image/svg+xml

Automobil Revue

Historie

DUESENBERG (1914 – 1966) – Je to Duesy!

Tom Hyan 27.06.2018 06:12

Historie Nádherný osmiválec Duesenberg model J jako Tourer Denham Style (model 1930)

Ještě výkonnější verze SJ s odstředivým plnicím kompresorem motoru (čtyřdveřový kabriolet Riviera by Brunn z roku 1933)Duesenbergy patřily k nejproslulejším americkým automobilům dvacátých a třicátých let a jejich výkony udivují ještě po dlouhých letech od zániku značky...

Sériové osobní automobily Duesenberg se vyráběly jen sedmnáct let. Nezachránilo je ani začlenění továrny do impéria Erreta Lobbana Corda, jehož Cord Corporation sdružovala nejen automobilové značky Auburn, Cord a Duesenberg, ale také výrobu letadel Stinson, leteckých i automobilových motorů Lycoming, taxi Checker a lodí v New York Shipbuilding, jakož i různé služby včetně taxislužby Yellow Cab, aerolinek Interstate Airlines a Cuban Flying Service. Vznik značky byl pozvolný, němečtí emigranti, bratři Fred a August Duesenbergové, totiž začínali v Des Moines (Iowa) se závodními bicykly, zkusili automobilovou konstrukci a nakonec první vůz vyrobili pod jménem bohatého mecenáše Masona (1904). V roce 1913 založili v St. Paulu (Minnesota) výrobu motorů a už o rok později se objevily první závodní vozy Duesenberg, které záhy začaly vítězit. Vyráběli rovněž letecké motory konstrukce King-Bugatti, šestnáctiválce o objemu 24,3 litru a výkonu 301 kW (410 k)/2000 min-1 pro vojenské účely.

Letecký šestnáctiválec Duesenberg typu H o výkonu 590 kW (800 k) z roku 1919Na státní zakázku vyvíjeli neobyčejně silný letecký šestnáctiválec Duesenberg typu H o objemu válců 55 litrů a výkonu až 590 kW (800 k)/1800 min-1. Náročný projekt nebyl jednoduchý, a tak prototyp dokončili až roku 1919, kdy bylo po válce a zůstal nevyužit. Získané zkušenosti uplatnili na závodních automobilech, od nichž byl už jen krůček k zahájení sériové výroby vysokovýkonných luxusních vozů. V novém sídle v Indianapolisu začala výroba silničních osmiválcových automobilů Duesenberg, které značku nejvíce proslavily. První model A (1921) byl také prvním řadovým osmiválcem na americkém trhu, vzniklo 600 vozů, následoval vylepšený typ X (pouhých 13 kusů před bankrotem). Už v roce 1921 měly Duesenbergy kapalinové brzdy na všech kolech. Absolutním vrcholem se stal model J, poprvé představený na autosalonu v New Yorku v prosinci 1928. Jeho řadový osmiválec 6882 cm3 (vrtání x zdvih 95 x 121 mm) se čtyřventilovým rozvodem DOHC využíval zkušeností ze závodních tratí a dosahoval ve své době rekordního výkonu neuvěřitelných 195 kW (265 k) při 4200 min-1, tedy dvakrát tolik než nejbližší soupeři! Ani to však nebylo poslední slovo. Odvozený sportovní model SJ, tehdy vrchol automobilové techniky, dostal přeplňování odstředivým kompresorem, takže výkon vzrostl dokonce na 235  kW (320 k) při 4750 min-1! Známý americký závodník Ab Jenkins potvrdil kvality sériových Duesenbergů dosažením největší rychlosti 245 km/h a rekordem na čtyřiadvacet hodin, kdy kroužil na dně vyschlého solného jezera v Bonneville v Utahu průměrem 218 km/h. Pro sériové modely byla uváděna největší rychlost 187 km/h, resp. 208 km/h s přeplňováním.

