Historie

BMW 503 – Modro-bílý unikát

Jiří Duchoň 09.11.2021 05:26

Robustní kupé bylo původně zeleno-bílé, zákazník však dal přednost modro-bílé kombinaci

Na snímcích vidíte absolutně první sériový automobil s hliníkovou karoserií na světě. Zní to možná až příliš opulentně, ale je to prostě tak.

Byla to poválečná soutěž, v níž se BMW snažilo držet krok s konkurenční značkou Mercedes-Benz. Pro BMW to tehdy bylo s ohledem na celkový odbyt a příjmy bláhové snažení připomínající boj Davida s Goliášem, jež na samém sklonku 50. let nakonec směřovalo k převzetí mnichovské automobilky jejím stuttgartským konkurentem. Ani miniaturní Isetta, ani drahé osmiválcoví „barokní andělé“ 501/502 prosperitu nepřinášeli. Revolucí se stal až kompaktní typ 700 s motorem vzadu z roku 1959, a zejména pak v roce 1961 ve Frankfurtu představená Neue Klasse, díky jejímuž úspěchu BMW fakticky „vstalo hrobníkovi z lopaty“ a nastavilo kurz, jímž se v Mnichově ubírají dodnes.

Původní továrna v Eisenachu spadla po válce do sovětské okupační zóny a výrobní program „nového“ BMW byl roztříštěný. Počátkem padesátých let žádal obchodní ředitel Hans Grewenig luxusní sportovní automobil pro lukrativní severoamerický trh, v čemž jej významně podporoval tamní importér BMW Max Hoffman. Roku 1954 na autosalonu v New Yorku Mercedes-Benz poprvé ukázal svůj 300 SL (W198), takže bylo třeba reagovat. Nebylo však nazbyt peněz ani kapacit, a tak zelenou dostal automobil využívající v maximální možné míře mechanických skupin řady 501/502. Po několika nepřesvědčivých interních pokusech doporučil Hoffman průmyslového designéra hraběte Albrechta von Goertze. Ten na požadovaném základě vytvořil typy 503 (kupé a kabriolet) a 507 (roadster), jež se i přes nízký celkový počet vyrobených kusů staly legendami. Nicméně ačkoli Hoffman požadoval vůz v ceně 5000 dolarů (12 000 marek), aby se v USA vklínil mezi Triumphy a Mercedesy 180 SL, dostal nakonec automobil s cenou více než dvojnásobnou (29 500 marek za BMW 503 a 26 500 marek za roadster 507). Jeden z těchto unikátů, a možná že ten opravdu nejcennější z nich, nově zdobí sbírku Miloše Vránka, zakladatele společnosti RenoCar, která je oficiálním prodejcem BMW a disponuje mimochodem nejcennější soukromou kolekcí historických a klasických automobilů BMW na světě.

Kupé BMW 503 bez sloupků B dodávala karosárna Baur. Vůz na snímcích byl vyroben 1. července roku 1956 jako poslední v šestikusové předprodukční sérii typu 503. Zatímco pět předchozích automobilů mělo karoserii ocelovou, ten šestý ji má už hliníkovou. Ta se stala standardem pro všechna další BMW 503, jichž do roku 1959 vzniklo pouhých 413, z toho 139 kabrioletů (měly jako první v Evropě elektrické sklápění plátěné střechy). Důvod byl jasný: extrémně vysoká cena, jež tehdy převyšovala sourozenecký a dnes již ikonický roadster 507 (ano, to je „ten, co ho měl Elvis Presley“), který vznikl nakonec jen v 253 exemplářích.

Ale zpět ke kupé na obrázcích. Zprvu je používal Norbert Fiolka (5. 2. 1930–31. 12. 2010), excentrický majitel slavného nočního klubu Cabaret Maxim v západoněmeckém Baden-Badenu. Vůz později několikrát změnil majitele a na sklonku sedmdesátých let jej objevil Stefan Stähle, obchodník s automobily z Bergu u Karlsruhe. Byl to zapomenutý vrak plný písku a špíny, zaparkovaný u dětského hřiště. Stähle pro vůz záhy našel nového majitele. Stal se jím Dr. Stefan Rotzek, ten ale měl podmínku: nesmí zůstat zelený. Původně zeleno-bílý vůz tak v rámci renovace, dokončené v roce 1982, změnil kombinaci na modro-bílou, v níž se nachází dodnes. Dr. Rotzek před několika lety zemřel a jeho BMW 503 z pozůstalosti vykoupila renomovaná berlínská společnost Thiesen, obchodující s raritními klasickými a historickými vozidly. Miloš Vránek tam vůz koupil na sklonku loňského srpna a v premiéře jej vystavil na svém stánku na loňském Veteranfestu v zámeckých zahradách zámku Austerlitz ve Slavkově u Brna (viz AR 10/’20). Cena? Raději se neptejte, zachovalé vozy BMW 503 se dnes prodávají za sedmimístné částky (v Kč). Modro-bílé kupé na snímcích se nyní nachází ve sbírkách BMW RenoCar Classic ve stavu, do kterého je před čtyřiceti lety opravili v Bergu. V Brně se pak už řešily jen drobnosti.

Technické údaje

Poháněcí ústrojí
Kapalinou chlazený celohliníkový, atmosféricky plněný zážehový čtyřdobý vidlicový osmiválec s mokrými vložkami, uložený vpředu podélně; OHV 2V, dva karburátory Zenith 32 NDIX; 3168 cm³ (ø 82 x 75 mm), 7,3:1, 103 kW (140 k)/4800 min^-1 a 222 N.m/3800 min^-1; čtyřstupňová manuálně řazená, s řadicí pákou pod volantem, plně synchronizovaná převodovka, stálý převod 3,9:1.

Podvozek
Samostatný žebřinový rám s trubkovými příčníky, celohliníková karoserie; přední kola nezávisle zavěšena na lichoběžníkových závěsech, vzadu tuhá náprava; brzdy bubnové kapalinové s posilovačem.

Rozměry a hmotnosti
Rozvor 2835 mm, d/š/v 4750/1710/1440 mm; objem palivové nádrže 75 l; hmotnost pohotovostní/užitečná 1500/335 kg.

Provozní vlastnosti (údaje výrobce)
Nejvyšší rychlost 185 km/h, zrychlení 0–100 km/h za 13,3 s.

Převzato z časopisu