F. A. Elstner (2) – Tři světadíly

Ještě jednou se vracíme k životnímu příběhu novináře, cestovatele a spisovatele F. A. Elstnera, od jehož narození nedávno uplynulo 110 let...

František Alexander Elst­ner (1902 – 1974), přáteli zvaný Frank, a jeho manželka Eva se v první polovině třicátých let proslavili dálkovými jízdami s malými vozy Aero. Nejprve s jednoválcem na Balkán (1932), pak s dvouválci do severní Afriky (1933 a 1934). Na podzim 1935 začali připravovat akci 100 dní v malém voze. Tentokrát zvolili litrový čtyřválec Škoda Popular a rozhodli se vydat do USA a Mexika.

Se stříbrným polokabrioletem ­vyjeli z Prahy koncem února roku 1936, ostrý start následoval v New Yorku. Ujížděli před tor­nádem a záplavami k jihozápadu, přes Baltimore k Mississippi, pak do Lareda a Mexiko City. ­Pokračovali k jihu pod obratník Raka a překonávali stoupání do výšek 2500 m nad mořem. Ze sopečné oblasti, jíž dominoval Popoca­tépetl, vyrazili zpět k severu, pak k severo­západu na Los Angeles a San Francisco. Následoval zrychlený přesun od západního k východnímu pobřeží USA. Po přeplavbě do Evropy doháněli plánovanou vzdálenost 25 000 kilometrů, zamířili tedy do Madridu. V neklidném Španělsku málem jejich cesta skončila, když je ze silnice vytlačil nákladní vůz s Frankovými gardisty. Se štěstím vy­vázli a do Prahy dorazili 29. května 1936. Výprava trvala 96 dní, z nichž 47 projezdili vozem s denním průměrem 525 kilometrů. Elstner ji později vylíčil v knize Evropan se vrací. Od léta 1936 byl F. A. Elstner propagačním pracovníkem au­tomobilky Škoda, i nadále publikoval, vysílal v rozhlase a byl činný v Autoklubu RČs. V rámci příprav na automobilovou a motocyklovou Soutěž Malou dohodou podnikli manželé Elstnerovi v létě 1937 Velkou studijní cestu Malou dohodou.

Polokabrioletem Škoda Rapid jeli nejprve do Paříže a Ženevy, kde byla ­aliance Československa, Rumunska a Jugoslávie v letech 1922 a 1933 uzavřena a stvr­zena. Poté pokračovali do Jugoslávie a Rumunska. Domů se vraceli přes Podkarpatskou Rus; tam mělo tehdejší Československu s Rumunskem společnou hranici. Najezdili přes devět tisíc kilometrů a přivezli aktuální informace o stavu silnic, které se velice hodily organizátorům i účastníkům soutěže, jež se jela v září 1937. Během ní pak F. A. Elstner působil jako reportér. V létě 1938 dostal F. A. Elstner za úkol otestovat v nejtěžších podmínkách jeden z prvních vozů Škoda Popular 1100.

S manželkou Evou a zlatohnědým polokabrioletem odcestovali do Jižní Ameriky. Startovali z Buenos Aires, po prašných a kamenitých cestách a necestách projeli napříč Argentinou až k severu, k bolivijské hranici, a pak zpět. Za 12 dní absolvo­vali přes 6 tisíc kilometrů denním průměrem 530 km. Zprávy o hrozícím válečném konfliktu s hitlerovským Německem je donutily zkrátit program a z uruguayského Montevidea nejbližší lodí odcestovali do Evropy. Vůz nechali ve Francii a letadlem se těsně před podpisem Mnichovské dohody vrátili do Prahy. Jejich Popular 1100 byl nakonec jediným vozem tohoto typu vystaveným v říjnu 1938 na auto­salonu v Paříži, ostatní expo­náty se tam z Československa kvůli německému embargu nedostaly. Jihoamerické dobrodružství je tématem Elstnerovy knihy Tango argentino.

Zaměstnancem automobilky Škoda zůstal F. A. Elstner do jara 1941, poté pracoval v pražském divadle Járy Kohouta, psal knihy a spolupracoval s Lucerna-filmem. Epizodou z doby těsně po válce bylo jeho druhé, velmi krátkodobé manželství. V roce 1946 působil v Paříži jako dopisovatel deníku Mladá fronta a spolupracovník Československého rozhlasu, zároveň připravoval další dálkovou jízdu do Afriky. K té odstartoval 28. října 1947 s vozem Aero Minor, jehož přední kola poháněl dvoudobý dvouválec 615 cm³. Posádku s ním tvořili jeho třetí manželka Anna a jednadvacetiletý syn René. Překonali Saharu a dojeli až blízko k rovníku, do přístavu Cotonou v Guinejském zálivu. Zpáteční jízdu do Alžíru, opět s průjezdem Saharou, zvládli denním průměrem 426 kilometrů. Z Cotonou do Prahy se vrátili za rovných dvacet dní, na Silvestra 1947. Po únoru 1948 už F. A. Elstner cestovat nesměl, na podzim 1948 ještě stačil vydat knihu Lovci kilometrů o africké jízdě s vozem Aero Minor, potom se musel živit jako stavební dělník. Až po několika letech směl publikovat brožury o bezpečnosti silničního provozu pod hlavičkou Státní pojišťovny a Mototechny.

K cestopisům se vrátil v letech 1956 a 1957 knihami pro mládež Saharou a pralesem a S kamerou a za volantem třemi díly světa. V roce 1959 směl konečně znovu vyrazit za hranice, byť jen východním směrem. S vozem Škoda Octavia a přítelem Janem Fialou absolvoval 14 tisíc kilometrů dlouhou jízdu do Sovětského svazu, jež je zavedla i do Gruzie a na Kavkaz. Knihu Šťastnou cestu, Octavie! o ní mu v roce 1961 vydalo nakladatelství Svět sovětů. Se stejným automobilem doplněným přívěsným vozíkem Motex na zavazadla mezitím objel v létě 1960 celé Československo. Posádku spolu s Janem Fialou tvořili i tři chlapci, z nichž nejmladší byl jeho tehdy osmiletý vnuk René, domácky zvaný Janek. Vše je zapsáno v knize Tři kluci + km, jež vyšla v roce 1964 ve Státním nakladatelství dětské knihy (SNDK). O dva roky později vydalo SNDK jednu z nejznámějších dětských knih F. A. Elstnera nazvanou Motorové opojení. Poslední výpravu podnikl na podzim 1968. S bílým kabrioletem Aero 30 ročníku 1935 v doprovodu kombíku Trabant 601, s nímž jel Jan Fiala, se vydal za přáteli na Moravu a do Slezska. Popsal ji v knížce Pan Trabant a bílá slečna, jež vyšla v roce 1971 v ostravském nakladatelství Profil. František Alexander Elstner odešel z tohoto světa 8. září 1974 ve věku dvaasedmdesáti let. Autor děkuje René Elstnerovi za poskytnutí snímků a informací

Převzato z časopisu

Fotogalerie