CHATEAU LOUČEŇ CONCOURS D´ELEGANCE – Počtvrté a nejistě

Prostory zahrad zámku Loučeň o víkendu 3. a 4. června 2017 opět hostily vybrané exponáty naší nejlepší soutěže elegance, konané pod hlavičkou společnosti Veteránská krása. Co bylo k vidění?

Aby venkovní akce spojená s klasickými automobily byla úspěšná, je potřeba hezké počasí. Organizátoři letošní Chateau Loučeň Concours d’Elegance mohou být v tomto ohledu spokojeni, protože až na drobný déšť v neděli bylo o víkendu na Loučni příjemné, téměř letní počasí. I během čtvrtého ročníku se laické i odborné veřejnosti představily desítky vybraných automobilů, jež soutěžily o ceny v několika kategoriích. Nosným tématem letošní soutěže elegance bylo ale představení vozidel značky Ferrari, jež letos slaví 70 let od svého založení. I z toho důvodu jsem se nejprve přesunul do zadní části výstavní plochy, kde se italské automobily nacházely (rozdělení a umístění exponátů by si zasloužilo větší péči). Velkou pozornost si vysloužilo několik vzácných vozidel z šedesátých let: k vidění byly Ferrari 250 Cabrio z roku 1960, 250 GT Lusso, 275 GTC, 275 GTS Cabrio a 330 GT.

Tyto skvostné dvanáctiválcové kousky byly doplněny novějšími typy, mezi kterými zaujaly hlavně 365 GTB/4 Daytona (1973) se zajímavým modrým lakem nebo hranaté Ferrari 400 (1976). Z celkem dvanácti Ferrari (včetně moderních 458 Speciale a GTC4-Lusso) nakonec soutěž elegance opanovaly modely vystavené společností Scuderia Praha. První místo získal vínový model 275 GTC. Kromě Ferrari byla výrazně zastoupena i značka Maserati – mimo nové modely se ukázaly například Maserati Indy, Sebring, Khamsin nebo čerstvě dokončená Bora. Soutěže elegance jsou ale hlavně o meziválečných, případně předválečných vozidlech připomínajících dobu, kdy se s těmito společenskými událostmi začínalo. I proto jsem se na ně blíže zaměřil. V zahradách se objevila řada krásných automobilů československé i zahraniční výroby. Pozornost získala téměř dokončená Tatra 17 s řadovým šestiválcem OHC a otevřenou karoserií, již představil známý sběratel a respektovaná autorita ve svém oboru Pavel Kasík.

A bylo toho více: zmiňme dvojici majestátních Walterů (6B a P IV. 9/36 HP), dva Wikovy, několik krásných Pragovek (zcela vyčnívala autentická Praga Lady v provedení kabriolet z roku 1936, již vystavil Emil Příhoda) a konečně i modely z muzea Škoda Auto. To se letos blýsklo hlavně dokončeným modelem 935 Dynamic z roku 1935, jedním z prvních československých aerodynamických automobilů. Pestrý výběr meziválečných automobilů doplnily kromě několika Bugatti a dalších modelů i majestátní Horch 750 z roku 1933, Mercedes-Benz 770 (1937) z Národního technického muzea (přehlídková karoserie z dílen Karosa Vysoké Mýto, dříve Sodomka, rok 1952) a čerstvě dokončená Hispano Suiza J12 (1937), jež si odnesla cenu poroty za nejhezčí meziválečný automobil. Mezi nejzajímavější exponáty v kategorii poválečných vozů patřila Alfa Romeo 1900 C Sprint s jedinečnou karoserií Ghia. V roce 1953 se účastnila rally Monte Carlo a poté prošla dlouhou cestou až do současného stavu po perfektní renovaci.

Na výstavu dorazila z Hamburku večer před zahájením soutěže, protože do Čech byla koupena teprve nedávno s pomocí fondu řízeného Jaroslavem Brzoněm. V kategorii poválečných automobilů jí nakonec cenu sebrala Alfa Romeo 2600 GT Spider, kterou představil Jiří Markuzzi. V rámci víkendu byla vyhlášena i divácká cena, pojmenovaná na počest slavného československého karosáře jako Uhlíkova trofej. Letos ji získala kopie Bugatti 57, postavená na základě vozu Jaguar E-Type, kterou do Loučně přivezl známý slovenský sběratel Karol Pavlů. Ten zároveň vystavil i podivnost jménem Bucciali, což je vůz s karoserií ve stylu 30. let, postavený na základě tehdejšího modelu Cord (tedy s  předním pohonem). K prezentaci těchto sice krásných, ale nikoliv autentických vozidel při prestižní události, jakou soutěž v Loučni bezesporu je, máme velké výhrady. Kopie a stavby tam dle našeho názoru vůbec nemají co pohledávat, protože kazí celkový dojem z akce a laická veřejnost je od originálů a vzácných automobilů vůbec nerozezná, takže jsou pak často (i veřejně) oslavovány, ačkoliv k jejich glorifikaci není žádný objektivní důvod.

Převzato z časopisu

Fotogalerie