Trénink na Dakar

Oba týmy braly svoji účast na této rallye jako zpestření letošní sezóny. Oba se jí zúčastnili podruhé – zatímco Tomáš Tomeček si před dvěma lety dojel pro třetí místo, Pavel Cacák si svoji premiéru odbyl loni.

Trénink na Dakar – tak svoji účast komentoval Tomáš Tomeček. „Dakar je zcela jedinečná rallye a v Evropě není možné její podmínky napodobit. Proto vítám tuto příležitost, kde můžeme alespoň částečně trénovat. Podmínky zejména v Polsku jsou přímo skvělé – písčité a nerovné terény se těm v Africe podobají, i když tady je navíc spousta bahna, se kterým se na Dakaru nesetkáváme.“

Posádka, jíž kromě zmíněného pilota tvořil mechanik a na Dakaru řidič doprovodného vozu Petr Vodák a navigátor Vojtěch Morávek, se na start postavila – stejně jako před dvěma roky – právě s upravenou doprovodnou dakarskou Tatrou, která je vybavena vším, co závodní vůz má mít. Ochranný rám, ovládání tlaku pneumatik z kabiny, zesílené tlumiče na přední nápravě.

Největší změna oproti dakarské variantě je, že skříňovú nástavbu, sloužící jako pojízdná dílna a sklad náhradních dílů vystřídal otevřený valník s bedny s nářadím a náhradními díly, rezervní pneumatikami a palivovou nádrží. Tatru pohání vzduchem chlazený dvanáctiválcový přeplňovaný motor Tatra o výkonu 500koní.

Slavnostní start tohoto amatérského závodu se konal v Cottbusu (Chotěbuz). Své síly si přijelo změřit celkem 55 motocyklistů, 67 posádek osobních automobilů a 24 posádek kamiónů. Jako dějiště 9,5 km dlouhého prologu posloužil areál nedalekého povrchového lomu v Senftenbergu.

Tomáš Tomeček prolog charakterizoval jako prašný, záludný a technicky náročný. Že se stal pro několik posádek osobních vozů také osudným a vyřadil je ze soutěže, tato slova pouze dokládá.

Zrádné bahno

Po první etapě, jež proběhla opět v povrchovém dolu, se soutěžní posádky přesunuly na území Polska. Tam už začalo to pravé rely s bahnem, kamením, brody a pískem. Posádka naší Tatry se do závodu zakousla se vší vervou. Po prologu a dvou etapách se Tomečkova Tatra vklínila na druhé místo mezi lehčí Unimogy.

Bohužel ve třetí etapě – na 130 km dlouhém okruhu tankodromu u Drawsko Pomorski – si vybrala svoji první dávku smůly. Zpočátku prašný písčitý povrch vystřídaly blátivé úseky, které umocnil náhlý déšť. Těžký bahnitý terén se pak pro náš tým stal osudným. Tatra Tomáše Tomečka zapadla tak, že nebyla vidět ani centrální nosná roura.

Beznadějně utopený vůz se podařilo vytáhnout až po čtyřech hodinách za pomoci pořadatelského vyprošťovacího kamiónu a několika dalších soutěžních vozidel. Bohužel při následné kontrole posádka zjistila, že vyfouknutá přední pneumatika, na první pohled vypadající jako defekt, ve skutečnosti znamená vážnější problém v podobě prasklé přední poloosy. Vozidlo však naštěstí bylo pojízdné a posádce se s ním podařilo překonat dalších 40 km včetně všech průjezdních kontrol, které zbývaly do cíle etapy.

Hned po dojezdu se všichni členové týmu pustili do opravy – kromě výměny poloosy museli vyřešit ještě několik „kosmetických“ drobností, jako byla například výměna rozbitých světel. Vše se ovšem podařilo zvládnout včas a posádka se následující den mohla postavit na start další etapy. Přes obrovské zdržení však stále zůstala na čtvrté pozici za dvěma Unimogy a Pragou Pavla Cacáka.

Po páté etapě se dokonce opět dostala před svého krajana, ovšem ani tato speciálka z Bietruska se neobešla bez problémů. Soutěžící v první části etapy absolvovali dvakrát přibližně 35 km dlouhý okruh. Během prvního průjezdu Tatra „potkala“ strom při výjezdu z hlubokého terénního výmolu. Výsledkem bylo rozbité sklo spolujezdce, ohnutý vnější ochranný rám a pomačkané plechy na kabině včetně dveří.

To vše jsou však jen vnější kosmetické šrámy, se kterými se v takovémto závodě počítá, a posádka pokračovala bez problémů do cíle.

V pátek večer celý závodní konvoj dojel do tábora poblíž městečka Zagan. Zde je tradiční cíl etapy, ovšem ještě v sobotu na posádky čekala poslední etapa v podobě také již tradičních dvou okruhů v technicky náročném a nerovném písčitém terénu. I když posádka Tomáše Tomečka poslední etapu vyhrála, na bronzovou medaili, od níž ji dělila pouhá minuta, nedosáhla.

Tomáš k závěrečné etapě uvedl: „První okruh jsme projeli opatrněji a s jedním malým navigačním problémem. Druhé kolo už bylo bez problémů, věděli jsme, co můžeme čekat, takže jsme jeli naplno. Přesto se nám zhruba dvouapůlminutová ztráta na třetího Winkela srazit nepodařila.

Museli jsme se spokojit se čtvrtým místem. Samozřejmě, že nás ta minuta mrzí, ale celkově jsme spokojeni. Když jsme v úterý tahali auto uvězněné v bahně a pak zjistili ještě ukroucenou poloosu, na takový výsledek jsme vůbec nepomýšleli.“

Na otázku, co čeká tým v blízké budoucnosti Tomáš Tomeček odpověděl: „Samozřejmě je to oprava auta a jeho příprava na účast coby doprovodu pro příští Dakar. Kromě toho již začínáme intenzivně pracovat na přípravě ostrého soutěžního vozu.“

Pavel Cacák nastupoval do poslední etapy z páté pozice, ovšem již před startem si stěžoval na problémy s převodovkou. Celkově se umístil sedmý v kategorii kamión. Oba naše týmy však rozhodně počítají s účastí na příštím, již jubilejním desátém ročníku tohoto rely.

text: lrt

zdroj: Trucker 10/2003