Motor roku 2012

Počtrnácté vyhlásila jury motoristických novinářů držitele světového titulu Motor roku; absolutní prvenství podruhé v historii dobyl tříválec…

První absolutní vítězství tříválce přišlo už ve druhém ročníku 2000, tehdy to byla hybridní pohonná jednotka ­Honda 1-litre IMA s řadovým tříválcem OHC 995 cm³ (ø 72 x 81,5 mm), který s výkonem 50 kW (68 k)/5700 min^‑1 poháněl originální dvoumístné kupé Insight první generace (spolu s elektromotorem vzrostl kombino­vaný výkon na 56 kW/76 k). V posledním ročníku 2012 ovšem poprvé vyhrál přeplňovaný tříválec, inovativní řadový motor Ford 1.0 EcoBoost, jenž se prvně objevil pod kapotou Focusu a ještě letos bude tvořit rozšířenou nabídku u velkoprostorového automobilu Ford C-Max, ale také u zcela nového typu B‑Max, vyráběného v rumunské Craiově. Podobně jako loni dvouválec Fiat TwinAir dominoval nejen absolutnímu pořadí jako ­International Engine of the Year 2012, ale dobyl rovněž dvě další prvenství, a to jako Nejlepší nový motor a pochopitelně v příslušné objemové kategorii do zdvihového objemu 1,0 litru. Na čtvrtý triumf jako loni Fiat TwinAir v kategorii Zelený (nejhospodárnější) motor už nedosáhl, v této disciplíně skončil druhý se ztrátou 38 bodů za pohonnou jednotkou GM 1.4 Range Extender z vozů Chevrolet Volt/Opel Ampera…

Organizátorem a iniciátorem mezinárodní volby nejlepší pohonné jednotky je od roku 1999 britský časopis Engine Technology ­International z vydavatelství UKIP Media & Events. Na rozdíl od volby Vozu roku se kandidáti mohou opakovat, a tak není divu, že některé vyspělé pohonné jednotky vítězství i několikrát obhájí. Porota 76 odborných novinářů ze 35 zemí celého světa rozhoduje mezi desítkami různých motorů, rozdělených do osmi kategorií podle objemu válců. Zvláštní trojice motorových oscarů patří ví­tězi disciplín Nejlepší nový motor, Zelený motor a Nejvýkonnější motor. Volba probíhá v osmi objemových třídách a třech zvláštních kategoriích; v každé se rozděluje 25 bodů.

Z nejlepších v osmi objemových ka­tegoriích a nově i Zeleného motoru se ve druhém kole volí absolutní vítěz. Samozřejmě, že nikoli každý z novinářů má možnost vyzkoušet všechny motory, zejména jde-li o celosvětovou soutěž s odlišnými typy pro různé trhy; volí se však podle zásady co ­neznáš, nevol, ale při 76 porotcích je jistě objektivita zaručena. Pro Forda je to vůbec první úspěch v této soutěži. „Tři ocenění v jediném roce? Je to zasloužené vítězství pro skutečně pozoruhodný motor,“ řekl Dean Slavnich, jeden ze dvou předsedů poroty IEOTY 2012 a šéfredaktor zmíněného britského odborného časopisu. Výsledky jako obvykle uvádíme v přehledné tabulce. Z dvanácti letošních oscarů patří plná třetina jako obvykle skupině BMW (jeden společně s PSA), svoje první tři dobyl Ford právě letos, po dvou mají Ferrari a VW/Audi a jeden vyšel na General Motors za ­inovativní pohonnou jednotku Chevrolet Volt/Opel Ampera. Z loňských vítězů se tentokrát neumístil Fiat (loni absolutní vítěz za TwinAir).

Za celou historii volby Motoru roku od roku 1999 je bilance jednotlivých značek ještě zajímavější. BMW Group získala 59 ocenění, z toho pět společně s PSA; následují Toyota (23), Honda (22), VW/Audi (24), Mercedes-Benz (10), Fiat/Alfa Romeo (6), Ferrari (6), Mazda (4), Porsche (3), Ford (letos 3), Subaru (2) a General Motors (3 včetně jednoho pro Saab SVC). Absolutní titul Motor roku 2012, stejně jako vítězství v příslušné objemové třídě a ocenění za novou konstrukci, dobyl unikátní přeplňovaný tříválec Ford 1.0 EcoBoost (viz též AR 3/’12), který se sériově montuje do vozů Ford Focus, C-Max a B-Max a je nejmenší z řady EcoBoost, charakterizované down­sizingem, tedy zmenšením objemu válců, přímým vstřikem benzinu a přeplňováním výfukovým turbodmychadlem. Dynamikou se vyrovná klasickému čtyřválci 1.6, jenž vlastně nahrazuje. Řadový tříválec s tenkostěnným litinovým blokem a hliníkovou hlavou je zcela novou konstrukcí, není odvozen z větších čtyřválců, k zahřátí na provozní teplotu potřebuje až o 50 % méně energie. Rozměry válců jsou obdobné jako u vítěze z roku 2000, vrtání činí 71,9 mm a zdvih 82 mm, čtyřventilový rozvod však má dva vačkové hřídele a plynule proměnné časo­vání všech ventilů.

K technickým vrcholům patří také vyvážení tříválce opačnou frekvencí kmitů záměrně nevyváženého setrvač­níku, miniaturní turbodmychadlo ø 30 mm s nízkou setrvačností a integrálním sběrným výfukovým potrubím odlitým přímo s hlavou válců, bezúdržbový rozvodový ozubený řemen v olejové lázni, speciální zapalovací svíčky 12 mm (místo obvyklých 14 mm), snadná úprava pro emisní limity EU6 atd. První verze Turbo s výkonem 74 nebo 92 kW (100 a 125 k) dosahují ve Focusu 5d normované spotřeby EU 4,8/5,0 l/100 km a emisí CO₂ 109/114 g/km. Budou následovat nepřeplňovaná provedení pro menší automobily.

Převzato z časopisu

Fotogalerie