Milano Autoclassica 2016 – Perly z Apenin

Výstava Autoclassica se letos v Miláně konala již pošesté. Jelikož klasické automobily se těší stále většímu zájmu veřejnosti, nelze se divit, že v roce 2016 byla větší než kdykoliv předtím. I tak se ale ve srovnání s německými akcemi (Retro Classic Stuttgart, Techno Classica Essen) jednalo o relativně komorní záležitost.

Milánské výstaviště je ohromné a výstava zaplnila pouze jednu jeho část. I tak ale byla organizace s výslednými čísly spokojena – během víkendu 24. až 26. listopadu 2016 prošlo branami areálu 50 960 návštěvníků, kteří si na ploše 50 000 m² prohlédli přes 1600 vystavených automobilů. Ty sem přivezli nejen soukromníci, ale i samotní výrobci automobilů. Z oficiálních prezentací jednotlivých značek zřetelně vystupovala Lancia, která na rozlehlé ploše představila řadu různých modelů od těch nejstarších až po ikonické modely z 80. let. Nejzajímavějším exponátem byl jistě prototyp Lancia Delta S4 Stradale (tedy silniční, homologační verze), ale i krásná průřezová sbírka učarovala.

Lancia zároveň zajistila zázemí novinářům, a kromě jiného prezentovala vznik ambiciózního projektu FCA Heritage (Fiat Chrysler Automobiles Heritage). Koncern tímto novým zastřešením reaguje na sílící zájem o klasické automobily a postupně v něm bude prezentovat své zásadní modely, jež určovaly historii. Heritage v současné době nabízí odborné poradenství, renovace klasických automobilů Lancia, Alfa Romeo, Fiat a Abarth či vydávání oblíbených certifikátů, dokládajících originalitu konkrétních kusů. Pokud se podíváme na výstavu s obecnějším nadhledem, mám několik postřehů. Když se podobná show koná v Německu, dá se oprávněně očekávat, že na ní uvidíme desítky, spíše stovky vozů Porsche a Mercedes-Benz. Tím jsou tamní akce vyhlášené. No a v Itálii, tam zase logicky převažují automobily, které vznikaly na Apeninském poloostrově. U stylových expozic celkem 385 firem věnujících se klasice byly k vidění řady různých vozů Lancia, Fiat, Alfa Romeo či relativně velký počet Ferrari a Maserati. Většina vystavovatelů byla italských, ale ukázali se i Němci, Holanďané, Francouzi či Rakušané.

Zajímavé je, že mezi vystavenými exponáty bylo mnoho automobilů spadajících do kategorie youngtimer nebo ještě lépe neo-classic. V první zmíněné kategorii zářily různé Lancie Delta Integrale (včetně verzí Evo), jež už definitivně dosáhly kultovního statutu. O jejich oblibě svědčí i fakt, že jejich ceny již v mnoha případech atakovaly hranici milionu Kč. Podobným příkladem z posledních let je Alfa Romeo Montreal – poslední klasická silniční alfa s osmiválcovým motorem už se prodává za 70 000 eur (stav 2a), a tím dokazuje, že je výtečnou investicí. A co neoclassic? Když už jsme mezi italskými výrobci, výstavu prosvětlila expozice společnosti Mistral Motors, jež nám ukázala výbornou sbírku supersportů, mezi kterými vynikaly Pagani Zonda, Huayra, Lamborghini Diablo VT či klasické Ferrari 250 GTO. Zaujalo také několik vystavených exemplářů Alfy Romeo 8C. Tato limitovaná edice s motorem Maserati se stala kultem už v době výroby a dnes se prodává za ceny přesahující 200 000 eur.

A levnější už rozhodně nebude. Rozsáhlé prezentace předvedly i samotné automobilky. Na výstavě měly své zastoupení značky Lancia, Alfa Romeo, Fiat -(potažmo Abarth), Jeep, Aston Martin, Maserati, Lamborghini (dealer Bergamo zastupující značku v severní Itálii), Jaguar (Monza) a Mercedes-Benz (Milán). Zastavili jsme se u všech, přičemž obecně zde panovala příjemná nálada a někteří dokázali udělat velkou show – například Aston Martin, jenž vedle klasického DB4 postavil nový model DB11 s dvakrát přeplňovaným dvanáctiválcem, nebo Lamborghini, které ukázalo úchvatné Centenario. Polovina jedné rozsáhlé haly byla věnována i prodejcům náhradních dílů, doplňků, modelů, literatury a vůbec všeho možného, co s vášní souvisí. Opět i v této sekci platilo, že většina nabízených věcí byla určena na automobily italské výroby – zkrátka a dobře, pokud máte doma starou Alfu Romeo nebo Fiat, díly seženete nejlépe v Itálii. Za zmínku stojí i skromná, ale velmi přitažlivá výstava několika člunů Riva, které vždy učarují svou jedinečností a stylem.

Pokud bych měl z celé výstavy vybrat tři své osobní favority, bude to Siata Gran Sport s motorem 1,4 litru, která reprezentovala kusovou italskou výrobu 50. let. Siata je dnes sice zapomenutá, ale její zavřené kupé Daina Gran Sport patří mezi to nejlepší, co v poválečném období ve třídě automobilů GT vznikalo. Zaujala rovněž předválečná dvojice – u jednoho ze stánků stáli vedle sebe konkurenti ze 30. let, konkrétně Alfa Romeo 6C a Delahaye 135. Předválečných automobilů jsem v Miláně napočítal pouze několik, zmíněné kousky doplnilo několik modelů Bentley, Lancia a Rolls-Royce. Je patrné, že publikum se víc zajímá o automobily z 50. a 60. let a také youngtimery ze 70. a 80. let minulého století. Statická výstava dokáže rychle omrzet. I proto organizace vytvořila na ploše před jednou z hal jakousi superzkoušku, kde během víkendu proběhlo přes 1100 měřených jízd. Jelikož v pátek bylo ještě hodně mokro, diváci nebyli ochuzeni o efektní průjezdy zatáček smykem. Viděli jsme všechno možné od Fiatu 500 po Lancii Stratos a vzhledem k počtu přihlížejících bylo jasně patrné, že Italy rychlá kola stále přitahují. Výstava s komornějším charakterem ve mně zanechala velmi příznivé dojmy. Líbilo se mi uspořádání jednotlivých hal, vystavené exponáty, otevřenost klubů i vystavovatelů a celkově příjemná atmosféra, kterou během víkendu nic nerušilo. Italové se rádi kamarádí, živě diskutují a ke klasickým automobilům mají cit. V tom je patrný rozdíl proti velkým německým výstavám, kde trochu chybí emoce, atmosféra je tam vážnější a do hry víc promlouvá rozum.

Převzato z časopisu

Fotogalerie