II. sraz automobilů Z (Zbrojovka Brno) 2015 – Zetky jedou...

Neuvěřitelné, kolik nadšenců s láskou opatruje brněnské Zetky, po 81 letech s nimi přijeli na druhý oficiální značkový sraz...

Byli jsme při tom, myšlenka naší účasti se zrodila na Classic Car Show v Brně. Zásluhou Jiřího Kohlíčka a Karla Kupky vše klaplo, automobil Z 4 V. série z roku 1936 nezištně zapůjčila Veteran Arena Olomouc, vedená Lubomírem Pešákem. Jim, stejně jako dalším účastníkům, kteří nás shovívavě přijali, patří obrovské díky. Vrátili jsme se do minulých časů, kdy jsme sami šroubovali, ladili a opravovali; o to s větší radostí pak vyjížděli. U zapůjčené Zetky však bylo vše perfektní, jela jako hodinky, a kdo zná pouze jízdu s moderními vozy, podobnými si jako vejce vejci, o hodně přichází... Pro vysvětlení, všechny Zetky mají zážehové motory s dvoudobým pracovním cyklem, dnes známým už jen z některých motocyklů, proto se musíte před kopcem pořádně rozjet, včas řadit a zapomenout na štiplavý modrý kouř z výfuku! S výjimkou čtyřválce 1,5 litru Z 5 byly všechny sériové Zetky dvouválce, po prvních dvou typech Z 18 (značen také Z 4/18 HP) a Z 9 přešly z klasické koncepce (motor vpředu, pohon zadních kol) na progresivní pohon předních kol, jenž se pak stal základem většiny moderních automobilů (a paradoxně nyní jej lze považovat za klasický).

Zetky měly tuto koncepci až do ukončení sériové produkce v roce 1936, kdy Zbrojovka Brno musela vzhledem k tehdejší mezinárodní situaci posílit výrobu zbraní. Příslovečná kvalita automobilů značky Z včetně bezproblémové zaměnitelnosti dílů byla dána právě zkušenostmi z přesné zbrojní produkce. Nejrozšířenějším typem byl Z 4, s nímž brněnská značka přešla na pohon předních kol s podélně uloženým dvoudobým dvouválcem o zdvihovém objemu jen 905 cm³ (později 980 cm³) za přední nápravou, kterou poháněl prostřednictvím třístupňové nesynchronizované převodovky, na rozdíl od předchůdců již s diferenciálem. Řadí se táhlem pod přístrojovou deskou v jednoduchém schématu H (Z – 1, 2 – 3); mazání motoru je přísadou oleje do benzinu v poměru 1:33. Obě dělené nápravy jsou odpruženy příčnými listovými pery různé šířky (u první série 40 mm vpředu a 60 mm vzadu) a kapalinovými tlumiči. Řízení, samozřejmě bez posilovače, se u páté série změnilo na moderní hřebenové (dříve šnekové). Mechanické bubnové brzdy mají účinek odpovídající době vzniku; zkrátka, musíte si dávat pozor!

Při hmotnosti vozu jen 850 kg je účinek brzd dostatečný, kompaktní rozměry dávají posádce nejen více možností k těsnějším vztahům (byť dříve byla většina obyvatelstva příkladně štíhlá), ale i k souznění s okolím při jízdě s otevřenými okny. Nevím, kdo vymyslel, že poslední pátá série Z 4 má největší rychlost 100 km/h, místní radary u cest ukázaly nejvíce 67 km/h a zpravidla jsme se pohybovali tempem 30 až 50 km/h, nemluvě o snaze šetřit vypůjčený stroj a kontrolovat teplotu chladicí kapaliny. Většinou lze jezdit na trojku, v kopcích včas řadit dvojku, ale dojeli jsme i pomalejší vůz, takže první převodový stupeň byl nevyhnutelný, protože předjíždět se příliš nedá! Jízda je zcela jiným zážitkem a potvrzením toho, jak vyspěla konstrukce dnešních automobilů, které – s prominutím – mohou řídit i cvičené opice. Dříve jste to museli umět, řadí se nahoru s dvojím vyšlápnutím spojky, dolů pak s meziplynem, musí se více předvídat (řidiči moderních strojů nic nedbají na to, že vám to nebrzdí jako jim) i taktizovat (rozjezdy, využívání setrvačnosti, úprava předstihu táhlem na palubní desce a podobně). Prostě návrat ke kořenům... 

