Historie

HYUNDAI MOTOR COMPANY (1967 – 2017) – Padesátiny

Tom Hyan 15.11.2017 05:22

Historie Hyundai Coupé druhé generace (model 1997)

Přestože Hyundai Motor Company slaví padesátiny, první automobil vlastní konstrukce postavila až v roce 1974. Do té doby totiž dělala Fordy.

Bodem obratu se stalo zrušení smlouvy s Fordem v roce 1971, který už neměl zájem o montáž svých automobilů v Koreji, ale jen o prodej náhradních dílů. K 1. lednu 1967 založená Hyundai Motor Co. totiž investovala 21 % do společné produkce vozů Ford Cortina v Koreji, jež se rozběhla roku 1968, později přidala licenční Fordy Granada a v roce 1971 před vypršením smlouvy navrhla smlouvu novou se shodným podílem partnerů 50:50 %. Ford však ztratil zájem, ze společného podniku odstoupil, ale výroba běžela dále. Tehdy padlo rozhodnutí o vývoji a produkci vlastních automobilů, nicméně to si vyžádalo ještě nějaký čas. Hyundai Pony se představil na mezinárodním autosalonu v italském Turínu v říjnu 1974 jako první skutečný vůz nové značky, výsledek mezinárodní spolupráce...

Byla to obrovská událost, poprvé se na velkém evropském autosalonu objevil výrobek jihokorejské automobilky, která se tehdy rozhodla dobýt svět. Hyundai Pony vznikl s využitím mechanických skupin japonské automobilky Mitsubishi Motors, dostal originální italský design od Giorget-ta Giugiara (Italdesign) a podporu nového ředitele Georga Turnbulla (1926 – 1992), jenž v roce 1973 opustil British Leyland, aby přijal novou výzvu u Hyundai Motor v Soulu. Korejská automobilka připravila zahájení výroby první generace Pony, ještě s pohonem zadních kol, na rok 1976. Podle slov sira George Turnbulla (povýšen roku 1990 do šlechtického stavu) tehdy britští, francouzští a japonští dodavatelé získali smlouvy na dodávky dílů a zařízení pro nový korejský automobil; Hyundai Motor pro Pony odebírala motory Mitsubishi Saturn z Japonska, než zavedla výrobu v licenci. Z Velké Británie pocházely brzdy Girling, řízení Burman, spojky AP a kontrolní přístroje Smiths. Francouzi dodali karosářské lisy Bliss pro počáteční kapacitu výroby 56 tisíc vozů ročně, později zvýšenou na 120 tisíc. Výroba Pony první generace se rozběhla v prosinci 1975 v závodě Ulsan Plant I, kde skončila v prosinci 1982 po zhotovení 337 417 vozů, z nichž bylo 67 389 vyvezeno (nejprve do Ekvádoru).

Pony je první typ vlastní konstrukce Hyundai, inspirovaný britským vozem Morris Marina, ale postavený na podvozkových skupinách Mitsubishi Lancer s motorem Saturn OHC 1238 cm³ o výkonu 80 k (59 kW)/6300 min^-1 a se čtyřstupňovou, plně synchronizovanou převodovkou. Koncepce je klasická, s motorem podélně vpředu a pohonem tuhé zadní nápravy. Pětimístný vůz dostal úhlednou karoserii čtyřdveřového sedanu se splývající zádí (klasické víko zavazadlového prostoru), navrženou Giorgettem Giugiarem, později se objevily karosářské verze kombi, pikap a třídveřový i pětidveřový hatchback. Výroba pokračovala v letech 1982 – 1990 ve druhé generaci Pony II (celkem 410 348 vozů, z toho 151 148 export). V té době se už paralelně vyráběly vozy třetí generace s pohonem předních kol, značené Excel nebo Pony Excel (X1) v letech 1985 – 1989, jejichž produkce překročila jeden milion kusů (přesně 1 360 870 vozů). Tato čísla hovoří jasně o počátku světové expanze Hyundai, evropský trh otevřely země Beneluxu (1978), Pony II vstoupil do Kanady (1983) a první Excel na trh USA. Jména se pak podle trhů překrývala, z Excelu třetí generace (X3) se stal Accent, ale třeba ve Francii to byl nadále Pony.

