Automobily Z - Hurvínek a Express

Ještě jednou se vracíme k automobilům z brněnské Zbrojovky, abychom si připomněli poslední etapu jejich vývoje a výroby.

V polovině třicátých let tvořily páteř výrobního programu značky Z automobily Z 4, jejichž přední kola poháněl za přední nápravou uložený kapalinou chlazený dvoudobý dvouválec 980 cm3 o výkonu 25 k (18 kW), spojený s třístupňovou převodovkou. Typ přezdívaný Silná čtyřka se postupně zvětšoval, vozy páté série uvedené na jaře 1935 měly rozvor prodloužený na 2760 mm a celkovou délku 3900 mm. Uzavřený čtyřmístný tudor Z 4 s pohotovostní hmotností 850 kg dosahoval největší rychlosti 100 km/h a průměrně spotřeboval 8 až 9 l dvoudobé směsi benzinu s olejem na 100 km.

 

Od jara 1935 však Zbrojovka nabízela i menší vůz, lidový Z 6 s přezdívkou Hurvínek. Měl páteřový rám, všechna čtyři kola nesly dvojice nad sebou umístěných příčných listových per, bubnové brzdy měly opět mechanické ovládání. Kapalinou chlazený dvoudobý dvouválec uložený za přední nápravou dával z objemu 735 cm3 výkon 19 k (14 kW), převodovka byla opět třístupňová, umístěná před přední poháněnou nápravou. Není bez zajímavosti, že během vývoje lidového vozu Z 6 zkoušela Zbrojovka varianty s pohonem předních i zadních kol, nakonec ale převážily výhody předního pohonu. Při rozvoru 2400 mm a rozchodu kol 1050 mm byl Hurvínek dlouhý 3760 mm, široký 1330 mm a vysoký 1430 mm, pohotovostní hmotnost dvoudveřového uzavřeného vozu nepřevyšovala 720 kg.

Čtyřmístná karoserie Z 6 se vyznačovala šikmo skloněným čelním sklem, výrazně zaoblenou zádí s dvojicí malých okének a aerodynamicky tvarovanými předními i zadními blatníky. Na kolech opatřených pneumatikami 4,75 – 16 vůz jezdil rychlostí až 90 km/h a spotřeboval v průměru 7 až 8 l/100 km, takže mu nádrž 20 l, umístěná v motorovém prostoru, vystačila tak na jízdu z Brna do Prahy. Zavěšení kol na dvojicích příčných listových per dodávalo Z 6 poněkud živější jízdní vlastnosti, zejména v ostřeji projížděných zatáčkách, situaci ovšem zachraňoval pohon předních kol a přesné hřebenové řízení. Významným prodejním argumentem byly nejen úhledné vnější tvary v decentně aerodynamickém stylu, ale i prodejní cena 19 800 Kč.

 

Lidový typ Z 6 během vývoje a uvedení na trh předběhl již déle připravovaný vůz střední třídy s typovým označením Z 5. Zbrojovka už v roce 1933 zkoušela prototyp tohoto automobilu s předním pohonem, který pod kapotou skrýval čtyřdobý motor, přesněji kapalinou chlazený čtyřválec SV 2,0 l. Nakonec volba padla na dvoudobý čtyřválec 1470 cm3, spřízněný s dvouválcem Z 6, s nímž měl shodné vrtání 72 mm i zdvih 90 mm.

Nový automobil se veřejnosti představil v říjnu 1935 na Pražském autosalonu coby Z 5 Express a Zbrojovka neopomněla zdůraznit, že jde o první československý sériově vyráběný vůz s dvoudobým čtyřválcem. Měl výkon 40 k (29 kW) a s třístupňovou převodovkou uděloval vozu o hmotnosti 1040 kg rychlost až 120 km/h. Není divu, že Z 5 Express jako jediný z produkce Zbrojovky dostal účinnější brzdovou soustavu s kapalinovým ovládáním. Motor spolykal na každých 100 km jízdy 11 až 13 l dvoudobé směsi, nádrž na 45 l tedy nebyla nijak předimenzovaná. Základem Z 5 byl rám se dvěma robustními podélníky, výkyvné polonápravy byly vpředu i vzadu odpruženy horním příčným listovým perem. Podvozek dostal centrální mazání, vůz jezdil na kolech s pneumatikami 5,25 – 16.

 

Při rozvoru 2875 mm a rozchodu kol 1150 mm vpředu a 1190 mm vzadu byla největší zetka se čtyřmístnou dvoudveřovou uzavřenou karoserií dlouhá 4400 mm, široká 1450 mm a vysoká 1560 mm. Počátkem roku 1936 už Zbrojovka nabízela typ Z 5 Express propagovaný sloganem Expres našich silnic také jako čtyřmístný kabriolet, po něm následoval i dvoumístný sportovní roadster. Z 5 Express se standardní dvoudveřovou uzavřenou karoserií se prodával za 37 500 Kč, kabriolet s koženým čalouněním stál od 46 000 Kč výše a ceny vozů s dvoumístnými sportovními karoseriemi se pohybovaly nad hranicí 50 000 Kč. Některé sportovně střižené vozy Z 5 vznikly v již zmíněné pražské dílně Zbrojovky vedené Jindřichem Dostálem, další oblékla brněnská karosárna Plachý, ale také vysokomýtská firma Sodomka. Připomeňme, že karosárna Plachý postavila mimo jiné luxusní čtyřmístný kabriolet Z 5 pro rumunského krále Carola I., výstavní exemplář dvoumístného roadsteru pro pražský autosalon, ale také prototyp čtyřdveřového sedanu Z 5 Express s prodlouženou zádí, jenž se měl stát předobrazem druhé série vozů Z 5.

Ještě počátkem října 1936 zdobil elegantní tudor Z 5 Express titulní stranu časopisu Auto, oficiálního orgánu Autoklubu Republiky československé, a avizoval blížící se pražský autosalon. Jen zasvěcení věděli, že v téže době padlo na ministerstvu národní obrany rozhodnutí o zastavení výroby automobilů ve Zbrojovce ke dni 15. října 1936. Důvodem byla zhoršující se mezinárodní situace a s ní související nárůst vojenských zakázek. Automobily značky Z však tím okamžikem z trhu nezmizely, prodávaly se ze zásob a od jara 1937 se znovu začaly v menších počtech montovat vozy Z 5 a Z 6 ze zbylých dílů. Nikoliv už v mateřské továrně, ale ve značkové opravně instalované na brněnském výstavišti. Podle dobových statistik se v roce 1935 prodalo celkem 632 automobilů Z, v roce následujícím pak 554 a v sezoně 1937 prodej poklesl na 489 vozů. K obnovení výroby zetek již nedošlo, poslední smontované vozy se za snížené ceny doprodávaly ještě v roce 1938.

 

Připomeňme, že nejúspěšnějším typem Zbrojovky byla Silná čtyřka, tedy typ Z 4, jehož se v letech 1933 až 1937 prodalo asi 2700 kusů. Lidový dvouválec Z 6 Hurvínek vznikl v pěti stovkách exemplářů, vozů Z 5 Express bylo vyrobeno asi 350.


Zdroj: Automobil 05/08