Značkové srazy jsou zajímavou alternativou mnoha nesourodých soutěží rozličných vozidel. První oficiální sraz Z se uskutečnil už v roce 1934 na brněnském výstavišti. Tehdy přijel také komik Vlasta Burian, hrdý majitel roadsteru Z 4 s karoserií Dostál (dnes vůz uchovává ve své sbírce básník Petr Cincibuch). O jedenaosmdesát let později se na Moravu sjelo 22 automobilů Z, z toho čtrnáct Z 4 (v letech 1933 – 1936 se jich vyrobilo 2750 v pěti průběžně vylepšovaných sériích). Sraz se střediskem v penzionu Lada v Repechách uspořádal Auto Z Klub Brno, vedený předsedou Jiřím Hemzalem st. Druhou červencovou sobotu jsme vyjeli z obce Drahany na sedmdesátikilometrovou jízdu po Drahanské vrchovině u Prostějova s různými zastávkami, k nimž patřila výstava vozů na nádvoří zámku Plumlov, prohlídka zámku, oběd v místní restauraci Pácl, přestávka na kávu v Drahanovicích, výjezd na Březský vrch u Konic a návrat do Repech. Účastníci zapomněli na každodenní starosti, hovořilo se nejen o automobilech, ale především panovala výtečná nálada. Z největší dálky přijel Anton Gallé ze slovenských Michalovců (přivezl Z 4 II. série), tradičně po ose z Čech ovšem nejvíce urazil Petr Koláček (roadster Z 4 I. série), když za víkend ujel 700 kilometrů. Pět Z 18 jsme pohromadě nikdy neviděli, Hemzalovi jich renovovali několik, se žlutým roadsterem jel Karel Kupka, vydavatel časopisu Motor Journal (a to nepřetržitě od roku 2000!). Známý odborník na dvoudobé motory doc. Karel Jaroš z Brna představil renovovaný malý typ Z 6 zvaný Hurvínek, Šulcovi z Kroměříže přivezli dva vozy, také jedinou Z 5 Express. Prostě, byla to příjemná akce v uvolněné přátelské atmosféře.

Z 18 (1926 – 1930)

Dvoudobý dvouválec 1004 cm³ (ø 80 x 100 mm), výkon 13,5 kW (18 k) při 2200 min^‑1, převodovka 3 + Z, zadní pohon, obě nápravy tuhé, podélná čtvrteliptická pera. Bubnové brzdy jen vzadu. Různé karoserie, mj. faeton s limuzinovým nástavcem. Rozvor 2650 mm, délka 3750 mm, hmotnost 1150 kg. Největší rychlost 80 km/h. Vyrobeno 1600 vozů (plus 1000 valníků se zesíleným podvozkem). 

Z 4 (V. série 1935 – 1936)

Dvoudobý dvouválec 980 cm³ (ø 81,5 x 94 mm), výkon 18,5 kW (25 k) při 3000 min^‑1, převodovka 3 + Z, přední pohon, obě nápravy dělené, příčná listová pera. Bubnové brzdy na 4 kola. Čtyřmístná uzavřená karoserie. Rozvor 2760 mm (prodloužen z 2600, resp. 2700 mm), délka 4050 mm, hmotnost 850 kg. Největší rychlost 100 km/h. Vyrobeno 450 kusů (všechny Z4 celkem 2750).

Z 6 Hurvínek (1935 – 1936)

Dvoudobý dvouválec 735 cm³ (ø 72 x 90 mm), výkon 14 kW (19 k) při 3200 min^‑1, převodovka 3 + Z, přední pohon, obě nápravy dělené, dvojice příčných listových per. Bubnové brzdy na 4 kola. Čtyřmístná uzavřená karoserie. Rozvor 2400 mm, délka 3810 mm, hmotnost 680 kg. Největší rychlost 90 km/h. Vyrobeno 500 kusů, cena v době vzniku pouze 19 800 Kč.

Z 5 Express (1935 – 1936)

Dvoudobý čtyřválec 1470 cm³ (ø 72 x 90 mm), výkon 30 kW (40 k) při 3200 min^‑1, převodovka 3 + Z, přední pohon, obě nápravy dělené, příčná listová pera. Kapalinové bubnové brzdy ATE Lockheed na 4 kola. Čtyřmístná uzavřená karoserie. Rozvor 2875 mm, délka 4310 mm, hmotnost 1130 kg. Největší rychlost 120 km/h. Vyrobeno 357 kusů, cena v době vzniku 37 500 Kč.

Převzato z časopisu

Fotogalerie