Rychlé dodávky - Básnění a pravda

Je zcela lhostejné, zda jde o členský list autoklubu ADAC „Motorwelt“ nebo o jiný časopis pro řidiče osobních automobilů, základní tón je všude stejný: nespoutaně rychlé dodávky zaviňují všude na dálnicích a silnicích nejhorší dopravní nehody, kterým by měl zákonodárce učinit ráznou přítrž.

Tolik k názorovým machinacím v posledních týdnech. Podstatně fundovanější jsou fakta, postavená na věcných šetřeních, která předkládala Dekra na svém třetím sympoziu „Pasivní bezpečnost užitkových vozidel“.

Překvapivě jasně vychází najevo, že počet nehod uhánějících rychlých kurýrů stoupl v posledních letech jen o sedmdesát procent z nově evidovaných přírůstků těchto vozidel. Nehodová četnost v poměru k celkovému počtu vozidel zůstala přitom na přibližně stejné úrovni. U nákladních automobilů přes 7,5 tuny se počet dopravních nehod dokonce snížil. To jsou argumenty, které ADAC a spol. svému publiku, tj. řidičům osobních automobilů dosud obezřetně zatajoval. Další pozoruhodný poznatek rozsáhlých studií průzkumu nehodovosti Dekrou: pouze deset procent všech vyšetřovaných nehod s účastí dodávkových vozidel se odehrálo na dálnicích, a z toho ještě polovina při rychlosti vyšší než 130 km/h. Tím se prokázalo, že zprávy v médiích, hájící zájmy řidičů osobních automobilů, servírované jako trháky, jsou nejapným překrucováním skutečností.

Odborníci, jako například Kay Morschheuser, vedoucí odvětví analýz dopravních nehod v automobilce Daimler-Chrysler, varoval před tím, aby se už tak čile nebušilo do „těch zlých vanů“. Právě tento expert se domnívá, že „pouhé omezení rychlosti nemůže být řešením“. Názor, který sděluje šéf automobilového odboru Dekry Klemens Große-Vehne: „Je-li zjištěno, že příčinou dopravních nehod je rychlost, pak se musí rychlost omezit. Ale tak daleko to ještě není! Tachografy mají pro dodávky smysl.“

Zlo spočívá spíš v tom, že neexistuje regulace v přístupu k povolání řidiče, a dále ve zcela nekontrolovaných dobách práce a řízení vozidel. To jsou poměry, které hodlá zástupce předsedy dopravního výboru v Evropském parlamentu Dr. Helmut Markov pokud možno co nejrychleji návrhem zákona změnit.

Podle Markova se mají zahrnout do regulace pracovní doby také motorová vozidla pod 3,5 tuny, pokud jsou v živnostenském používání. A to v případech, když jde o zaměstnance, stejně i samostatné podnikatele. Evropská komise už zkoumá časové modely. Hořkou realitou je skutečnost – zdravému lidskému rozumu téměř nepochopitelná – jak málo řidičů nákladních automobilů a dodávek používá bezpečnostní pásy.

Z rozborů dopravní nehodovosti Dekry však vyplývá, že téměř polovina řidičů vanů, postižených nehodou, byla upoutaná. Počet statisticky nezjištěných případů neupoutaných řidičů by mohl být ještě vyšší. Pozoruhodné pokroky výrobců vozidel v posledních letech ve snaze dostat pasivní bezpečnost v dodávkách na úroveň osobních automobilů jsou tím doopravdy jen marnou námahou. Výsledky srážkových testů Dekry s vozem Ford Transit to potvrzují. Výrazně zlepšenou strukturou podvozku zůstává buňka pro přežití ve vanu téměř netknutá, osádka se sotva poraní. Bez bezpečnostních pásů by se naproti tomu šance na přežití drasticky snížily.

K tématu bezpečnosti v těžkých nákladních vozech se ještě vrátíme.

Rychlost není příčinou nehody

Dodávky jsou v současné době přízraky na silnicích. Právem?

Vinu nebo nevinu není možné udělovat paušálně. To, co jsme v našich studiích zjistili, je fakt, že vany zapříčiňují asi šedesát procent dopravních nehod. To může mít něco společného se stresem, který panuje v branži. Věřím, že napříště se musí veškerá opatření soustřeďovat na školení řidičů a na jejich lepší pracovní dobu.

Co to znamená pro řidiče konkrétně?

Přednostním cílem by byla závazná pracovní doba pro vlastní řízení vozidla, jakož i jasně definované vyškolení. To může fungovat samozřejmě pouze při zákonných opatřeních. Diskutuje se rovněž o zavedení elektronického časového snímku také u transportérů do 3,5 tuny.

Příčiny nehod tedy nespočívají v příliš velké rychlosti?

K většině dopravních nehod dochází vlastně za normálních průměrných rychlostí, stejně jako u osobních automobilů. Časté tvrzení médií, že řidiči dodávek jezdí všeobecně příliš rychle, jsme nemohli v našich průzkumech vysledovat. Rychlost není žádnou přednostní příčinou dopravních nehod. Dnes je na silnicích prostě víc vanů, proto je také větší počet nehod. Tady se musí argumentovat věcněji, než jak tomu je v současnosti.

Drží technika krok s vyššími rychlostmi na silnicích?

Dnešní motory jsou už opravdu lepší než bývaly, ale vývoj podvozků u dodávkových vozů nedrží vždy s vysokými rychlostmi krok. Podle našeho názoru bychom doporučovali pro všechna vozidla této třídy ESP a vylepšená brzdová zařízení.

text: OWI

zdroj: Trucker 6/2003