image/svg+xml

Automobil Revue

Historie

Bugatti (1909 – 2019) – 110 let legendy

Tom Hyan 27.08.2019 06:28

Nejnovější koncept La Voiture Noire ­spolu s předchůdcem Bugatti 57 SC Atlantic ze třicátých let

Po druhé světové válce značka Bugatti zanikla. Poprvé ji obnovili před 28 lety, podruhé před dvaceti a od roku 2005 malosériová produkce pokračuje.

Věhlasné jméno sice nikdy nezaniklo, protože po zastavení výroby automobilů v Molsheimu pokračovalo sdružení Messier-Hispano-Bugatti ve výrobě dílů pro letecký průmysl, a to včetně podvozků pro nadzvukový dopravní letoun Concorde, takže pro obnovu bylo třeba vyjednat práva na značku s leteckou skupinou SNECMA! To se podařilo nejprve Romanu Artiolimu, který ve velkolepém stylu předvedl nový dvanáctiválec Bugatti EB110 v Paříži v roce 1991. První sériový automobil s motorem přeplňovaným čtyřmi turbo-dmychadly však vydržel ve výrobě jen čtyři roky, další projekty (sedan, kupé GT) se už sériově nerealizovaly, když panu Artiolimu došly finanční prostředky. Slavné jméno se nakonec zásluhou Ferdinanda Piëcha stalo koncem devadesátých let součástí Volkswagen Group a sídlem nové společnosti Bugatti byl zprvu Berlín, než se přestěhovala do rodného Molsheimu na francouzsko-německém pomezí. 

Bugatti 57 SC Atalante, jiné legendární osmiválcové kupé z konce třicátých let

Bugatti byly aristokraty mezi automobily, Ettore Bugatti (1881 – 1947) pak především umělcem, jehož jen náhoda přivedla ke konstrukci automobilů. Milánský rodák pocházel z italské umělecké rodiny, otec Carlo byl malířem, sochařem, architektem a výrobcem nábytku, ale když Ettore ve čtrnácti vylepšil tříkolku Prinetti & Stucchi, přemluvili majitelé firmy otce, aby synovi u nich dovolil pracovat. Nejprve na jízdních kolech, jenže v sedmnácti se už na tříkolce zúčastňoval závodů. Značku tříkolek (existovala do roku 1902) by dnes nikdo neznal, v zapomnění neupadla jen díky Bugattimu, který tam v roce 1898 vytvořil čtyřkolový vozík, poháněný čtveřicí motorů De Dion, z nichž dva byly uloženy vpředu a dva za zadní nápravou! Později bylo vozu přiřazeno typové číslo 1, a tak začala kariéra konstruktéra, jenž typy 3 až 9 vytvořil pro značky De Dietrich, Mathis a Deutz. Na základě typu 10 z Kolína nad Rýnem vzniklo první Bugatti 13, když čísla 11 a 12 asi ještě patřila jiným typům pro Deutze...

Pod taktovkou Ettora Bugattiho, jenž po italských tříkolkách a quadricyklech Prinet-ti & Stucchi tvořil ještě pro francouzský De Dietrich, německý Deutz a francouzský Peugeot (vozík typu 19, známý BéBé), vznikl nespočet nejrůznějších automobilů sportovního charakteru, silničních i čistokrevných závodních, ale také elektromobilů, dětských miniautomobilů, a dokonce originální letadlo, železniční motorové vozy a také pomocný motor pro jízdní kolo! Jeden z prvních typů Bugatti 13, čtyřválec 1327 cm3 (později 1368 cm3), je ve sbírkách NTM Praha jako nejstarší dochovaný automobil této značky na světě. Absolutní hvězdou se stalo Bugatti 35, nejúspěšnější závodní typ, jež v různých modifikacích vyhrálo přes tisíc závodů. Za jeho volantem se objevili i Čeněk a Eliška Junkovi. Ettore Bugatti nalezl vynikajícího spolupracovníka v synu Jeanovi (1909 – 1939), designérovi nejslavnějších typů 57, který bohužel zahynul při zkušební jízdě, když se vyhýbal opilému cyklistovi. Do počátku druhé světové války vítězily Bugatti v závodech Grand Prix i ve 24 h Le Mans, po jejím ukončení vznikly na základě řadového osmiválce typu 57 (objem 3257 cm3, s kompresorem až 210 k v typu 57 SC) nový model 101 a kompresorový 101C, ale vozy už byly zastaralé. 

