Bentley Mk V Corniche (GRA 270) – Život po životech

Osud jedinečného Bentley Corniche se klikatí stejně jako malebné pobřeží Riviéry, jehož jméno nese. Opakovaně šplhá do oblak, pak prudce padá mezi rozeklanými skalami Azurového pobřeží k mořské hlubině. 

Byl předvečer hrozící světové války. Mladý řecký závodník André Embiricos nebyl spokojen s – podle jeho názoru – poněkud konzervativní nabídkou Rolls-Royce/Bentley. Přál si, aby mu vlastní pojetí sportovního sedanu co nejdříve postavila továrna, neboť nechtěl práci na unikátu zadat nezávislým specializovaným dílnám. Inženýry automobilky zvláštní přání nadchlo. Okamžitě se dali do práce. Do značně odlehčeného podvozku Bentley 4 ¼ Litre vestavěli vyladěný řadový šestiválec OHV. Aerodynamické, proudnicové tvary karoserie nakreslil pařížský dentista a příležitostný designér Georges Paulin a z ocelového plechu ji v roce 1938 ručně zhotovila karosárna Pourtout. Dopadlo to velmi dobře a představitele značky Bentley to inspirovalo k dalším podobným stavbám. Továrna v Derby tak o rok později poslala do karosárny Vanvooren v Courbevoie na severozápadním předměstí Paříže čtyři šasi Bentley 4 ¼ Litre k zástavbě speciálních karoserií sportovního charakteru. Řadu pojmenovali Bentley Mark V „Corniche“.

Foto: Bentley

Vozem Bentley „Embiricos“ inspirovaný vůz, postavený na šasi 14-B-V, dokončili na jaře roku 1939, další tři podvozky už karosovat nestihli. Na designu spolupracoval Paulin s továrním stylistou Ivanem Everndenem. V květnu téhož roku jej poslali na autodrom Brooklands k rychlostním testům. Tam dobře zvládal rychlosti přes 109 mph (175 km/h), což bylo tehdy více než uspokojivé. Pak vůz poslali do Francie ke zkouškám na běžných silnicích, protože podobné testy byly v Anglii zakázány. V červenci 1939 se tam unikát střetl s autobusem. Dopravili jej do britské továrny k opravě a znovuzrozený již v srpnu 1939 poslali opět do Francie. Zkušební řidič Percy Rose vezl Bentley do zázemí v Châteauroux, města jižně od Paříže. Kousek před cílem mu nenadále vjelo do cesty jiné vozidlo. Strhl volant tak nešťastně, že trefil strom, Bentley převrátil a znovu zničil. Z vraku sejmuli karoserii a šasi poslali opravit do domovského Crewe, karoserii do pařížské karosárny. Tam ji bleskově obnovili a odeslali přes přístav Dieppe do Británie ke kompletaci. Automobil se měl stát hvězdou podzimního autosalonu v londýnském Earls Court. Chybou administrativy se však transport zpozdil. Začala válka. Karoserie se stala obětí německého bombardování Dieppe.

Ještě ale není konec! Nadšení dobrovolníci nadací W.O. Bentley Memorial Foundation a Sir Henry Royce Memorial Foundation pod vedením historika Kena Lea začali roku 2001 hledat a shromažďovat podklady a části vraku. Pak se pustili ve volném čase do jeho pomalé renovace. Podvozek sice existoval, ale karoserii museli na základě neúplných výkresů a dobových fotografií prakticky znovu vymyslet, vyřešit četné detaily a ručně od základu postavit. I když například masku chladiče nakreslili počítačovým programem CAD, její ruční tvorba zabrala tři měsíce. Materiály a barvy obkladů a čalounění interiéru si vyžádaly podrobné historické rešerše.

Foto: Bentley

Roku 2018 se ocitli bez peněz. Naštěstí je zaštítila továrna Bentley. Z renovace učinila pilotní projekt odborníků své speciální divize Mulliner, která se od 70. let věnuje personifikacím a speciálním přáním zákazníků. Do pomoci se spontánně zapojily i další divize automobilky. Dechberoucí výsledek dovednosti řemeslníků ocenil i tehdejší šéf Bentley Adrian Hallmark, jenž ujistil, že jejich talent využije „i při stavbě moderních personalizovaných Bentley“. Znovuzrozený krasavec debutoval 10. června 2019 při stoletých oslavách značky a veřejnost jej ponejprv spatřila na zářiovém londýnském Salon Privé 2019. Další zastávkou bylo Le Mans Classic 2023.

Ačkoli se Bentley Mark V Corniche nikdy do sériové výroby nedostal, pro značku Bentley znamená zacelení mezery mezi prototypem „Embiricos“ a typem R Continental z roku 1952.

Stručné technické údaje

Řadový, kapalinou chlazený atmosféricky plněný čtyřdobý šestiválec 4257 cm³, uložený vpředu podélně, OHV 2V (ozubené soukolí), sedm ložisek, hlava válců litinová, blok z hliníkové slitiny, 106 kW (144 k)/3800 min^-1; jednokotoučová suchá spojka, čtyřstupňová manuálně řazená převodovka se synchronizací 3. a 4. stupně, pohon zadních kol. Ocelový rám s křížovou výztuhou, vpředu nezávislé zavěšení kol na lichoběžníkových závěsech, vinutých pružinách a pákových kapalinových tlumičích Armstrong, zkrutný stabilizátor, vzadu tuhá náprava s půleliptickými listovými péry, teleskopické kapalinové tlumiče Rolls-Royce; bubnové brzdy Girling s mechanickým ovládáním a posilovačem. Rozvor 3149 mm, rozchod 1429/1473 mm, šířka 1753 mm. Nejvyšší rychlost 176 km/h.

Převzato z časopisu

Fotogalerie