Porsche 917 - Legenda

Nejslavnější závodní automobil Porsche slaví čtyřicátiny! V roce 1969 se poprvé představil sportovní prototyp 917, nejrychlejší vůz pro 24 h Le Mans, jehož úspěchy vedly ke změně předpisů a omezení zdvihového objemu motorů…

Porsche 917 bylo vyvrcholením vývoje sportovních prototypů stuttgartské značky, poháněných nepřeplňovanými motory. Firma tehdy využila limitu objemu do 5000 cm3 a na popud Ferdinanda Piëcha vyvinula a postavila pětadvacetikusovou homologační sérii dvoumístných monster se vzduchem chlazeným dvanáctiválcem 4,5 l, jehož objem později vzrostl na 4,9, resp. 5,0 l (v obvyklém přehledu uvádíme technická data homologační verze z roku 1969). Nástup Porsche 917 byl dramatický, vůz byl téměř neřiditelný, výkon přes 520 koní nebylo možné spolehlivě přenést na kola zadní poháněné nápravy. Mnozí závodníci odmítli s Porsche 917 startovat, považovali toto monstrum za příliš nebezpečné. Jedním z mála mužů, kteří konstruktérům Porsche věřili, byl David Piper. Řídil Porsche 917 při debutu v 1000 km Nürburgringu v květnu 1969 a spolu s Australanem Frankem Gardnerem obsadili osmé místo. Angličan David Piper byl také jedním z prvních klientů, kteří vůz s katalogovou cenou 140 tisíc marek koupili, vlastní jej dodnes a navzdory pokročilému věku sám ještě řídí v závodech historických automobilů…

Chmurné předpovědi se v sezoně 1969 vyplnily. Při 1000 km Spa-Francorchamps lilo jako z konve, takže syrové Porsche 917 bylo z účasti odvoláno; pak Dieter Quester zajel na Nürburgringu čas 8 min 37,8 s, ale do závodu nenastoupil; při 24 h Le Mans vyrazil Rolf Strommelen na první pozici a první kolo ujel průměrem 224,815 km/h, pak vzdal pro mechanickou závodu podobně jako další vedoucí dvojice Vic Elford/Richard Attwood (spálená spojka). Hned v první fázi závodu vyjel z trati britský továrník John Woolfe a v havarovaném voze uhořel. Byla to první oběť, ale Woolfe byl vlastně amatér, takže řízení Porsche 917 bylo nad jeho síly. V srpnu při závěrečném závodě MS značek přišlo první vítězství Porsche 917, když Jo Siffert/Kurt Ahrens vyhráli 1000 km Österreichringu průměrnou rychlostí 186,330 km/h. Pro sezonu 1970 se účasti v závodech ujaly především tovární týmy Gulf John Wyer Automotive a rakouský Martini Racing/Porsche Salzburg, čímž se vozy Porsche 917 vpodstatě staly neporazitelnými. Po sezoně 1971, do kdy vyhrály celkem patnáct závodů MS značek, pořadatelé omezili zdvihový objem motorů na 3,0 l, čímž byla spanilá jízda Porsche 917 ukončena. V ještě výkonnějších přeplňovaných verzích Turbo se v první polovině sedmdesátých let staly hvězdami severoamerického seriálu CanAm a jeho evropské obdoby Intersérie.

Rychlosti, jichž vozy Porsche 917 dosahovaly, byly prostě neuvěřitelné. Na belgickém okruhu ve Spa-Francorchamps průměr na celý závod překračoval 240 km/h a při 24 h Le Mans více než 220 km/h; k nejlepším jezdcům patřili Mexičan Pedro Rodriguez (bohužel zahynul v roce 1971 při hostování za volantem konkurenčního Ferrari 512M), Švýcar Jo Siffert (stejný rok přišel o život za volantem BRM formule 1), Britové Richard Attwood, Vic Elford, Jackie Oliver, Derek Bell, Brian Redman a David Piper (všichni přežili), Létající Fin Leo Kinnunen, Němci Rolf Stommelen (zabil se později na Porsche 935 Turbo), Kurt Ahrens, Hans Herrmann a Willi Kauhsen, Rakušan Dr. Helmut Marko (dnes jeden z šéfů Red Bull F1) a Nizozemec Gijs van Lennep. Porsche 917 vyhrálo čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans i v Daytoně v každé z obou sezon 1970 a 1971, stejně jako 1000 km na Monze a 1000 km Österreichringu (také 1969). Pro rychlé trati dostaly vozy prodlouženou záď (v předkvalifikaci na 24 h Le Mans 1971 dosáhl Jackie Oliver maximální rychlosti 381 km/h).

Výkon nepřeplňovaného dvanáctiválce Porsche 917 vzrostl až na 463 kW (630 k)/8300 min 1. Konstruktéři ze Stuttgartu šli však ještě dále, sestrojili dokonce vzduchem chlazený plochý šestnáctiválec, ale pro závody pak dostaly přednost verze přeplňované turbodmychadly. V Americe je nasazoval především Roger Penske a český emigrant Vasek Polak (ten si zajistil dokonce Jodyho Schecktera, pozdějšího mistra světa F1), pro seriál CanAm se však aerodynamická kupé změnila na otevřené spidery. Nejslavnější byl modrožlutý typ 917/30 (Penske/Sunoco) s motorem 5,4 l Bi-Turbo o neuvěřitelném výkonu 846 kW (1150 k)/ 8100 min 1, s nímž vládl závodům Mark Donohue. Leo Kinnunen po odchodu z týmu Johna Wyera (v roce 1970 vyhrál čtyři závody s Pedro Rodriguezem) se soustředil na evropskou Intersérii a na spideru Porsche 917/10 se stal trojnásobným mistrem (1971 až 1973), aby ho pak na další dvě sezony na stupni nejvyšším vystřídal Švýcar Herbert Müller (Porsche 917/20 Turbo). Geneze závodního vozu Porsche 917 patří k nejzajímavějším (poslední replika Porsche 917 Kremer startovala ve 24 h Le Mans 1981) a v příštím roce uplyne 40 let také od prvního triumfu v Le Mans, a tak se k této konstrukci ještě vrátíme.


Zdroj: Automobil 11/09
Autor: Tom Hyan

Fotogalerie