Dnešní Bugatti Chiron v Molsheimu před zámkem Saint Jean, někdejším sídlem Ettora Bugattiho

Vstup do formule 1 s řadovým osmiválcem uloženým napříč v rámu Bugatti 251 (1956) skončil fiaskem. Tím se historie klasických Bugatti uzavřela, neuspěly ani nové čtyřválce typů 73A a 252. Továrnu v Molsheimu opustilo celkem 7950 automobilů od typu 13 po 252; pak v roce 1963 získala závod skupina Hispano-Suiza/Mes-sier (později SNECMA, divize Hispano--Messier-Bugatti) pro výrobu dílů letadel (podvozky, hydraulika, motory). Pokusy o oživení Bugatti neustaly, po intermezzu 1991 – 1995 v Itálii ji získal Volkswagen Group. Už na Artioliho dvanáctiválci Bugatti EB110 se podílel také český emigrant Pavel Rajmiš (začínal jako inženýr v Tatře) ve funkci manažera technického vývoje a testování vozu, na designu Veyronu zase pracoval Slovák Jozef Kabaň (ex-Škoda Auto; v rámci BMW Design v březnu 2019 jmenován šéfdesignérem Rolls-Royce). 

Italský podnikatel Artioli koupil Bugatti v roce 1987 a téhož roku založil firmu Bugatti Automobili SpA, která postavila supermoderní továrnu v Campogallianu u Modeny a 15. září 1991 (v den 110. výročí narození Ettora Bugattiho) představila v Paříži supersportovní vůz EB110, jenž se stal nejrychlejším sériově vyráběným automobilem světa (351 km/h). Romano Artioli vyrobil 139 vozů EB110 a inicioval vznik sedanu Bugatti EB112, ale v roce 1995 zkrachoval. 

Nejnovější éru Bugatti zahájil Volkswagen Group, když v roce 1998 značku koupil, vytvořil novou společnost Bugatti International SA se sídlem na třídě Unter den Linden v Berlíně a představil kupé EB118 na pařížském autosalonu 1998 s novým třířadovým osmnáctiválcem 6.3 W/408 kW (555 k) z dílů VW Group! Cestou k dnešnímu Veyronu byl EB18/3 Chiron (IAA  1999), supersportovní kupé, u něhož se motor 6.3 W18 přestěhoval před zadní nápravu. Stejnou koncepci měl jen o měsíc později uvedený EB18/4 Veyron prezentovaný na tokijském autosalonu, základ prvního produkčního typu s rychlostí přes 400 km/h. Sériová výroba, zahájená v roce 2005 typem Veyron 16.4 s novým šestnáctiválcem do W (2x VR8, čtyři turbo-dmychadla), byla omezena na 300 kupé a 150 roadsterů. Nástupce Bugatti Chiron dosáhne limitu 500 kusů. Výkon motoru 8.0 W16 vzrůstal ze zprvu rekordních 1001 koní (736 kW) až na 1500 koní (1103 kW). 

Bugatti 32 Grand Prix s aerodynamickou karoserií zvanou tank bylo dodáno také manželům Junkovým do Prahy (1923)

Během výroby vznikaly akční série Veyronu se jmény známých závodníků, v čemž pokračuje nový typ Chiron (např. exkluzivní model Divo) a zatím poslední La  Voiture Noire, předvedená v Ženevě 2019. Všechny novodobé sériové Bugatti z éry Volkswagenu jsou dvoumístná kupé nebo roadstery, v září 2009 představený sedan 16C Galibier Concept se do výroby nedostal.

Převzato z časopisu

Fotogalerie

Vstup do diskuze (0)   Tisk Facebook Twitter

Související články:

Bugatti 1909-2009 - Pur Sang!

Bugatti 1909-2009 - Pur Sang?

Bugatti Grand Prix 2023 – Vrchol sezóny

Bugatti Grand Prix – svátek na kotárech

Bugatti Type 46 – Malý royale

Žijeme Bugatti – jednou za život



Emil Frey Select

Citroën SUV C3 Aircross 1.2PureTech,CZ,1Maj,MAX,AT6

17 934 km, r. 2024

519.900,- Kč

Toyota Yaris Cross COMFORT 1.5 Hybrid FWD 116k

15 000 km, r. 2025

599.900,- Kč

SsangYong Korando 1.5T-GDI,CZ,1Maj,manuál,4x4

50 134 km, r. 2022

399.900,- Kč

Newsletter

Přejete si odebírat newsletter?



