Historie

Citroën SM - Avantgarda

Tom Hyan 04.08.2010 00:50

05 46198

Krátkému spojení Citroënu s Maserati vděčíme za technicky vyspělé čtyřmístné kupé SM avantgardních tvarů, jež letos slaví čtyřicátiny…

V roce 1968 uzavřela reorganizovaná společnost Citroën SA, která tehdy sdružovala tradiční značky Citroën, Berliet a Panhard, dohodu o technické a obchodní spolupráci s malým italským výrobcem sportovních automobilů Maserati. Jejím prvním a posledním výsledkem bylo 11.března 1970 představení nevšedního čtyřmístného kupé SM na Ženevském autosalonu, prvního francouzského vozu Gran Turismo od zániku značek Facel Vega, Delage, Delahaye a Talbot. Vyznačovalo se celou řadou do té doby neobvyklých řešení, k nimž patřily například variabilní účinek posilovače řízení, pětistupňová převodovka, pohon předních kol s motorem V6 a samozřejmě jako u legendy DS hy-- .DROPneumatické pérování a natáčecí světlomety do zatáček se samočinnou regulací. Na přání se montovala klimatizace.

Citroën SM vzbudil obrovskou pozornost, stejně jako před ním Traction Avant, 2 CV, DS, Ami 6 a po něm ještě GS a CX, které patří k vrcholům produktové historie této francouzské automobilky, rovněž průkopníka mechanizované velkosériové produkce (André Citroën se nechal inspirovat příkladem Henryho Forda). Samozřejmě, vyspělá technická řešení přinášela jisté problémy, ale nakonec esemku zahubila první ropná krize (1973). Do roku 1975 vzniklo jen 12 920 vozů, mírně modernizovaných v letech 1972 (vstřikování paliva místo karburátorů, na přání kola Michelin RR z vytvrzeného plastu) a 1973 (alternativa motoru 3.0 V6, samočinná převodovka). Zkoušky motoru 2.7 V6, který vytvořil šéfkonstruktér Giulio Alfieri přesně podle požadavků francouzského partnera, začaly na silnici v Itálii už v roce 1968, ale v SM se objevil až v roce 1970 (přestože projekt vozu od roku 1966 vedl Jacques Né). Byl celohliníkové konstrukce, neobyčejně kompaktní s délkou jen 310 mm, spojen s plně synchronizovanou pětistupňovou převodovkou, uloženou v tradici Citroënu před motorem spolu s rozvodovkou pohonu předních kol.

Avantgardní styling karoserie s rampou šesti světlometů pod kryty z organického skla, dlouhou přídí a krátkou zvýšenou zádí se vzhůru výklopným víkem vytvořil tým šéfdesignera Roberta Oprona, který vedl designerské středisko Citroënu v letech 1964 – 1975 (po smrti slavného Flaminia Bertoniho, mj. tvůrce DS). Proti DS klesl součinitel odporu vzduchu o víc než 20 %. Po celou šestiletou výrobní periodu se design SM neměnil, pouze se objevila exportní verze s nepěkně modifikovanými hlavními světlomety, což si ovšem vyžádaly odlišné předpisy USA (vůz dostal samočinnou převodovku Borg-Warner). Hy-- .DROPneumatické pérování bylo dalším vývojem DS s typickými kulovými nádobami, rozdělenými membránou, oddělující kapalinu od trvalé náplně plynu (dusík). Proměnný účinek hydraulického posilovače řízení byl závislý na rychlosti jízdy, což byla velká novinka; nastavitelný volant tradičně jednoramenný. Citroën SM byl rychlý, dosahoval 220 km/h, ale jeho jízdní vlastnosti ovlivňovaly nepříliš tuhé odpružení a nevhodné rozložení hmotnosti (900 kg z celkových 1450 kg připadlo na přední nápravu). V červnu 1972 se objevil motor se vstřikováním paliva a zvýšeným výkonem o osm koňských sil, v září 1973 verze se samočinnou převodovkou a zvětšeným objemem na 2965 cm3 ( 91,6 x 75 mm) a výkonem 132 kW (180 k). Třílitrovou verzi použil Maserati i pro vlastní typy Merak a Quattroporte II.

Karosář Henri Chapron vytvořil různé speciály SM včetně kabrioletu Mylord 2+2 s plátěnou střechou a prodloužených přehlídkových prezidentských vozů (rozvor 3470 proti 2950 mm). Jednotku SM, ale otočenou o 180° vzad pro pohon zadních kol, použil Ligier pro sportovní kupé JS2, která se objevila také v rallye (vítěz Bayonne-Cote Basque 1972) a v závodech na okruzích včetně 24 h Le Mans (se čtyřventilovou hlavou pro 3.0 V6 dosáhly výkonu až 270 k). Kuriozitou byla samotná účast vozů Citroën SM v automobilových soutěžích. Hned při debutu vyhrála domácí posádka Jean Deschaseaux/Jean Plassard náročnou Marockou rallye 1971, součást ME značek, na továrním SM Gr. 4; ze šedesáti vozů dojelo po 4350 km jen devět! Vznikly i prototypy SM Gr. V ve stylu breadvanu Ferrari, třetí místo v TAP Portugal Rallye 1972 dobyl Bjoern Waldegaard, ale pak dostaly opět přednost lehčí DS 21. Posádka Guy Verrier/G. Foucault (Team AGACI) s karburátorovým vozem SM 2.7 V6, vylehčeným o sedmdesát kilogramů, se dokonce přihlásila do 24 h Le Mans 1972, ale neuspěla.

První rok se prodalo pět tisíc vozů, v roce 1973 odbyt klesl na 2658 a v roce 1974 už jen na 352 automobilů SM. Ropná krize zahubila avantgardní produkt, jenž vznikl pro rychlost; tím se Citroën v létě 1975 se svým nejprestižnějším modelem rozloučil.