Speciálně karosovaný kompaktní typ JN (Berline by Rollston z poslední série 1937) a jeho řadový osmiválec 6,9 litruV roce 1935 vznikly dva zkrácené roadstery SSJ, jeden pro Garyho Coopera, druhý pro Clarka Gableho. Reklama uváděla jen, že oba slavní herci řídí Duesenbergy. Více sdělovat nebylo třeba. Označení JN a SJN dostaly menší typy se zkráceným podvozkem, většinou dodávané s karoseriemi Rollston. Podobně jako u C. Harolda Willse a jeho vozů Wills Sainte Claire však lpění na výjimečné kvalitě zvýšilo výrobní náklady natolik, že Duesenberg už v roce 1926 vyhlásil bankrot. Navíc typy A byly sice velmi dobré vozy, ale měly příliš konvenční karoserie. To vše změnila až řada J/SJ, vytvořená na popud Erretta Lobbana Corda, jenž sice automobilku v roce 1927 koupil, ale ponechal jí značnou samostatnost. Fred Duesenberg s bratrem Augustem mohli pokračovat v práci, jenže Fred zemřel už v červenci 1932 po nehodě v superrychlém typu SJ. Na autosalonu v Paříži 1929 slavil typ J premiéru také v Evropě a záhy se stal osobním vozem španělského krále Alphonse XIII., italského Vittoria Emmanuela, jugoslávské královny Marie a také prince Mikuláše z Rumunska, který s ním dvakrát startoval ve 24 h Le Mans. Stejně jako v USA se do oblékání podvozků Duesenberg pustily nejproslulejší karosárny, k nimž patřily Letourneur et Marchand, Figoni, Fernandez et Darrin, Saoutchik, Gurney Nutting, Vanden Plas, Castagna, Graber a další. Zakázkové karoserie na podvozky v ceně kolem 8500 dolarů (Ford A tehdy stál 450 dolarů) dodávali nejslavnější američtí karosáři Murphy, Bohman & Schwartz, Brunn, Holbrook, Le Baron, Rollston, Derham, Locke, Willoughby a další. Výrok „Vždyť je to Duesy“ se vžil jako obecné pojmenování kvality.

Duesenberg model X, vzácný exemplář osmiválce 74 kW (100 k), celkem vyrobeno jen 13 vozů v roce 1927Duesenbergy J a SJ měly robustní žebřinový rám, dodávaly se jako podvozky se dvěma délkami rozvoru náprav, 3620 mm (142,5 palce) nebo 3899 mm (153,5 palce), po zkušební jízdě v Indianapolisu přímo karosářským firmám na individuální objednávky, výjimkou byly karoserie La Grande, sice také vyráběné externími dodavateli, ale lakované a dokončované u Duesenberga. Dvorním dodavatelem byla především Derham Custom Body Company, kde Philip A. Derham spolupracoval v letech 1929 – 1931 s šéfdesignérem Gordonem Buehrigem, později tvůrcem legendárního Cordu 810 s pohonem předních kol. Téměř třetinu všech vozů typů J a SJ karosovala firma Walter M. Murphy Company z Pasadeny. Celkem vzniklo kolem 470 vozů obou nejslavnějších typů, měly výrobní čísla 2125 až 2611, ale některá z řady byla přeskočena. Vzhledem k vysoké kvalitě a prestiži se dochovalo zhruba 300 vozů J a SJ (také v Československu), jež jsou dnes nesmírně ceněnými veterány. Řadové osmiválce měly čísla J101 až J588, některé však sloužily samostatně jako reklamní kousky a jiné se objevily v motorových člunech. Motory pro J a SJ vyráběla společnost Lycoming Motors z Williamsportu v Pensylvánii, také součást Cord Corporation (Lycoming existuje dodnes jako výrobce leteckých motorů). Duesenberg překonal vlastní bankrot v roce 1926, Černý pátek 25. října 1929 na newyorské burze a následnou hospodářskou krizi třicátých let, ale definitivní konec přinesl až rozpad Cordova impéria. V roce 1936 byly Duesenbergy vystavovány na veřejnosti naposledy coby modely 1937, pak Cord Corporation vyhlásila v srpnu 1937 dobrovolnou likvidaci. V říjnu 1937 koupila továrnu Duesenberg v Indianapolisu firma Marmon-Herrington, která se zaměřila na vozy s pohonem všech kol (včetně přestaveb Fordu V8 a výroby pásových tahačů). Poslední typ SJ pro německého klienta byl smontován v Chicagu v roce 1938, pro servis a náhradní díly automobilů Duesenberg, Auburn a Cord vznikla nová společnost v Auburnu v Indianě. Ve městě Auburn v bývalém showroomu Auburn Automobile (vedlejší továrna Auburnu byla zbořena) ve stylu art deco je dnes pozoruhodné Auburn-Cord-Duesenberg Museum s řadou krásných automobilů, motorů a dalších pamětihodností. Pokus o znovuzrození značky Fredem Duesenbergem juniorem, Augustovým synem, v modelovém roce 1966 nevyšel, ale prototyp s osmiválcem Chrysler vzbudil velkou pozornost.