Test

Honda Civic e:HEV – Hybrid, co chytne za srdce

Lukáš Dittrich 15.06.2023 06:09

Honda Civic e:HEV Advance

Čerstvý držitel titulu Auto roku v ČR porotce zaujal především zajímavou technikou a naladěním... >>

Více



Technika

Porsche T-Hybrid (9A3B6) – Turbohybrid

Petr Hanke 16.07.2024 13:32

Uspořádání hybridní hnací soustavy Porsche 911 Carrera GTS. Akumulátor o hmotnosti 27 kg je umístěn vpředu

Porsche elektrifikovalo šestiválcový boxer pro model 911. Zatímco z pohledu marketingu byla... >>

Více



Další články

  • BOTY/TOTY/VOTY – Ocenění pro rok 2025

    Ocenění pro rok 2025. Poroty složené z odborných novinářů prestižních časopisů... >>

  • 45 let Audi Quattro – První foukaná

    První foukaná. Půlkulaté 45. výročí v těchto dnech slaví Audi Quattro, jež... >>

  • Peugeot 204: šedesátník – Výročí revoluce

    Výročí revoluce. Přesně před 60 lety Peugeot představil kompaktní typ 204, jenž... >>

  • Rétromobile 2025 – Ještě větší

    Ještě větší. Letošní, v pořadí 49. ročník salonu klasických automobilů překonal... >>

  • Plug-in Hybridy Volkswagen – Nově i 4x4

    Nově i 4x4. Plug-in hybridní techniku Volkswagen používá již více než 10 let.... >>

  • Automuseum Dr. Carl Benz – Menší část hvězdy

    Menší část hvězdy. V Ladenburgu nedaleko Mannheimu lze nahlédnout do pestrého... >>

  • Farizon – Elektrické ambice

    Značka Farizon je součástí čínského koncernu Geely a je jejím největším... >>

  • Mobilní plnička Devinn – Vývoj pokračuje

    Koncem roku 2023 představila společnost Tatra Trucks a.s. ve světové premiéře... >>


Nejčtenější články

  • Jeep Wrangler 2.0 Turbo Sahara – Cestovatel časem

    Jeep Wrangler je pořád tady! Je stále originální a po všech vznětových a... >>

  • Subaru Legacy - Dobré dědictví

    Od ledna 1988 do března 2005 vyrobila automobilka Subaru tři miliony vozů... >>

  • MG ZS Hybrid+ – Hezčí a s hybridem

    Hezčí a s hybridem. Značka MG představila loni druhou generaci řady ZS, která... >>

  • MAZDA 6 (2018) – RELATIVITA FACELIFTU

    Mazda 6 prošla modernizací – další, dalo by se říci. Tentokrát byla ale... >>

  • 45 let Audi Quattro – První foukaná

    První foukaná. Půlkulaté 45. výročí v těchto dnech slaví Audi Quattro, jež... >>

  • Škoda 1000 MB – Legenda slaví 60 let

    Embéčko. Embo. Embaso, embeso. Přesně před 60 roky naběhla v Mladé Boleslavi... >>

  • Praga Piccolo (1. díl) – Pikola slaví stovku

    Před sto lety, v dubnu 1924, slavila na pražském autosalonu premiéru Praga... >>




Menu

  • Novinky |
  • Testy |
    • Představujeme
    • Svezli jsme se
    • Náš test
  • Články |
    • Historie
    • Technika
    • Pro řidiče
    • Motorsport
    • Magazín
    • Fotogalerie
    • Listárna
  • Speciály |
  • Tiskové zprávy |
  • Časopisy |
    • Automobil Revue
    • Trucker
    • Doprava a silnice
  • Bazar |
  • Newsletter |
  • Novinky |
  • Testy |
  • Historie |
  • Pro řidiče |
  • Speciály |

Newsletter
Předplatné
O nás

Vyhledávání


Automobil Revue

Novinky | Testy | Články | Speciály | Tiskové zprávy | Časopisy | Bazar | Newsletter |

Všechna práva vyhrazena © | 2011 - 2025 Redakce Automotorevue | Mapa stránek | Redakce stránek | Napište nám | Předplatné | RSS | GDPR | CMP | Autoři
design by skop | system by SABRE |