RENAULT CARAVELLE a FLORIDE (1958 – 1968) – První sportovní

Když různí úpravci Renaultu začali vyrábět sportovní vozy, odpověděl Renault vlastním typem Floride, z něhož se vyvinula Caravelle...

Renault po válce vsadil na automobily s motory vzadu. Tak se zrodila i u nás známá želvička 4 CV (projekt 106; viz např. AR 11/’14), kterou v roce 1956 následoval 5 CV Dauphine (projekt 109; viz např. 8/’16), jenž byl částečně inspirací i pro československou revoluci jménem Škoda 1000 MB, tedy první mladoboleslavský typ s motorem vzadu a samonosnou karoserií. Poháněcí soustava Dauphine odpovídala menšímu typu 4 CV, ale objem tříložiskového čtyřválce vzrostl na 845 cm³ a výkon na 30 k (22 kW) SAE/4200 min^-1, vůz s třístupňovou převodovkou dosahoval rychlosti 110 km/h. Záhy se stal základem prvního sportovního automobilu Renault Floride originální konstrukce, jenž slavil premiéru na autosalonu v Ženevě roku 1958. Jeho vznik byl kuriózní. Renault zadal design italské karosárně Ghia, která už pro Volkswagen připravila sportovní automobily Karmann-Ghia. Aby nedošlo ke střetu zájmů, předal šéf karosárny Luigi Segre projekt švýcarské pobočce Ghia-Aigle, zatímco prototypy postavil tehdy ještě málo známý Pietro Frua. Představily se na stánku Ghia-Aigle coby Dauphine GT v březnu 1958, a to jako porušení dohody, protože Renault chtěl velkou slávu až v Paříži...

Proto se v literatuře objevují rozporuplné zprávy, kdo je vlastně tvůrcem vozu. Pietro Frua přijal konstrukci za svou, Ghia musela zůstat v ústraní, proběhly i soudní spory, a nakonec Renault vystavil definitivní verzi Floride na podzim 1958 v Paříži jako kreaci svých stylistů (samozřejmě se na díle skutečně podíleli). Výroba se rozběhla až v  květnu 1959 u externího partnera, jímž se stala karosárna Brissonneau & Lotz z Creilu, později známá stavbou karoserií pro kupé Opel GT. Čtyřválcovým motorem Floridy, uloženým v zádi, byl řadový čtyřválec 875 cm³ (vrtání x zdvih 58 x 80 mm) ze sedanu Dauphine Gordini o výkonu 37 k SAE (27 kW), ale naladěný na vyšší výkon 40 k SAE (29 kW)/5000 min^-1 s jedním karburátorem Solex 32 PICBT a zvětšenými průměry sacích ventilů. Automobilu o hmotnosti jen něco málo přes 700 kg uděloval největší rychlost 125 km/h. Kabriolet s plátěnou střechou i kupé 2+2 byly uvedeny shodně za 878 500 starých franků, za hardtop pro otevřenou verzi ve stylu kupé se připlácelo padesát tisíc, ale záměna třístupňové převodovky za čtyřstupňovou vyšla na pouhé dvě stovky franků. Vozům nelze upřít nadčasovou eleganci, provedení hardtop bylo označeno Convertibile a automobily vyvážené do USA dostaly už tehdy alternativní jméno Caravelle.

Renault Floride procházel průběžnou modernizací. Koncem roku 1959 požádal Renault hereckou hvězdu Brigitte Bardotovou o účast na propagaci půvabného sportovního vozu; dvě krásky se sešly a vznikla působivá kolekce reklamních snímků. Kromě toho generální ředitel Pierre Dreyfus osobně věnoval jednu Floridu ruskému předákovi Nikitu Chruščovovi, který v březnu 1960 navštívil jeden ze závodů tehdy francouzského státního podniku. Výroba vzrůstala z 3777 vozů v roce 1959 na 36 156 v prvním plném roce 1960. Podobně jako Dauphine dostala i Floride v roce 1960 vylepšené zadní odpružení Aérostable podle patentu inženýra J. A. Grégoira, kde vinuté pružiny doplnily vzduchové měchy. Motor z Floridy o výkonu 40 k SAE (29 kW) naopak zamířil do sportovní verze Dauphine Gordini. Výrobce uváděl hmotnost vozu 715 kg pro kabriolet Floride, 730 kg pro kupé a 750 kg pro Convertibile (kabriolet hardtop). Novinkou modelového roku 1961 byl regulátor rozdělení brzdného tlaku mezi nápravy, zabraňující zablokování zadních kol, primitivní předchůdce dnešního ABS/EBD (Floride systém dostala společně s Dauphine). Základní převodovka byla i nadále třístupňová, za čtyřstupňovou se připlácelo. Velké změny však přinesl rok 1962.

