Henschel-Werke Kassel - Nejstarší

V roce 1810 založil Georg Christian Carl Henschel (1759–1835) strojírenský podnik na základě slévárny v Kasselu, o níž záznamy sahají až do roku 1705! Henschel-Werke postavily první lokomotivu už v roce 1848, ale když po první světové válce odbyt železniční techniky poklesl, přidaly v roce 1925 nákladní automobily. První vycházel ze švýcarské licence FBW, další už byly vlastní konstrukce včetně motoru.

V roce 1930 se představil unikátní dvoumotorový Henschel 250 PS (dva šestiválce po 10,6 l/125 k), třínápravový valník s dlouhou kapotou a užitečnou hmotností 8,5 tuny. Jako lokomotivka měla firma blízko k parním strojům, a proto ještě ve třicátých letech stavěla parní nákladní automobily 5,0 t, ovšem už v roce 1928 alternativně nabízela vznětové motory Deutz. Výroba vlastních dieselů začala v roce 1931 podle licence Bosch-Acro (jejich tvůrcem byl Dr. Franz Lang, někdejší inženýr firmy MAN). V označení typů patřila první písmena ­abecedy od A do F zážehovým motorům, od G po W vznětovým. Vzniklo nepřeberné množství různých typů nákladních vozů, ­autobusů a vojenských vozidel.

V roce 1935 se objevil řadový vznětový osmiválec 175 k, od roku 1935 se montovaly pětistupňové převo­dovky. Zajímavý byl také prototyp ­dálničního superautobusu B68 BX2 s plochým dvanáctiválcem 31,0 l/300 k (!) v přídi a pohonem obou zadních náprav (1935). Za druhé světové války byly závody Henschel v Kasselu zničeny spojeneckými nálety, neboť vyráběly také vojenská letadla, a novou produkci zahájily trolejbusy (1946). Výroba autobusů skončila až v roce 1963 a podnik se soustředil na těžké nákladní ­automobily, jejichž produkce byla obnovena v roce 1949. Na autosalonu ve Frankfurtu 1961 se představila nová řada se zdařilým designem kapotových i bezkapotových ­budek (T = trambus), jejichž tvůrcem byl ­věhlasný designer Louis L. Lepoix (1918–1998), a tyto automobily zůstaly po průběžné modernizaci v programu až do zániku značky Henschel. Spolupráce s francouzskou automobilkou Saviem-Renault byla v roce 1961 uzavřena na pětadvacet let, ale rozpadla se už po dvou letech (vzájemná distribuce produktů); pak se v Německu v síti Henschelu prodávaly také lehčí britské typy Commer (před spojením s Hanomagem).

V červenci 1964 převzaly ocelárny Rhei­nische Stahlwerke AG z Essenu, kterým již patřily automobilky Hanomag v Hannoveru a Vidal-Tempo v Brémách, také kasselské Henschel-Werke. Podnik byl přejmenován na Rheinstahl-Henschel AG a ve druhé polovině šedesátých let měl v Kasselu tři továrny a opravnu letadel, zaměstnával dvanáct tisíc lidí a rozkládal se na ploše 1,4 milionu čtverečních metrů se 45 výrobními halami. Výrobní program Rheinstahl-Henschel tvo­řily nákladní automobily, elektrické a mo­torové lokomotivy, vznětové motory (až po šestnáctiválce 770 k/1600 min^‑1) pro vozidla, plavidla a stacionární zástavby, stroje na zpracování plastů, parní kotle, obráběcí ­stroje, těžké odlitky, převodovky, poháněné i nepoháněné nápravy a speciální jednoúčelové stroje.

Nákladní automobily používaly budky Lepoixova designu a vlastní vznětové motory. K posledním patřily dvounápravové typy HS 16, sklápěče TK (bezkapotová budka) a HK (kapotová), resp. HAK s pohonem všech kol. Klasická konstrukce podvozku ze dvou podélníků a většího množství příček nesla řadový šestiválec Henschel 6R 1215 o zdvihovém objemu 11 045 cm3 (ø 125 x 150 mm) a výkonu 141 kW (192 k) DIN/ 2100 min^‑1, šestistupňovou převodovku (pro HAK s dvoustupňovou redukcí) a tuhé ­nápravy, odpružené svazky podélných listových per. Vůz měl tlakovzdušné brzdy a elektropneumatický závěr zadního dife­renciálu. S rozvorem náprav 4800 mm činila užitečná/celková hmotnost 8,6/16,0 t.

Koncem šedesátých let poklesl odbyt na­tolik, že koncern Rheinstahl hledal pro automobilku nového partnera (jednal s Magirusem i Leylandem), vyčlenil ji jako Hanomag-Henschel Fahrzeugwerken GmbH a prodal 51 % kapitálu skupině Daimler-Benz. O rok později převzal výrobce vozů Mercedes-Benz vládu nad celým podnikem, vlastně aby zabránil případnému proniknutí Leyland Motors, tehdy velkého konkurenta, na německý trh (840 prodejních a servisních míst). V roce 1973 byla značka Henschel zrušena, v továrně se vyráběl do roku 1980 kapotový Kurzhauber Mercedes-Benz pro exportní trhy, ale začala specializace na ­výrobu náprav, které dnes závod v Kasselu dodává pro celou skupinu Daimler Trucks. Každý rok vyrobí půl milionu náprav a 200 tisíc kloubových hřídelů. Zaměstnává téměř tři tisíce lidí (více na www.werk-kassel.daimler.com) a je největším evropským výrobcem náprav pro užitková vozidla.