Přestože Hyundai Motor Co. byla založena před padesáti lety, snahy tvůrce průmyslového konglomerátu Hyundai Group začaly mnohem dříve. Chung Ju-Yung (1915 – 2001) se snažil podnikat už od devatenácti, ale pod japonskou nadvládou v Koreji to nebylo lehké. Nejprve prodával rýži, po vypuknutí války však Japonci zavedli na distribuci rýže monopol a Chung o podnik přišel; situace se pak několikrát opakovala, ať založil autodopravu či autoopravnu. Když byli Japonci ve druhé světové válce poraženi, pomohli mu Američané, zejména důstojník McAllister, který se nakonec stal Chungovým obchodním partnerem. Chung Ju-Yung v padesátých letech opravoval americká armádní vozidla a prosperoval, když však zjistil, že pro stavebnictví se dávají desetinásobně větší půjčky, změnil obor podnikání. Ještě ho zbrzdila válka v Koreji, ale pak už byl k nezastavení. Stavěl silnice, dálnice, letiště, obytné budovy i průmyslové podniky; založil největší loděnici světa. Pak Ford zvažoval montáž osobních vozů v Koreji, ale Chung nebyl mezi vybranými partnery. Hned poslal svého bratra, jenž tehdy bydlel v USA, s vlastní nabídkou k Fordovi do Dearbornu. Uspěl, značka Hyundai se zrodila na základě odvozeného korejského slova, které vlastně značí modernizaci...

Další historie je už dobře známá. Po Ponym a Excelu přišly nové typy Accent, Sonata, Lantra a mnohé jiné, s nimiž Hyundai dobyl svět; z licenčních motorů Mitsubishi přešla korejská automobilka na vlastní pohonné jednotky. V roce 2001 překonala řada Accent/Verna jako první Hyundai hranici pěti milionů vozů; následovaly pětimilionté Elantra/Avante (2008) a Sonata (2010). Globální Sonata se dnes vyrábí v sedmé generaci, ve druhé přešla na pohon předních kol, ve třetí se stala prvním korejským vozem své třídy vybaveným air-bagy a v šesté uvedla dnešní designový styl Fluidic Sculpture. Pro Evropu se zrodily odvozené vozy Hyundai i40, uvedené netradičně nejprve s karoserií kombi. Menší Elantra dospěla od roku 1990 do šesté generace, větší Grandeur je od roku 1986 nejúspěšnějším sedanem prémiového segmentu v Koreji (v páté generaci překonal metu 1,25 milionu vozů).

Pro Evropu připravil Hyundai vozy i10, i20 a i30, kromě SUV a MPV. Patří také k průkopníkům elektromobilů s vodíkovými palivovými články, klasických akumulátorových elektromobilů a hybridních vozů, na jejichž vývoji pracuje od osmdesátých let. V roce 2010 vyhlásil Hyundai Motor Group, sdružující nejen Hyundai Motor, ale i Kia Motors, nový korporátní program Vision 2020 stanovující cíle všech tří dnešních divizí, a to automobilové, ocelářské a stavební. U Hyundaie oprášili původní myšlenku Henryho Forda a zahájili vlastní výrobu kvalitní oceli, která je základním stavebním prvkem všech automobilů Hyundai a Kia Motors, a znovu připojili Hyundai Engineering & Construction (stavebnictví). Další podřízené firmy se specializují na výrobu dílů, např. Mobis, WIA, PowerTech, Dymos, Kefico, Autron atd. Výrobní program zahrnuje rovněž lehké i těžké užitkové automobily a autobusy; globální expanze znamenala otevření automobilových továren v jiných zemích. Evropu zásobují české Nošovice a turecký Izmit.