Převzato z časopisu

Fotogalerie

Vstup do diskuze (0)   Tisk Facebook Twitter

Související články:

CORD (AUBURN-CORD-DUESENBERG CO.) – Americká avantgarda



Emil Frey Select

Subaru Forester 2,0 e-Boxer,CZ,1Maj,Executive

11 245 km, r. 2020

889.900,- Kč

Renault Grand Scénic 1.5 dCi 81kW DYNAMIQUE, TAŽNÉ

111 602 km, r. 2012

189.900,- Kč

Peugeot 308 1.2 PureTech SW 110k ACTIVE

114 867 km, r. 2019

339.900,- Kč

Newsletter

Přejete si odebírat newsletter?



Test

Škoda Fabia 1.0 TSI – Mílový skok

Lukáš Dittrich 31.01.2022 07:17

Výrazně širší karoserie dělá z nejnovější ­Fabie už od pohledu mnohem dospělejší vůz. Propracovaná aerodynamika pomáhá k nižší spotřebě paliva

Čtvrtá generace Škody Fabia slibuje kromě jiného mnohem prostornější interiér, větší objem... >>

Více



Technika

Gordon Murray OX – Ox: prostě vůl

Jiří Fiala 17.05.2022 05:33

OX si hravě poradí s hůře sjízdným ­terénem Rwandy

Slovo vůl (anglicky ox) už pro nás pomalu nemá ani pejorativní význam. Živého vola viděl v Česku... >>

Více



Další články

  • Allard – Věčné hledání

    Konstruktér a závodník Sydney Herbert Allard překypoval nápady a neortodoxním... >>

  • Toyota Mirai – Vodík v praxi

    Kromě akumulátorových elektromobilů by měla ekologická budoucnost v zatím ne... >>

  • Ford E-Transit – Ford pro(ductivity)

    Elektrické provedení typu Ford Transit se stává prvním elementem nově založené... >>

  • Renault Turbocompound – Dvě turbíny

    Renault Trucks v rámci Volvo Group v roce 2021 inovoval své střední a těžké... >>

  • Rétromobile 2022 – Znovu jaro

    Na 46. ročník Rétromobile jsme si museli dva roky počkat. Všichni byli v... >>

  • Tatra 30 (1. díl) – Čtyřválcový boxer

    V září 1927 vystavila Tatra na pražském autosalonu podvozek svého nového typu T... >>

  • Subaru Corporation 2021 – Nejmenší z velkých

    Bez ohledu na to, zda jako měřítko použijete počet vyrobených vozů nebo tržní... >>

  • Sto let značky Maybach – Synonymum luxusu

    Když byl před berlínským autosalonem roku 1921 Karl Maybach posměšně dotazován,... >>




Menu

  • Novinky |
  • Testy |
    • Představujeme
    • Svezli jsme se
    • Náš test
  • Články |
    • Historie
    • Technika
    • Pro řidiče
    • Motorsport
    • Magazín
    • Fotogalerie
    • Listárna
  • Speciály |
  • Tiskové zprávy |
  • Časopisy |
    • Automobil Revue
    • Trucker
    • Doprava a silnice
  • Bazar |
  • Newsletter |
  • Novinky |
  • Testy |
  • Historie |
  • Pro řidiče |
  • Speciály |
  • Truck/bus |

Newsletter
Předplatné
O nás

Vyhledávání


Automobil Revue

Novinky | Testy | Články | Speciály | Tiskové zprávy | Časopisy | Bazar | Newsletter |

Všechna práva vyhrazena © | 2011 - 2022 Redakce Automotorevue | Mapa stránek | Redakce stránek | Napište nám | Předplatné | RSS | GDPR | CMP | Autoři
design by skop | system by SABRE |