Nordic Trophy – Vášnivé kreace

Letos v srpnu navázal na svou třicetiletou tradici jeden z nejznámějších evropských truckfestů – švédská Nordic Trophy. Místem konání se již po několikáté stal areál Mantorp Park nedaleko města Linköpping.

Mantorp Park je závodní okruh hojně využívaný celou sezónu hlavně k pohárovému závodění cestovních vozů. Jeden víkend v roce ale jeho prostory zaberou stovky automobilů podstatně těžšího kalibru, které navíc obklopí tisíce jejich příznivců. A můžete zapomenout na pojetí festivalů, jaké znáte z našich zeměpisných šířek. Chybí jakýkoliv pohyb vozidel, otravné troubení a ještě otravnější řidiči i neřidiči „pod vlivem“ (to hlavně díky všude silně hmatatelné švédské alkoholové prohibici) – výstava je statická, o to však propracovanější – což jen dokazuje například prezentace letošního vítěze Miky Auvinena a jeho soupravy s názvem Gunfighter, která byla stylizovaně postavena na kolejích kdesi na divokém západě a obklopena imitací dynamitu a jiných westernových propriet.

A nejen na tomto voze bylo hmatatelné, co pro majitele a řidiče účast na Nordic Trophy znamená - že nikdo nechce podcenit ani nejmenší detail a maličkost. Festival kamionové krásy je samozřejmě soutěžní, a to hned ve dvou kategoriích – Mästarklassen a Utmanare, děleno dle stupně úprav. Zúčastnilo se téměř 300 trucků, za zdůraznění stojí kromě finské legendy Auvinena (ten letos vyhrál už počtvrté) jeho věčný konkurent Juha Ristimaa, nebo dvorní úpravce Scanií Sven „Svempa“ Bergendahl – oba měli během Trophy několik autogramiád. Nejen výstava Zajímavým zpestřením víkendu byly závody historických tahačů na okruhu. Scania T113, T124, Volvo N12 nebo Sisu SL250 jsou dnes již skutečnou raritou.

Zvláště pak, když si jejich řidiči navzájem neodpustili ani centimetr a dovolili nám zavzpomínat, jak vypadaly závody silných strojů v osmdesátých letech minulého století. V programu pro diváky jste dále mohli naleznout kaskadérskou show, rychlostní závody moderního race-trucku Volvo proti sportovnímu vozu Ferrari nebo ukázkové jízdy zastoupených výrobců – kromě představení a soutěže upravených trucků je totiž akce spojena s výstavou nových vozidel (kterou marketingová oddělení továren nepodceňují, například DAF zde představil svou novou limitovanou edici řady XF105 - Lady in Red), příslušenství nebo nástaveb.

A ani to není rozhodně nuda – co se týče nástavbářství, jsou severští konstruktéři na evropské špici a některé nápady až skoro bilancují na tenké hranici se šílenstvím. U všeho zde ale důrazně platí, že na prvním místě je praktičnost a jednoduchost užívání a ani estetická stránka nesmí zůstat pozadu. Jako z říše divů Brány výstaviště se otevíraly s devátou hodinou ranní, zavíraly o šesté večer. A za tuto poměrně dlouhou dobu nebyl návštěvník nevybavený sedmimílovými botami schopen obejít všechna zúčastněná auta, natožpak se u nějakého zdržet na dobu delší, než proklatě krátkou. Což bylo obtížné nejen proto, že přátelští seveřani hrdí na své stroje se rádi dávali do řeči a zvali k nahlédnutí do útrob kabin, ale hlavně proto, že nad řadami účastníků a dokonalostí jejich upravených vozidel zůstával středoevropanovi často rozum stát. Sečteno-podtrženo je to zkrátka jiný svět. Svět, který musí být zákonitě snem každého dieselového nadšence.

Převzato z časopisu

Fotogalerie