ZAZ-965 Záporožec - Z jiného světa

Psal se rok 1960, když v tehdejším Sovětském svazu začala sériová výroba malého osobního automobilu ZAZ-965, zvaného Záporožec…

Nenáročný, ale nesmírně rozsáhlý trh se tak stal odby­tištěm jednoho z nejkontroverznějších automobilů z produkce států tzv. východního bloku. Vývoj malého ruského čtyřmístného vozu z ukrajinského Záporoží nebyl zrovna jednoduchý a přímočarý, neboť snahy o jeho definitivní podobu provázela řada zkoušek, hledání i nezdarů.

Málokterý osobní automobil byl ale v zahraničí pro­vázen tak velkou porcí posměchu a znevažování jako tento malý a skromný vůz. Vinu na tom snad nenesly ani tak jeho design a koncepce (tvůrci se inspirovali Fiatem 600), ale skutečnost, že byl spojován s některými negativními politickými vlivy na tehdejší na dva znepřátelené tábory rozdě­lenou Evropu. Při jeho zesměšňování ale znalci z oboru automobilismu poněkud zapomněli, že vůz vznikal v dobré víře nabídnout i prostým lidem levné motorové vozidlo na nedostatečně zásobeném trhu, že jeho vývoj probíhal v těžkých podmínkách bez potřebných zkušeností, i to, že tehdejší vládní orgány přece jen měly snahu dopřát dopravní prostředek tisícům válkou fyzicky postižených lidí, kteří v té době v Sovětském svazu (Rusku) žili. Snahy o možnosti produkce takového vozidla, které v sortimentu tuzemských automobilek citelně chybělo, se začaly rodit v polovině padesátých let minulého století.

Na návrhu samonosné čtyřmístné karoserie začala již v roce 1956 pracovat moskevská automobilka MZMA (Moskovskij Zavod Malolitražnych Avtomobilej) pod vedením konstruktéra A. F. Andronova, aby v listopadu následujícího roku 1957 předvedla svůj hotový prototyp, označený jako Moskvič‑444. O pohonnou jednotku se postaralo vývojové středisko motorových ­vozidel NAMI v Moskvě, které do zádi automobilu silně připomínajícího italský Fiat 600 zabudovalo vzduchem chlazený motocyk­lový dvouválec boxer OHV typu IMZ M‑61 o objemu válců 649 cm³. Celý motor, doplněný ventilátorem vzduchového chlazení, nabízel pro potřeby čtyřmístného vozu poměrně malý výkon 12,9 kW (17,5 k)/4000 min^‑1. Na základě neuspokojivých parametrů nahradil tuto pohonnou jednotku v roce 1958 podobný motor MD‑65, ale také se neosvědčil, neboť měl opět nízký výkon, i se zvětšeným větrákem chlazení se přehříval, byl hlučný a poruchový, umožňoval jen malou akceleraci a chabou životnost, která si vyžádala generální opravu často již po ujetí 30 tisíc kilometrů.

I když se tedy experimentální Moskvič‑444 ještě v roce 1958 nemohl po­chlubit odpovídajícím motorem, měl i některé kladné stránky v podobě čelního skla zaměnitelného se zadním, a co bylo hlavní, s délkou 3295 mm, šířkou 1380 mm a výškou 1420 mm dostal již vizuální podobu prvního sériově vyráběného automobilu Záporožec typu ZAZ‑965. Přelom let 1958/1959 se stal pro budoucnost tohoto malého vozu v některých ohledech rozhodu­jící. V listopadu roku 1958 rozhodla vláda Nejvyššího sovětu rady ministrů SSSR s konečnou platností, že se malý Moskvič-444 bude vyrábět na Ukrajině ve městě Záporoží, a to v bývalé továrně na kombajny, známé jako závod Kommunar.

