AC Cars – a co AC?

Britská značka AC patří k nejstarším výrobcům automobilů, založil ji John Weller už v roce 1901 a proslula především výrobou legendárních vozů Cobra...

V posledních letech však prožívá nejasný vývoj, několikrát změnila majitele i místo výroby, nejslavnější design Cobra je základem mnoha legálních i nelegálních kopií, navíc jméno Cobra nesmí AC používat. V roce 1962 bý­valý závodník Carroll Shelby využil upravené konstrukce AC Ace pro montáž silnějšího motoru od Forda, tak se zrodila Cobra, kterou AC Cars vyráběla, posílala do USA a tam do ní montovali velkoobjemové osmiválce. Značku Cobra vymyslel Shelby, ale v roce 1965 ji získala Ford Motor Company, a tak ji ostatní mohou používat jen na základě její ­licence. Proběhlo mnoho sporů s výrobci ­replik, a to nejen kvůli jménu, ale i vzhledem k charakteristickému designu svalnatého roadsteru. AC Cobra ovšem způsobila zavedení rychlostního limitu 70 mph (112,6 km/h) ve Velké Británii od roku 1964, protože diskuze o dosažení maximální rychlosti 196 mph (315,4 km/h) o rok dříve na dálnici M1 se dostaly až do britského parlamentu... Přestože se společnost AC Cars mnohokrát pokusila o výrobu jiných typů, žádný z nich nedosáhl věhlasu Cobry, kterou vlastně vyrábějí nástupci původní firmy dodnes, a to ve Velké Británii, Německu, Jižní Africe a USA.

Výrobky AC jsou označeny AC Mk II a Mk VI, místo motorů od Forda mají nyní osmiválce Chevrolet. Historie AC je dramatická, značka se poprvé objevila v roce 1907, kdy původní firmu Autocar & Accessories nahradila reorganizovaná Autocarriers (= AC), kterou před úpadkem v roce 1930 zachránili bratři William a Charles Hurlockové, jejichž rodina podnik prodala až v roce 1986! Kupcem byl jistý William West, ale po různých spekulacích ve stejném roce firmu získali Brian Angliss (šéf Autokraftu) a Ford Motor Company (jako dodavatel motorů). Výroba se v roce 1988 přestěhovala z Thames Dittonu (Surrey) do nové továrny u starého auto­dromu Brooklands, 1992 Angliss vykoupil podíl Forda a 1996 zkra­choval. Pak se na scéně objevil záhadný Alan Lubinsky (Pride Automotive), narozený v Jižní Africe, jehož Acedes Holdings vlastní práva na značku AC dodnes.

Vznikla společnost AC Car Group Ltd., práva převedl Lubinsky na Acedes Holdings v Delaware a později byl zapleten do aféry s výrobou na Maltě (2005–2007). V roce 2007 vytvořila Brooklands Motor Company (nástupce Autokraftu, vlastněná Stevem ­Grayem) alianci s AC Cars a pokračuje také jako AC Heritage Ltd. (restaurování i nová výroba, byť jen kusová, hlavně AC Mk II); od 2003 se vrátila americká produkce u Shel­byho (smlouva s AC Motor Holdings; Shelby Cobra 427 S/C a 289), v roce 2009 vznikla joint-venture v Německu jako AC Automotive GmbH v Heydě (vozy Mk VI) a v roce 2010 v USA jako ICONIC Motors (šéf Claudio Ballard; ­lehce redesignované vozy ICONIC AC Roadster). Automobily pro britskou AC montuje také Hi-Tech Automotive v Jižní Africe. Pro Evropu zřejmě nej­významnější je aliance s východoněmeckou firmou Gullwing GmbH (šéf Jürgen Mohr) ve společném podniku AC Cars by Gullwing GmbH, nyní značená AC Automotive GmbH (Prausitzer Weg 13 – 15, D-01594 Heyda).

Šestá ­generace AC Mk VI se základní koncepcí ani tvary příliš neliší od předcházejích, novinkou je však alternativa hardtopu gull­wing s křídlovými vzhůru výklopnými dveřmi (resp. jejich horní částí) a montáž motorů GM ­Corvette 6.2 V8 ve dvou verzích s rozdílnými parametry jako AC Mk VI GT, resp. AC Mk VI GTS (údaje v závorce). Výkon je 321 (476) kW, tedy 437 (647) k; největší točivý moment 585 (604) N.m; zrychlení na sto za 3,6 (3,3) s a maximální rychlost 278 (305) km/h. Vůz má šestistupňovou manuální převodovku, kotoučové brzdy s vnitřním chlazením a čtyřpístkovými třmeny, prostorový rám z trubek kruhového průřezu, prostornější interiér s klimatizací pro celoroční provoz a hliníkovou dvoumístnou karoserii s kompozitovými díly. Hmotnost je pouze 1020 kg, což zejména v provedení GTS zaručuje neobyčejné zážitky. Stejný motor se sníženým výkonem 257 kW (350 k) a pětistupňovou převodovkou má znovuzrozená AC Mk II, která však váží jen 920 kg (0–100 km/h za 4,5 s, největší rychlost 245 km/h).

Práva na značku AC udržuje ­nadále Acedes Holdings, LLC. (nyní na Kypru?), poskytovatel licence pro zmíněné výrobce z Anglie (hliníková karoserie a původní trubkový rám), Německa (kompozitová a prostorový rám) a Jižní Afriky (oba typy a nový Zagato). Alan Lubinsky však založil další podnik AC Cars (EU) Ltd., na autosalonu v Ženevě 2012 se na stánku představily nejen klasické cobry AC Mk II a Mk VI, ale i nové supersportovní kupé AC 378 GT Zagato (motor jako Mk VI GT), což však není nic jiného než jihoafrická Perana Z-One, uvedená v Ženevě o tři roky dříve na stánku Zagato a vyráběná u Hi-Tech Automotive v Port Elizabethu. Lubinsky chce obnovit skutečný prodej v Evropě, ale tato snaha tu už byla mnohokrát. Jeho novým spolupracovníkem je Sir Jeremy Mackenzie, OBE, britský generál NATO ve výslužbě, jmenovaný generálním ředitelem AC Cars v Evropě. Společnost Hi-Tech Automotive (šéf Jimmy Price) je nadějí pro sériovou produkci, vyrábí i další repliky pro jiné klienty (např. Superformance Mk III, tedy Cobru podle licence Shelby, či GT40, slavný Ford podle licence Safir Spares LLC). Steve Gray a Jürgen Mohr totiž pro značku AC dokáží vyrobit jen osm až deset kousků ročně.

Převzato z časopisu

Fotogalerie