Rétromobile 2020 – promarněná šance

45. ročník pařížského Rétromobile potvrdil pověst jednoho z nejlepších podniků klasických vozů planety. Ale…

Plochu 72 000 m² tří pavilonů obsadilo 620 vystavovatelů, z toho přes 120 značkových klubů, s více než 1000 vozidly. Letos se podařilo namíchat zvlášť zdařilý koktejl. Nechyběly automobily z konce 19. století a velmi bohatě byly zastoupeny i sportovní a závodní automobily všech kategorií a stáří. Muziku tvrdily vzácné luxusní francouzské značky, k tomu obvyklý zástup prémiových klasiků z Itálie, Velké Británie, Německa a USA. 

Ještě nikdy neměly české značky na Rétromobile takové zastoupení. Roku 1999 sice výstaviště vidělo prototyp aerosaní Tatra V 855 (1942; replika od Ecorry), jindy nějakou tu Tatru, ale letos to bylo ve znamení bílo-modro-červené trikolóry. Importér, spolu s automobilkou, odkazovali na 125 let značky Škoda replikou bicyklu Slávia (1896), jediným dochovaným dvoumístným vozem Laurin & Klement BSC (1908) a tudorem Octavia (1959). Trefou do srdcí Francouzů byla Škoda Sport (1959, vyrobeny 2 kusy), která startovala ve 24h Le Mans. 

Nejexponovanějším místem Rétromobile je úzký most s denním osvětlením, spojující pavilony 1 a 2. Na ploše 500 m², po celé jeho délce, parkovalo 13 Tater – doposud jejich jediná francouzská ucelená ukázka. Kolonu vedl Präsident z NTM (1897, replika), následovala typická šasi Tatra 57 (1923-26) s centrální nosnou rourou, Tatra 11 (1923 – 26), veliká Tatra 70 (1933), motor V12 (1942 – 2020) nákladní Tatry, prototyp lidové Tatry V 570 (1933), Tatra 77 (1933 – 35), Tatra 87 (1937 – 50), Tatraplan T600 (1947 – 51), Tatra 603 první a třetí série, Tatra 613 (1973 – 95) a Tatra 700 (1996 – 98). Stříbrná Tatra 87 Zikmunda a Hanzelky, stojící v písku, odhalila okouzleným Francouzům české cestovatele, kteří v ní v letech 1947 – 50 absolvovali 160 000 km dlouhou cestu 44 zeměmi. Thierry Farges, dnes již bývalý ředitel Rétromobile, se o Tatry snažil sedm let. Letos se to podařilo. 

Vozidla pocházející z různých českých sbírek byla administrativně uvolněna až těsně před výstavou. Francouzi zaplatili jejich převoz, nadabování reportáží Zikmunda a Hanzelky, a dokonce i soukromou prezentaci výstavy v předvečer akce. Genderově velmi nevyvážený stodvacetitisícový dav návštěvníků se převážně skládal ze solventních milovníků automobilů, kterým není jistě zatěžko si udělat výlet do pro ně málo známé země, tradiční vlasti zajímavých automobilů a neobjevených muzeí. Na expozici „dohlížel“ zástupce renovační kopřivnické firmy Ecorra, jemuž ale patřila jen jedna její malá část. O vzácné návštěvy nebyla nouze. Pan Farges osobně tlačil cestovatelskou Tatru v písku, detailně si vozy prohlíželi majitelé několika muzeí z USA a Velké Británie. V centru stála malá vitrína VŠB Ostrava, kde nově otevřený obor restaurování vozidel ukazoval moderní možnosti renovace s využitím 3D tisku. Student Daniel Kominský vládl francouzštinou i angličtinou, tak snad to s námi ještě není vše ztraceno. Stánek Revival Montlhéry hostil Torpedo a JAP z dílny Pavla Malaníka, experta na motocykly do roku 1910. 

I na Rétromobile se nenápadně plíží elektromobilita. Peugeot přivezl první elektrický automobil VLV (výroba 1941 – 45; 377 kusů), 106 Electric (1993 – 2003; 3542 kusů) či koncept EX1 (2010). Porsche se pochlubilo svým prvním hybridem Ferdinanda Porsche a Jacoba Lohnera ze stejnojmenné vídeňské továrny. Vyrobit stačili asi 300 kusů Mixte-Wagen Lohner-Porsche, než se pánové kvůli patentové rozepři rozešli. Ukázalo se navíc, že provoz automobilů se spalovacím motorem je ekonomičtější. Citroën oslavoval 50 let rodinného GS a DS Automobiles odkazoval na padesát let od zrození luxusního Citroënu SM, předobrazu dnešních DS. Renault, po komunikaci s fanoušky na síti, vsadil na jejich výběr a výsledkem byla nesourodá směsice vozů. FCA, BMW, Lamborghini, Maserati, Bugatti nebo Aston Martin nabízely profesionální renovace okořeněné nějakým tím unikátem. Švýcarský hodinář Richard Mille investoval do desetileté spolupráce s McLarenem. Letos ji naplnil šesti kupé včetně speciálů z 24h Le Mans. Exotická Simca do Brasil poslala zástupce, jehož unikátnost soupeřila s desítkami vozů aukčního domu Artcurial (letos především francouzské značky, sportovní vozy a prototypy TOJ). Expozice muzeí by vydaly na velký článek, tak alespoň zmiňme Tankové muzeum Saumur (dělostřelecký tahač Laf-fly V15, 1940) a Nadaci Marius Berliet (komunální Renault IK, 1928). Senzací byly zde ponejprv vystavené traktory, opravdové unikáty značek David Brown, Fiat, Volvo, Lamborghini, Citroën, Renault, Ford nebo Porsche.

Převzato z časopisu