Audi MLB Evo (MLB II) – Matrice...

S novou platformou MLB Evo jsme se seznámili poprvé v Audi Q7 druhé generace, následovaly studie e-tron Quattro a nová A4...

Platformy, či architektura vozu, to jsou nové pojmy, které se objevily v rámci racionalizace při neustále se zvyšující finanční náročnosti vývoje nových automobilů. Samozřejmě nejsou žádnou novinkou, už v šedesátých letech využíval General Motors shodná řešení podvozků pro osobní vozy svých (tehdy) pěti amerických značek; nyní ovšem základní architektura dospěla do mnohem vyššího stadia vývoje. Zatímco dříve jste spřízněné vozy lehce poznali podle shodné hodnoty rozvoru náprav, nyní jsou i rozměry variabilní, a často na stejné architektuře vznikají rozměrově opravdu odlišné typy, nezřídka odlišných segmentů i různých koncernových značek. Volkswagen Group patří k průkopníkům; pro platformu MQB (Modularer QuerBaukasten) se počítá až se čtyřiceti různými vozy... Ještě dříve než tato dnes asi nejznámější platforma, stavebnice (Baukasten), architektura, či matrice (Matrix), jak se společné základy alternativně nazývají, vyjela do světa, připravil Volkswagen Group u značky Audi první moderní modulární platformu MLB (Modularer LängsBaukasten) pro podélné uložení pohonné jednotky, která se představila v roce 2007 na sportovním typu Audi A5, následovaném dalšími vozy této značky (A4, A6, A7, A8, Q5) a Porsche (Macan), což umožnilo nejen spříznění konstrukce podvozků, ale také větší spolupráci mezi výrobními závody Audi v Ingolstadtu a Neckarsulmu.

V roce 2015 vyjela MLB Evo druhé generace, kterou jsme poprvé okusili mezi švýcarským Sionem a Verbierem při testu Audi Q7 druhé generace a pak u Audi A4 (B9) páté generace (deváté pokud počítáme Audi 80). Samozřejmě dvojka MLB Evo je připravena i pro další typy, k nimž přibyl Bentley Bentayga, první SUV této britské značky, a bude základem připravovaného Audi A8 (D5) čtvrté generace (ano, D1 byl první osmiválec Audi V8). Základem matrice je shodné uložení poháněcí soustavy v karoserii pro více typů, tedy zjednodušení konstrukce a snížení výrobních nákladů. Nevýhodou samozřejmě může být nemožnost zástavby určitých typů motorů, které příslušné koncepci nevyhovují (např. V6 do MQB), nicméně šestiválce z nových vozů nižších segmentů stejně zmizely z důvodů snižování spotřeby a emisí. Chytré řešení platformy však dovoluje zástavbu různých druhů pohonu, tedy vedle zážehových nebo vznětových motorů rovněž hybridních a čistě elektrických verzí, napájených buď akumulátory či palivovými vodíkovými články (Fuel Cell). Za otce modulárních platforem MLB a MQB je považován Dr. Ulrich Hackenberg, který je postupně vyvíjel u Audi od počátku devadesátých let, kdy se představila první generace Audi A4 (B5) na platformě zvané PL45, která byla po doporučení Dr. Ferdinanda Piëcha zkrácena o 75 mm a vůz měl obrovský úspěch.

Přenesením konstrukčních prvků, například shodných podélných nosníků, závěsů pohonné jednotky a bezpečnostních výztuh karoserie do následujícího typu Audi A6 (C5) se podařilo udržet náklady na stejné výši i pro automobil vyššího segmentu. V letech 1998 – 2002 pokračoval Dr. Hackenberg v této myšlence u Volkswagenu (vyvinul PQ35 pro Golfa páté generace a její deriváty), ale když se vrátil k Audi, byly opět A4 a A6 dále vyvíjeny samostatně. Pustil se tedy do vývoje první MLB, jež v roce 2007 stanovila základy dnešní strategie. Tato modulární platforma jasně definovala pevné a proměnné prvky; do první skupiny patří především uložení motoru, do druhé jsou prvně zahrnuta i kola a samozřejmě různé rozměry včetně nastavitelné výšky (bylo tak odvozeno SUV Audi Q5). Jak podtrhuje Dr. Hackenberg, nešlo jen o platformu a moduly, ale také o uspořádání výrobních linek, kde se vozy modulární koncepce vyrábějí! Tato strategie zvaná MPB (Modularer ProduktionsBaukasten) určuje proces výroby od lisů po finální montáž. Podobně lze hodnotit vzniklé modulární rodiny motorů zážehových MOB (Modularer OttomotorBau-kasten) a vznětových MDB (...DieselBaukasten).

Následovala platforma MQB pro příčnou zástavbu, uvedená v roce 2012 (Dr. Hackenberg ji připravil jako šéf vývoje Volkswagenu 2007 – 2013), která už dovoluje na jedné lince výrobu automobilů s různými pohonnými jednotkami (spalovací motory, plynové verze, hybridy a elektromobily včetně Fuel Cell EV). MQB debutovala ve vozech Audi A3 a TT, Seat León III, Volkswagen Golf VII, Škoda Octavia/Superb III a dalších. Stejnou variabilitu nyní nabízí nejnovější MLB Evo (MLB II), ale novinkou u Audi Q7 druhé generace je také řízení všech kol, kdy se zadní natáčejí nejvíce do 10° v souhlasném či opačném směru podle rychlosti jízdy.

Podstatná je vysoká variabilita pro alternativní pohonné jednotky, viděli jsme nové Q7 e‑tron Quattro (Plug-In Hybrid) a na IAA 2015 ve Frankfurtu představenou studii Audi e-tron Quattro Concept (BEV) jako předobraz sériového vozu s trojicí trakčních elektromotorů (celkem 320 až 370 kW), zrychlením na sto za 4,6 sekundy a dojezdem 500 kilometrů na jedno nabití akumulátorů. Přes 60 % všech vozů Audi využívá podélného uložení motoru, po plném náběhu MLB Evo se počítá s roční produkcí 1,2 milionu automobilů na této platformě. Matrice dovoluje větší sdílení dílů a díky této standardizaci lze zvyšovat výrobu vyššího počtu různých typů při zachování špičkové kvality a přijatelných nákladů. Roz-dílem proti první MLB jsou možnosti použití různých materiálů, například oceli pro levnější Audi A4, ale i kombinovaných, hliníkových a kompozitových konstrukcí (pro novou A8). Přestože Audi dále počítá s víceválcovými motory, hmotnost vozů promyšlenou konstrukcí klesá. Součástí systému matric je také usnadněné a zvýšené uplatnění nových technologií včetně infotainmentu a vyspělých osvětlovacích systémů. Kromě MLB Evo a MQB připravil Volkswagen Group pro osobní automobily velkou architekturu MSB (Modularer StandardantriebBaukasten) klasické koncepce (základem motor vpředu a pohon zadních kol pro příští generace Porsche Panamera a Bentley Continental) a samozřejmě nejmenší NSF (New Small Family) pro již uvedenou generaci známých minivozů (Volkswagen Up!).

Převzato z časopisu

Fotogalerie