V zimě na přelomu let 1958/1959 se nový prototyp představil v barvě slonové kosti a s červenou střechou zástupcům vlády v moskevském Kremlu i na moskevské výstavě úspěchů národního hospodářství VDNCH. Svůj ­první osobní vůz dokončila nově vzniklá automobilka ZAZ (Za­porožskij Avtomobilnyj Zavod) dne 18. června 1959. V té době již byly jasné nejen nové označení, ale i skutečnost, že sériové vozy ZAZ‑965 Záporožec bude pohánět sice nadále v zádi ­uložený vzduchem chlazený motor, ale vidlicový čtyřválec s ventilátorem mezi oběma řadami válců (jako u vozů Tatra), ovšem o objemu jen 746 cm³, který vyvinul moskevský institut NAMI pod vedením konstruk­téra A. S. Ajzenberga a výrobu převzal závod MeMZ (Melito­polskij Motornyj Zavod) v Meli­topolu, vzdáleném asi stovku ­kilometrů od Záporoží.

Památný den spuštění sériové výroby vozu ZAZ‑965 Záporožec nadešel 22. listopadu 1960. Do konce roku opustilo výrobní linku 500 vozů; výrobní počty se postupně zvyšovaly, již v roce 1963 zhotovila továrna více než čtyřicet tisíc Záporožců. Během roku 1962 se objevila i málo známá verze ZAZ-965S pro přepravu poštovních zásilek s pravostranným řízením (pro snazší časté vystupování směrem ke kraji silnice) a nákladovým prostorem místo zadních sedadel, i verze s ručním ovládáním pro invalidní osoby (965V). U modelu 965A byl zvětšen objem válců na 887 cm³ (ø 72 x 54,5 mm) a výkon ze 17 na 20 kW (23 – 27 k) při 4000 min^‑1.

Přes přetrvávající nedostatky v podobě omezeného vnitřního prostoru, vyšší hlučnosti, malého objemu prostoru pro zavazadla i poruchovosti stroje se stal jedno­duchý a snadno opravitelný vůz díky nízké ceně vůbec prvním automobilem pro lidové masy v Rusku, pro tisíce občanů ­Sovětského svazu. Díky své charakteristicky tvarované zádi si vysloužil i přezdívku hrbatý, anebo zápor. Ještě v prvních měsících produkce prvního typu ZAZ‑965 začal během roku 1961 pod vedením konstruktéra V. P. Stešenka vývoj dalšího automobilu Záporožec, směřující k novému typu ZAZ‑966 s plně pozmě­něnou pontonovou karoserií líbivějších ­tvarů i proporcí, jehož prototyp výrobce představil již v říjnu 1961. Uplynulo ale ještě několik let, než si vozy Záporožec ZAZ‑966V mohli od roku 1967 pořídit první zákazníci. K tomuto typu a jeho následovníkům se ­vrátíme v příštím čísle.

ZAZ-965 Záporožec (1960)

Vzadu podélně uložený vzduchem chlazený zážehový čtyřválec do V/90°; OHV 2V; 748 cm³ (ø 66 x 54,5 mm); 6,2–6,5:1; 14,7–17,0 kW (20–23 k)/4000 min^‑1 a 44 N.m/2500 min^‑1; jednokotoučová suchá spojka a čtyřstupňová převodovka (3,83 – 2,29 – 1,39 – 0,96 – Z 4,75); stálý převod 5,12; pohon zadních kol. Samonosná ocelová karoserie; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu kliková náprava, vzadu trojúhelníková kyvná ramena, odpružení torzními tyčemi vpředu a vinutými pružinami vzadu, teleskopické tlumiče; šnekové řízení; kapalinové bubnové brzdy; pneumatiky 5,20–13. Rozvor náprav 2023 mm, rozchod kol 1144/1160 mm; d/š/v 3330/1395/1380 mm; pohotovostní/užitečná hmotnost 650/300 kg; objem nádrže paliva 30 l. Největší rychlost 90 km/h; spotřeba benzinu 6–7 l/100 km.

Fotogalerie