ B a obojživelný Typ C. Plavbu zprostředkovával reaktivní pohon vodní tryskou. Celková hmotnost činila 1150 kg, rychlost na silnici 80 km/h. Do nádrže se vešlo 80 l benzínu, do rezervy dalších 40 litrů. To stačilo na dojezd 1500 km. Přední světlomety přestěhovali z přídě na přední kapotu. V letech 1950 až 1953 vzniklo jenom pár kusů. Slibnou armádní kariéru zhatila změna francouzské koloniální politiky. Philippe Krebs, spoluautor reprezentační monografie Panhard & Levassor, se nám pochlubil, že vlastnil celkem šest VbD, z toho jeden plovoucí, nyní mu zbyly dva.

Voisin T.E.P je podivínem v každém ohledu. Tvarem, pohonem, řízením i interiérem, kam se (snad) vejdou čtyři subtilní parašutisté (anebo dva a jejich výstroj)

Opravdovým exotem je vzácný Le Hunting Percival Harrier (1957), vyrobený v britské letecké továrně Hunting Percival Aircraft Company v pouhých čtyřech exemplářích. Inženýr Dolphine vymyslel toto 317 kg vážící řídicí vozidlo transportovatelné výsadkovými jednotkami letadly nebo vrtulníky. Vycvičená posádka čtyř vojáků je zvedne a složí během jediné minuty. Má zabudován dvouválec BSA 650 cm3 o výkonu 30 k a dokáže se pohybovat rychlostí 75 až 80 km/h. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie

Vstup do diskuze (0)   Tisk Facebook Twitter

Související články:

7Castles Trial 2022 – Setina k setině

Chantilly 2022 – Podzimní sklizeň

Chantilly 2022: soutěže elegance – Umění a elegance

Legendy 2022 – Souznění klanů

Le Mans Classic 2022 – Pro skutečné automobilové nadšence

Retro Classics Stuttgart 2022 – Jaké to bylo?

Retromobile 2012 – Mullinova klenotnice

RÉTROMOBILE 2018 – STARÉ ČASY

Rétromobile 2020 – promarněná šance

Rétromobile 2022 – Znovu jaro



Emil Frey Select

Peugeot 5008 1.5BlueHDi,CZ,1Maj,ALLURE,AT8

14 299 km, r. 2024

829.900,- Kč

Citroën SUV C3 Aircross 1.2PureTech,CZ,1Maj,MAX,AT6

14 895 km, r. 2024

519.900,- Kč

Toyota Corolla 1.5DynamicForce,CZ,Comfort

43 093 km, r. 2023

399.900,- Kč

Newsletter

Přejete si odebírat newsletter?



Test

Honda Civic e:HEV – Hybrid, co chytne za srdce

Lukáš Dittrich 15.06.2023 06:09

Honda Civic e:HEV Advance

Čerstvý držitel titulu Auto roku v ČR porotce zaujal především zajímavou technikou a naladěním... >>

Více



Technika

Porsche T-Hybrid (9A3B6) – Turbohybrid

Petr Hanke 16.07.2024 13:32

Uspořádání hybridní hnací soustavy Porsche 911 Carrera GTS. Akumulátor o hmotnosti 27 kg je umístěn vpředu

Porsche elektrifikovalo šestiválcový boxer pro model 911. Zatímco z pohledu marketingu byla... >>

Více



Další články

  • Peugeot 204: šedesátník – Výročí revoluce

    Výročí revoluce. Přesně před 60 lety Peugeot představil kompaktní typ 204, jenž... >>

  • Rétromobile 2025 – Ještě větší

    Ještě větší. Letošní, v pořadí 49. ročník salonu klasických automobilů překonal... >>

  • Plug-in Hybridy Volkswagen – Nově i 4x4

    Nově i 4x4. Plug-in hybridní techniku Volkswagen používá již více než 10 let.... >>

  • Automuseum Dr. Carl Benz – Menší část hvězdy

    Menší část hvězdy. V Ladenburgu nedaleko Mannheimu lze nahlédnout do pestrého... >>

  • Farizon – Elektrické ambice

    Značka Farizon je součástí čínského koncernu Geely a je jejím největším... >>

  • Mobilní plnička Devinn – Vývoj pokračuje

    Koncem roku 2023 představila společnost Tatra Trucks a.s. ve světové premiéře... >>

  • 50 let BMW řady 3 – Kontinuita na sedmou

    Kontinuita na sedmou. Před 50 lety BMW představilo první generaci řady 3, která... >>

  • Lucien Rosengart – Kdo zachrání zachránce?

    Kdo zachrání zachránce? Karl-Heinz Bonk vybudoval a snad ještě provozuje... >>




Menu

  • Novinky |
  • Testy |
    • Představujeme
    • Svezli jsme se
    • Náš test
  • Články |
    • Historie
    • Technika
    • Pro řidiče
    • Motorsport
    • Magazín
    • Fotogalerie
    • Listárna
  • Speciály |
  • Tiskové zprávy |
  • Časopisy |
    • Automobil Revue
    • Trucker
    • Doprava a silnice
  • Bazar |
  • Newsletter |
  • Novinky |
  • Testy |
  • Historie |
  • Pro řidiče |
  • Speciály |
  • VOLVO |

Newsletter
Předplatné
O nás

Vyhledávání


Automobil Revue

Novinky | Testy | Články | Speciály | Tiskové zprávy | Časopisy | Bazar | Newsletter |

Všechna práva vyhrazena © | 2011 - 2025 Redakce Automotorevue | Mapa stránek | Redakce stránek | Napište nám | Předplatné | RSS | GDPR | CMP | Autoři
design by skop | system by SABRE |