ZF Technology Day – Vnější airbag

Ochranné vzduchové vaky uvnitř vozidla patří poslední tři dekády k již naprosto běžným prvkům pasivní ochrany cestujících. Společnost ZF nám nyní ale představila airbag otevírající se vně automobilu, konkrétně na boku.

Společnost ZF z Friedrichshafenu je už od dvacátých let proslulá především svými manuálními a od šedesátých let i samočinnými či automatizovanými převodovkami pro vozidla všech myslitelných druhů. Pro světové automobilky však vyvíjí a vyrábí i řadu dalších komponent od senzoriky přes prvky závěsů kol až po poháněcí systémy. U ZF se v posledních letech soustředí také na automatizaci a propojení, jež automobilům umožňují, slovy firemního sloganu, „vidět, myslet, jednat“. Přijali jsme pozvání a seznámili se s aktuálním programem firmy přímo v jejím rodišti.

Zaujal nás komplexní přístup, s nímž u ZF přistupují k budoucnosti individuální dopravy. Imperativem jsou zejména elektromobilita a autonomní řízení, jež budou klást zcela nové požadavky na ochranné systémy posádky. Pokud například bude řidič sedět v samočinně jedoucím vozidle, je pravděpodobné, že bude na sedadle výrazně měnit svoji pozici, takže prvky pasivní ochrany, zejména tedy bezpečnostní pás a vzduchové vaky, jej „nenajdou“ na přesně definovaném místě. A i když některé automobilky tvrdí, že brzy zcela eliminují rizika nehod s fatálními následky, u ZF trochu obrazně připomínají, že stromy na vozovku budou padat i v budoucnosti. 

Ale konečně k praktické ukázce. Na ploše v okraji letiště v Meiningenu z bezpečné vzdálenosti za betonovými zátarasy s několika kolegy z Evropy a USA sledujeme poslední přípravy na první veřejnou demonstraci ochranného vzduchového vaku nové generace. Bleděmodrý Opel Insignia má zavazadlový prostor po strop zaskládaný výpočetní technikou a výrazně viditelné senzory na celé karoserii. Georges Halsdorf, odpovědný v rámci ZF Group za výzkum a vývoj, nám na voze ukazuje celkem 8 kamer, 6 krátkovlnných radarů a 5 laserových snímačů LIDAR. Příliš elegantně to nevypadá, ale vývoj v integraci podobných systémů je velmi rychlý: podobně „divně“ ještě před čtyřmi pěti lety vypadaly prototypy automobilů pro dnes již běžný druhý stupeň autonomní jízdy (viz AR 2/’16).

Nejvýraznějším prvkem této Insignie je však balík textilie svinuté podél pravého prahu. Skrývá se v něm prototyp vzduchového vaku, jenž by se mohl stát nejvýznamnější novinkou v oblasti pasivní bezpečnosti za posledních několik desítek let. Řidič s Insignií přijede na okraj letištní plochy, vystoupí a čeká vedle vozu. Na jiném místě letiště je zatím připravena nafukovací atrapa osobního automobilu, potažená plachtou s potiskem připomínajícím starší Mercedes-Benz třídy C a položená na plochém „podvozku“. Insignie se přepíná do režimu dálkového řízení, všechny senzory monitorující okolí jsou sepnuty a rozjíždí se rychlostí 30 km/h k nám. 

V přesně stanovený moment Opelu zprava vyjíždí vstříc „mercedes“, jede rovněž 30 km/h. Do pohybu se záměrně vydává s nepatrným zpožděním a Insignii těsně míjí za jejím zadním nárazníkem. Nic se neděje, systém situaci nevyhodnotil jako rizikovou, všechno je tedy v pořádku a vozidla plynule zastavují. Jenže ono se nic neděje ani při druhé, „ostré“ rozjížďce a měkká atrapa nemilosrdně narazí do boku Opelu. Celý systém je zatím stále ve vývoji a s ohledem na jeho složitost a další ladění Uwe Class, odpovědný v koncernu ZF za vývoj bezpečnostních systémů, odhaduje, že v sériové výrobě by se mohl objevit nejdříve za čtyři roky. Bude samozřejmě záležet na zákazníkovi, tedy automobilce, jež si toto řešení objedná a bude nucena jeho zástavbě přizpůsobit konstrukci prahu. 

Napotřetí však pokus vychází. Těsně před střetem dojde k mohutné explozi tří pyrotechnických patron, jež během 400 milisekund naplní tlakem 1,1 baru ohromný vzduchový vak s objemem 400 litrů. Složen je z několika vrstev speciálních textilií a má rozložit nárazovou energii do co největší plochy postiženého vozidla. Na to, aby systém situaci správně vyhodnotil a rozhodl o aktivaci airbagu, má jen přibližně 150 milisekund, přičemž není třeba zdůrazňovat, kolik okolností přitom musí „uvážit“: k explozi nedojde například při detekci objektu v předpokládaném místě naplnění vaku. Nejde přitom jen o prosté zhodnocení situace, systém musí zároveň predikovat možné reakce obou řidičů poté, co dojde k aktivaci, protože půl vteřiny je ve vysoké rychlosti dlouhá doba. Podle aktuálních statistik patří bočním střetům 34 % všech smrtelných nehod v Německu. Z dosavadních zkoušek nového airbagu ZF plyne, že toto řešení dokáže omezit zranění posádky až o 40 %, a to zejména v oblasti hrudníku a pánve.

Převzato z časopisu

Fotogalerie