Na autosalonu v Ženevě 1962 se představilo kupé Caravelle s prodlouženou a zvýšenou střechou v zadní části (prostornější interiér 2+2), kabriolet ještě zůstal u jména Floride S, ale oba automobily už měly modernější pětiložiskový čtyřválec Sierra 956 cm³ (vrtání x zdvih 65 x 72 mm), který v témže roce slavil světovou premiéru v novém kompaktním sedanu Renault R8. Floride S v provedení Convertibile zachovala nižší původní střechu hardtop. Další velkou inovací se staly kotoučové brzdy na všech čtyřech kolech (podobně jako u R8), dodával je Lockheed a měly průměr 260 mm. Kabriolet Floride S a kupé Caravelle se prodávaly za shodnou cenu 10 500 nových franků, převodovka už byla čtyřstupňová se synchronizací na II. až IV. stupni. Upraveno bylo rovněž nezávislé zavěšení všech kol s vinutými pružinami, soustřednými tlumiči a pryžovými dorazy. V roce 1964 bylo zrušeno jméno Floride, na svislé ploché přídi se objevil nápis velkými písmeny CARAVELLE, na zádi pak označení 1100, symbolizující zvětšení objemu válců. Čtyřválec Sierra 1108 cm³ (vrtání x zdvih 70 x 72 mm) ze sedanu R8 Major posílil na 55 k SAE (40,5 kW)/5100 min^-1, čímž se vůz posunul z daňové třídy 5 CV do 6 CV. Převodovka byla čtyřstupňová, ale už plně synchronizovaná. Rovněž kabriolet dostal vyšší nasazovací pevnou střechu hardtop ve stylu kupé. Na autosalonu v Turíně 1964 se objevila zajímavá studie oblých tvarů Renault R8 Gordini Coupé, znovu dílo studia Ghia, jež se však sériové produkce nedočkala.

Na autosalonu v Paříži 1965 se představila Caravelle 1100 S se zvýšeným výkonem 57,5 k SAE (42,3 kW)/5400 min^-1, dvojitým karburátorem Weber DC 32 DIR a největší rychlostí 145 km/h, vlastně vyvrcholení modelové nabídky této řady. Hmotnost mezitím vzrostla na 825 kg u kupé a 845 kg u kabrioletu Convertibile (hardtop). Před novým volantem už byly dva kruhové přístroje Jaeger, přibyl otáčkoměr. Pro rok 1967 se nic nezměnilo, nastal ústup vozů s motory vzadu. Po boomu šedesátých let klesla produkce na 4880 vozů v roce 1966, na 2991 v roce 1967 a na posledních 1438 v dramatickém roce 1968, kdy byla produkce Caravelle definitivně zastavena. Sportovní automobil, který nesl jméno jednoho z prvních proudových dopravních letadel Sud Aviation SE-210 Caravelle (první vzlet 27. května 1955), rovněž francouzských, byl poměrně úspěšný. Celkem vzniklo 117 118 vozů, z toho 53 558 prvního typu Floride, 29 316 vylepšeného Floride S a 34 244 všech verzí Caravelle v časovém rozpětí 1959 až 1968. Dnes jsou vyhledávanými veterány a Renault je nedávno oslavil akční verzí kabrioletu -Mégane Floride. Po Caravelle následovaly jako další sportovní vozy Renault až dvojčata typů 15 a 17 v roce 1972, na kabriolet však znovu došlo až mnohem později.

RENAULT CARAVELLE 1100 S (1967)

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA  

Kapalinou chlazený řadový čtyřválec Renault Sierra 1100, uložený podélně vzadu za nápravou, OHV 2V; dvojitý karburátor Weber DC 32 DIR; 1108 cm³ (vrtání x zdvih 70 x 72 mm); 8,5:1; 57,5 k SAE (42,3 kW)/5400 min^-1 a 79,5 N.m/3300 min^-1; jednokotoučová suchá spojka s mechanickým vypínáním; čtyřstupňová synchronizovaná převodovka s řazením na podlaze (3,61 – 2,25 – 1,48 – 1,03 – Z 3,08); stálý převod 4,125; pohon zadních kol.

PODVOZEK 

Samonosná ocelová konstrukce; vpředu příčná, vzadu vlečená kyvná ramena; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kapalinové kotoučové brzdy Lockheed o průměru 260 mm; hřebenové řízení; standardní pneumatiky 135 x 380.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI (coupé) 

Rozvor náprav 2270 mm; rozchod kol 1256/1226 mm; d/š/v 4260/1578/1345 mm; světlá výška 125 mm; pohotovostní/celková hmotnost 825/1125 kg; objem palivové nádrže 40 l.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce)

Největší rychlost 145 km/h; zrychlení 0 – 1000 m za 38,0 s; spotřeba paliva 7,5 l/100 km při rychlosti 85 km/h. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie